Kazatel bez tváře. Kdo je muž, který radikalizoval vraha 12 lidí z Berlína?

Pavel Novotný

26. 12. 2016 • 18:09

Jmenuje se Abú Valá patří k nejvlivnějším islamistům v Německu. Přezdívají mu „Kazatel bez tváře“. V kontaktu s ním byl i Tunisan Anis Amrí. Terorista, který před Vánoci na trhu v Berlíně zavraždil 12 lidí včetně Češky Nadi Čižmárové. 

Píše se 9. listopad, německá policie zatýká kazatele abú Valá a čtyři jeho spolupracovníky. Viní je z podpory teroristů, v tomto případě Islámského státu známého pod zkratkami Daeš, či ISIL. Den před zadržením ještě abú Valá stihl poradit svému následovníkovi v otázce manželského soužití. 

„Obvykle je to jen maličkost, která pak zažehne velký požár,“ cituje Spiegel Online smířlivou poznámku, kterou kazatel nabádal partnery k toleranci. A kterou zveřejnil na svém facebookovém účtu sledovaném 25 tisíci příznivci.

Abú Valá sice tehdy radil smír, jindy ale vzýval válku. Spolkový úřad pro ochranu ústavy píše, že z jeho okolí odešlo do Iráku a Sýrie bojovat jistě dvacet mužů. Berlínský útočník Anis Amrí jej poznal loni v létě, kdy chtěl podle serveru Süddeutsche.de také do Sýrie. Neodjel, měl prý problém získat pas. Nejpozději od letošního jara jej ale německé úřady sledovaly jako radikála.

Irácký radikál

Kdo tedy je abú Valá? Dvaatřicetiletý Iráčan, původním jménem Ahmed Abd al-Azíz Abdalláh, přišel do Německa v roce 2001. Přezdívku „kazatel bez tváře“ si vysloužil tím, že se kamerami nechá zabírat jen zezadu nebo v černém plášti s kapucí. Na některých videích má rozmazaný obličej, čímž se poněkud neskromně odkazuje na ikonografické zobrazení proroka Muhammada.

Vedl mešitu v Hildesheimu, městě o sto tisících obyvatelích nedaleko Hannoveru. Modlitebna známá jako Deutschsprachigen Islamkreises Hildesheim (DIK) vnikla před čtyřmi lety, stihla se ale proslavit jako shromaždiště radikálů. Letos v červenci tu policie provedla razii a zatýkala i v osmi bytech, abú Valá ovšem zůstal na svobodě.

Úřadům pomohlo až svědectví německého občana tureckého původu, kterého média označují jako dvaadvacetiletého Anila O. Někdejší medik z Cách potvrdil, že abú Valá je cosi jako vyslanec Islámského státu a nejlepší zprostředkovatel cesty na bojiště. S kazatelem se osobně setkal v Hildesheimu, poté se i s blízkými vydal na cestu. „Většina rekrutů putuje do Turecka, odkud je převaděči dostanou do Sýrie,“ říká Anil O. pro server NDR.de.

Mladík pak v Sýrii prodělal výcvik a vyzval odsud německé muslimy k odchodu na Blízký východ. Po několika měsících ho ale prý znechutila krutost Islámského státu, zmizel do Turecka, aby byl nakonec vydán do Německa, s jejichž úřady nyní spolupracuje. 

Odpověď na nejistotu

Anil O. patřil k hnutí známému jako salafíja. To se zformovalo mezi sunnity a odkazuje se k „řádně vedeným předkům“. Tedy k těm muslimům, jejichž víra byla (hypoteticky) čistá proto, že žili v době (a společnosti) proroka Muhammada, či záhy po jeho smrti. Představu, že s časem se vírá kazí, sdílejí i křesťanští fundamentalisté. Muslimové se neshodnou, kdo – respektive kolik generací – do této kategorie patří.

Současní salafisté jsou roztříštěni do dlouhé řady skupin, které mohou být, ale často nejsou propojené. Někteří se odtahují od dění v tomto světě do té míry, že odmítají účast na násilí i politice. Ti, kteří ve světě zůstávají, obvykle usilují o teokratickou vládu. Lpí na rigidním, doslovném výkladu Koránu a vůči ostatním vírám i pojetím islámu bývají přezíraví, ba velmi nesnášenliví. Bojují s těmi zvyky islámu, které považují za nepůvodní. Oporu mají v zemích Zálivu, kde je tento směr silný.

Ve Německu je salafismus na vzestupu

Tvrdí to Spolkový úřad pro ochranu ústavy: ještě před před pěti roky se počet příznivců odhadoval na 3800, loni v červnu se hovořilo o dvojnásobku a letos až o 8650 stoupencích. Kromě kazatele abú Valá coby radikál proslul třeba Hassan Dabbagh, lipský kazatel se syrskými kořeny, který dělí lidstvo na muslimy a „nevěřící“. Stejně jako rodák z palestinské Gazy Ibrahim Abou-Nagie. Pierre Vogel je bývalý boxer, který k islámu konvertoval před patnácti lety a který – oproti islámskému zvyku - prosazuje naprosté zahalování žen. Do křesťanské rodiny se narodil i konvertita Sven Lau, který plánoval ve Wuppertalu založit náboženskou (šaríatskou) policii.

„Mladé muslimové považují salafismus za moderní. Je cool. A takoví přece mladí chtějí být,“ říká pro agenturu DPA Susanne Schroeterová z frankfurtské University Johanna Wolfganga Goetheho. Podle ní jde o „odpověď na nejistotu“, kterou mladí muslimové v Německu, ale i jinde zažívají. Susanne Schroeterová dodává, že se salafismus stal oblíbenou protestní kulturou i proto, že v této době už jiná forma revolty nevyvolává požadovanou (negativní) reakci společnosti.

“Rozlišujeme zhruba mezi třemi skupinami salafistů. První si svá pravidla i názory nechávají pro sebe. Druzí podléhají poněkud romantickému výkladu o předcích, kteří šířili pravou víru. Vidí se v nich a alespoň oficiálně odmítají násilí,“ vysvětlovala stanici Deutsche Welle Aylin Yavasová z organizace Ufuq, které se snaží čelit salafistické propagandě. „Třetí skupinou jsou salafisté, kteří jsou připraveni k násilí. Ne vždy jde ale o džihádisty. Mohou se třeba připojit k násilným protestům, ale nechystají teroristické útoky. Salafisté jako celek jsou relativně nepočetní, mají ale ohromný dosah přinejmenším na sociálních sítích,“ dodává Aylin Yavasová.



SDÍLET