Rostoucí náklady na energie, spojené s nevhodnou strukturou nemocniční péče a zanedbanými investicemi, jsou údajně hlavními důvody toho, proč až šestině německých nemocnic hrozí bankrot. Jedna nemocnice už zkrachovala, další mohou rychle následovat. Vláda pod tlakem demonstrací zatím marně hledá řešení, jak nemocniční péči zachránit a reformovat.
I když se doslova nabízí spojení problémů nemocnic s rostoucími cenami energie, je tento nárůst údajně jen pověstnou poslední kapkou a vyvrcholením potíží, s nimiž se německé nemocnice potýkají už dlouho. Marc Schreiner, předseda Berlínského nemocničního sdružení, odhaduje, že jen v 60 nemocnicích, působících v Berlíně a okolí, vzrostou letos náklady na spotřebu energií meziročně o 100 milionů EUR (2,5 miliardy korun). „V roce 2023 pak očekáváme zvýšení nákladů o 200 milionů EUR (5 miliard korun),“ řekl Schreiner.
To se ale skutečně jedná jen o berlínské nemocnice. Celkově některé odborné odhady kalkulují s tím, že v celém Německu vzrostou oproti loňsku všem nemocnicím náklady až na 15 miliard EUR (370 miliard korun).
Nejde přitom pouze o vyšší ceny energií (každá nemocnice má spotřebu jako menší továrna), ale také o to, že kvůli inflaci vrostla také cena zdravotnického materiálu a služeb, včetně například dodávek jídla a praní prádla.
A německé nemocnice, z nichž se před válkou na Ukrajině pohybovalo 60 % v červených číslech, už nejsou bez cizí, tedy zejména vládní pomoci situaci schopné zvládnout. A pohybují se, jak tvrdí Schreiner, reálně na hraně bankrotu.
