Evropská unie bude bedlivěji střežit své vnější hranice, aby přes ně nepřicházely davy ilegálních migrantů ze třetích zemí, a to včetně výstavby „pohraničních infrastruktur“. To je hlavní novinka z jednání šéfů států a vlád „sedmadvacítky“, které skončilo nad ránem v Bruselu. Lídři se dohodli, že vůči migrantům přitvrdí – vedle lepší ostrahy hranic budou také účinněji nutit třetí země, odkud migranti přicházejí, aby byly ochotny přijímat zpět své občany, jimž bude v EU odepřeno útočiště.
Přitvrzení přichází ve chvíli, kdy se stále více lidí z Asie a Afriky odhodlává na strastiplnou cestu za lepším životem do Evropy. Loni požádalo v EU o azyl kolem 900 000 lidí. Ve stejném časovém úseku neuspělo se žádostí o azyl 341 000 lidí, kteří dostali příkaz k opuštění prostoru EU. Nedobrovolně vyhostit nebo přimět k odjezdu se však podařilo pouze čtvrtinu z nich. Tato čísla nezahrnují běžence z Ukrajiny, kterým EU bude nadále přiznávat zvláštní status, včetně nároku na zdravotní péči, vzdělání a možnost se ucházet o práci.
Šéfové států a vlád v usnesení požádali Evropskou komisi, aby „okamžitě nasadila podstatné evropské prostředky“ na ochranu vnějších hranic a pomohla tak členským státům „posílit jejich ochranné schopnosti a infrastrukturu“. Text dokonce konkrétně rozvádí, co to taková infrastruktura je: prostředky sledování, včetně vzdušného sledování, dále pak vybavení, konkrétně vozidla, drony, strážní věže, čidla, kamery. Lidi. A také ploty?
