Kdo pomůže Trumpovi s registrem muslimů? Odmítl by jen Twitter

Info.cz

04. 12. 2016 • 08:00

Jak velký problém by měl Donald Trump se sháněním technologického zázemí pro případný registr muslimů? Možná menší, než se vzhledem k politickým preferencím lidí ze Silicon Valley očekávalo. Naznačuje to průzkum serveru The Intercept. Z osmi dotázaných firem odmítla jediná: Twitter.

Zvolený americký prezident představil myšlenku na registraci muslimů během předvolební kampaně. V loňském roce televizi CNBC řekl, že by muslimové v USA měli projít registrací a jejich údaje by americké úřady měly evidovat v databázi.

Pokud by nakonec plán skutečně chtěl prosadit, potřeboval by solidní technologické zázemí. I proto server The Intercept zjišťoval, jak se k případnému projektu jednotlivé společnosti staví

Z osmi vybraných firem, mezi nimiž byla i plejáda gigantů jako Apple, Facebook nebo Google, odpověděla pouze trojice. Jen Twitter možnost podílet se na tvorbě registru odmítl. Další dvě, Microsoft a Booz Allen Hamilton, odmítly komentář.

„V tento moment nebudeme mluvit o hypotetických věcech,“ prohlásil Microsoft a odkázal na blog, v němž praví, že i nadále bude podporovat rozmanitost mezi všemi muži a ženami, kteří v USA pracují. „Pro lidi ve vládě i technologickém sektoru bude důležité, aby i nadále spolupracovali na dosažení rovnováhy, která chrání soukromí a bezpečnost.“

Mezi dotázanými byla i společnost IBM. Ta má historický škraloup z období nacistického Německa. Podle knihy IBM a holocaust amerického investigativního žurnalisty Edwina Blacka pomáhaly evropské pobočky firmy s technologickým zajištěním zpracování osobních dat. To pak pomohlo nacistům při holocaustu.

Blackova kniha si vysloužila ocenění od Americké společnost žurnalistů a spisovatelů. Spisovatel obdržel v roce 2003 cenu za nejlepší knihu roku v literatuře faktu.

Odpovědi od IBM na případné angažmá v registraci muslimů se server nedočkal. Výkonná ředitelka firmy Ginni Romettyová ale po Trumpově zvolení nabídla budoucímu prezidentovi služby firmy k dispozici.

To se ovšem nelíbí ochráncům lidských práv. „Jakákoli technologická společnost by měla odolat vládní žádosti o pomoc, která cílí na zákazníka na základě rasy, víry nebo národnosti,“ soudí právník z Amerického svazu pro občanské svobody Ben Wizner.

SDÍLET