Končí nejdelší válka s českou účastí. Poučíme se z proher v Afghánistánu?

Prezident Biden potvrdil stažení americké armády z Afghánistánu k 11. září, tedy ke dvacátému výročí útoků al-Káidy na USA. Je to jen o půl roku později, než původně plánoval Donald Trump, ale podle některých názorů také o dekádu či více později, než by bylo bývalo na místě. Končí historicky nejdelší konflikt s americkou, ale i českou účastí, ovšem více než čtyřicetiletá afghánská válka nejspíše ne.

Joe Biden je pamětníkem afghánské války jako málokdo jiný, v roce 2001 vedl zahraniční výbor Senátu USA a osm let se jí částečně zabýval jako viceprezident. Nyní věří, že deset let po zabití Usámy bin Ládina nepředstavuje Afghánistán bezprostřední ohrožení bezpečnosti USA. Džihádisté dnes působí rozprostřeně v řadě zemí Afriky, v Jemenu nebo v blízkovýchodní Sýrii a Iráku. Podle Bidena je stále méně zřejmé, jaké cíle a v jakém časovém horizontu by pokračující vojenské nasazení USA a NATO v Afghánistánu mělo či mohlo dosáhnout. 

Tato otázka se jemu i mnoha dalším již léta naléhavě vnucuje s ohledem na více než 2400 mrtvých Američanů, více než dva biliony utracených dolarů, 150 tisíc obětí konfliktu z řad Afghánců, nemluvě o dalších stovkách ze zemí NATO včetně čtrnácti Čechů.

Kritici úplného vojenského stažení nicméně namítají, že zbývající americké jednotky v relativně malém počtu 2500 vojáků (a 7500 ze států NATO) jsou jistou pojistkou toho, že Tálibán neovládne velká města a v zemi nevypukne válka o Kábul jako po svržení komunisty vedené vlády v roce 1992. USA nyní dokáží svými leteckými údery zastavit jejich postup a oponenti včetně generála a bývalého šéfa CIA Davida Petraeuse tvrdí, že tato „pojistka“ může vyjít levněji než řešit opětovný kolaps celého státu či jeho talibanizaci. 

Co bude následovat po odchodu USA a NATO, pokud mírová jednání mezi oslabenou (a politicky ne zcela legitimní) vládou v Kábulu a sebevědomějším Tálibánem nikam nepovedou? Odchod Američanů a dalších spojenců (včetně českého kontingentu) je bezpodmínečný, vázán pouze na vágní slib Tálibánu o zapojení se do politických jednání a celkem pohodlný závazek, že nebude podporovat al-Káidu či Islámský stát. Americký ministr zahraničí sice při návštěvě Kábulu minulý týden zdůraznil, že USA budou nadále podporovat místní vládu a politická jednání, není ale jasné, zda a s jakou přímou krizovou intervencí případně počítají. 

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč se Američané a NATO nestáhli z Afghánistánu dříve?
  • Co nastane po odchodu aliančních vojsk ze země?
  • A proč se nepodařilo porazit Tálibán?
sinfin.digital