V posledních měsících nejen v Evropě prudce stoupá cena plynu. Je to způsobeno řadou důvodů. Globální produkce plynu v pandemickém roce 2020 klesla výrazněji než spotřeba a letošní „popandemický“ hospodářský růst vyvolal nečekaně rychlé zvýšení celosvětové poptávky po plynu a tím i rychlý růst cen.
V Evropě pak navíc došlo k narušení dovozu z Ruska a Norska, které dodávají téměř polovinu evropského plynu, což způsobilo, že se po dlouhé zimě zásoby těžko doplňovaly. Nelze pominout ani pravděpodobný manévr Ruska s cílem zajistit ekonomické prostředí příznivé pro zprovoznění nového plynovodu Nord Stream 2. Nezanedbatelný vliv mělo i to, že letos ve střední a severní Evropě málo „foukalo“. V Německu klesla výroba z větrných elektráren v první polovině roku 2021 o více než 20 procent oproti stejnému období roku 2020. To se automaticky promítlo zvýšenou spotřebou fosilních paliv, hlavně plynu a uhlí.
Před covidem byl globální trh s plynem velmi dobře zásoben, zejména americkým „břidlicovým“ plynem a většina expertů neočekávala výrazný růst cen. V roce 2019 se megawatthodina (MWh) nizozemského plynu (jedna z referenčních hodnot v Evropě) pohybovala kolem 20 až 30 euro. Dnes se blíží ke 100 euro.
Experti se rozcházejí v názoru, zda je tento růst jen dočasný, nebo dlouhodobý. Vývoj evropské energetiky, kde plyn představuje stále více než 20 procent celkové výroby elektřiny a jeho podíl patrně v příštích letech poroste, nasvědčuje spíše tomu, že vysoké ceny budou trvat.
