Covidová pandemie by mohla přimět státy, aby vedle vakcíny proti covidu investovaly z veřejných rozpočtů i do vývoje jiných léčiv, včetně třeba léku na rakovinu. Podle některých odborníků se totiž právě na příkladu boje proti koronaviru ukazují výhody veřejného spolufinancování ve farmaceutickém sektoru. Pokud by státy podobně postupovaly i při hledání účinných protinádorových prostředků, naděje na nalezení léků či vakcíny proti rakovině by se údajně mohly výrazně zvýšit.
K podobným úvahám přiměl některé odborníky právě úspěšný proces vývoje nové vakcíny proti covidu. Jestliže by se totiž vědci museli spoléhat pouze na investice ze soukromého sektoru, trval by zřejmě vývoj vakcín mnohem déle, pokud by vůbec v dohledné době byla nějaká vakcína nalezena. Důvod je prostý. Investice do vývoje nového léčebného či preventivního prostředku je vždy riziková, investor nemá nikdy absolutní jistotu, že se mu vložené peníze vrátí. A tak se státy v obavě z následků pandemie rozhodly, že část toho rizika vezmou na sebe a do výzkumu proticovidové vakcíny zapojí i veřejné prostředky. A to v obrovských, ještě nedávno zcela nepředstavitelných objemech.
Zdaleka největšími sponzory vývoje vakcín proti covidu jsou s velkým náskokem USA a Německo. Podle statistiky Institutu pro globální zdraví při Univerzitě v Ženevě investovaly USA do vakcíny zatím 2,2 miliardy amerických dolarů (48,4 miliardy korun), německá vláda ke stejnému účelu uvolnila 1,5 miliardy USD (33 miliard korun).
Až s velkým odstupem po Němcích následuje Velká Británie, která investovala do vývoje vakcín zhruba třetinu toho, co Němci, tedy 500 milionů USD (11 miliard korun). Celkově všechny státy světa podle švýcarského institutu zatím uvolnily z veřejných peněz na výzkum a vývoj preventivního prostředku proti nákaze covidem už zhruba 5,9 miliardy USD (130 miliard korun).
