Když se ropné bohatství rozplyne a udeří covid. Blízký východ vstoupil do nové dekády nejistoty

Region sužovaný válkami, terorismem ale i systémovými ekonomickými problémy a chudobou je na prahu nové dekády. Jaké jsou jeho vyhlídky a jaké výzvy před ním leží? Neznámých je mnoho a jistota takřka jediná: i tady se bude ekonomická krize skloňovat ve všech pádech.

Pro bohaté země Zálivu i další státy naprosto závislé na vývozu ropy – mimo samotné srdce regionu zmiňme třeba i Libyi a Írán – bude zásadní, nakolik se zvedne světová či alespoň čínská poptávka a tedy i cena. Naplnění současných odhadů kolem 45–50 dolarů za barel znamená nižší veřejné výdaje a současně prohloubení deficitů a zadlužování. A v důsledku toho i riziko masových protestů. Ve státech s (po)válečnou ekonomikou a zničenou či nefungující infrastrukturou jako Irák, Sýrie či Libye už ovšem žádný prostor pro škrty ve veřejných výdajích není – samozřejmě s výjimkou omezení rozkrádání – a jisté je, že snížení subvencí na chléb, léky či benzín tvrdě dopadne na obyvatele.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital