Ruský prezident Vladimir Putin se může radovat. Další evropské země mu budou více nakloněné. V neděli se o budoucí orientaci rozhodovalo ve volebních místnostech v Bulharsku a Moldavsku a voliči dali jasně najevo, jaké jsou jejich preference.
Prezidentské volby v Bulharsku
Nezávislý kandidát s podporou opozičních socialistů Rumen Radev získal po sečtení více než 99 % okrsků 59,4 % hlasů, zatímco jeho soupeřku Cecku Cačevovou volilo 36,2 % lidí. V reakci na vítězství Radeva premiér Bojko Borisov nabídl demisi své vlády. Pád menšinového kabinetu nejspíš povede k měsícům politické nejistoty a předčasným parlamentním volbám na jaře příštího roku. Bývalý generál bulharského letectva Radev se na pět let ujme úřadu 22. ledna. (Zdroj: ČTK)Evropa okamžitě zbystřila. Vítězstvím bývalého armádního velitele Radeva s nulovou zkušeností v politice totiž bulharští voliči vyslali signál, jakým směrem chtějí, aby se jejich země v příštích minimálně pěti letech orientovala. Radev se nikdy netajil svou náklonností k Moskvě a snahou dále posilovat bulharsko-ruské vztahy. Vždy ale opakoval, že Bulharsko musí zastávat pragmatickou pozici a využívat svého členství v NATO a EU.
Rusko, sankce a korupce
Jak připomněl bruselský novinář a Bulhar Georgi Gotev píšící pro server EurActiv, Radev v průběhu kampaně zdůrazňoval, že jeho záměrem není plnohodnotná změna geopolitické orientace Bulharska.
Na druhou stranu Brusel, kde sídlí hlavní instituce EU i NATO, bývalý generál znepokojil tím, že se několikrát opřel do zavedených sankcí vůči Rusku. Po oznámení výsledků novinářům řekl, že otázka sankcí se musí diskutovat s partnery v EU a rozhodování o ní přísluší vládě.
„Volil jsem generála Radeva, protože je to čestný muž, který vrátí sílu bulharské armádě a nebude sluhou cizích zemí,“ citovala agentura Reuters čtyřiasedmdesátiletého Georgi Danajlova.
Politické body v prezidentském klání Radevovi podle komentátorů přinesly také sliby, že zavede přísnější hraniční kontroly, aby zabránil příchodu migrantů. Pomohlo mu i dlouhodobé vymezování se vůči téměř dekádu trvající vládě premiéra Bojka Borisova, nesouhlas s vládními reformami a kritika kabinetu, který není schopný zakročit proti korupci.
Po prezidentských volbách v USA byl Radev řadou komentátorů přirovnáván k novému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, a to zejména kvůli svým antisystémovým postojům.
Směrem k Moskvě
V neděli se do volebních místností vypravili také Moldavané a stejně jako Bulhaři vybírali hlavu státu. Se ziskem 52,3 procenta hlasů se jí stal opoziční socialista a bývalý ministr hospodářství Igor Dodon, který porazil svou rivalku Maiu Sanduovou.
Moldavsko je nejchudší zemí Evropy a kvůli své geografické poloze mezi Rumunskem a Ukrajinou se nachází na rozmezí vlivu EU a Ruska. To je typické i pro jeho politiku.
Prezidentské volby v Moldavsku
Druhé kolo vyhrál socialista Igor Dodon, který se ziskem 52,3 % hlasů porazil liberální demokratku Maiu Sanduovou. Dodon se ujme úřadu v březnu 2017. Reuters uvedla, že nový prezident bude usilovat o vypsání předčasných parlamentních voleb na příští rok (řádné volby se mají konat v roce 2018). Vysvětlil to tím, že k uskutečnění jeho programu je nezbytné odstavit od moci současnou prozápadní koalici. (Zdroj: ČTK)Vítězství Dodona v prvních přímých prezidentských volbách po dvaceti letech nahrává kritikům sbližování země s EU a proevropsky orientovaných lídrů. Nově zvolený prezident, který se úřadu ujme v březnu 2017, už totiž oznámil, že se na svou první zahraničí cestu vypraví do Moskvy, kde by rád dojednal podpis dohody o strategickém partnerství.
V předvolební kampani se také nechal opakovaně slyšet, že vyhlásí referendum o pozastavení asociační dohody své země s EU. Jeho strana upřednostňuje ekonomické vazby na Rusko a členství v Euroasijské celní unii.
Krátce po zvolení ale Dodon své předchozí výroky mírnil. „Moc dobře rozumím zodpovědnosti, která na mě počínaje dneškem leží,“ uvedl v neděli večer. „Vím, že to nebude snadné, ale slibuji, že budu prezidentem všech občanů, tedy i těch, co chtějí setrvat v EU, a těch, co chtějí mít blíže k Rusku“.
Kromě proruského smýšlení části moldavských občanů Dodonovi ke zvolení příštím prezidentem pravděpodobně pomohl i loňský skandál prozápadních vlád spojený s vytunelováním tří největších bank v zemi. Zmizelo z nich v přepočtu téměř 25 miliard korun. Dopad měla i zmiňovaná dohoda o přidružení Moldavska k EU, na kterou Rusko reagovalo zákazem dovozu moldavských zemědělských produktů.
