Letošní volby do Státní dumy budou asi ještě dlouho vyvolávat diskuze. Většina pozorovatelů se rozhodně neshodne s Vladimirem Putinem, že šlo o čestné a spravedlivé volby, ale rozhodně zaznamená výraznou roli Komunistické strany Ruské Federace (KPRF) jako hlavního „povoleného“ vyzyvatele Jednotného Ruska. Poměrně silný zisk (oficiálně kolem devatenácti procent, podle některých ohlasů reálně spíše třicet) by u každé normální strany a jejího vedení způsobil radost, ale u KPRF se zdá, že z něj její vedení spíše bolí hlava. O takovém dilematu asi nejlépe svědčí jednání Gennadije Zjuganova, který sice svolává demonstrace proti podvodům s elektronickým hlasováním v Moskvě, zároveň ale na takovou demonstraci sám nepřijde a místo toho vyjadřuje podporu Vladimiru Putinovi.
Pro Zjuganova přinesly volby problém v podobě
rozkolu ve vlastní straně a jejího odsunutí mimo politické pole.
Nestalo by se tak poprvé, kdy Kreml zahrozil komunistům, jinak
pevné součásti mocenského systému, likvidací. Nejvýraznějším
bylo vyloučení Genadije Selezňova v roce 2002 ze strany,
které vedlo podle většiny pozorovatelů k otupení
komunistické opozice vůči Vladimiru Putinovi a jejímu
definitivnímu ovládnutí. Na jednu stranu se Zjuganov snaží
demonstrovat svoji loajalitu a zároveň se chovat jako opozice
v povolených mezích, na druhou stranu mu v rámci strany
rostou proudy, které stále výrazněji směřují k opravdové
opozici. Jedná se hlavně o místní komunisty, a to jak z Moskvy,
tak i z některých, především sibiřských oblastí. Pro
Zjuganova jde o zjevně nepříjemnou záležitost, protože
radikální vystoupení by znamenalo až likvidaci jeho strany.
I proto Zjuganov sám není ani přehnaně aktivní v žalobě na elektronické hlasování, která vyvolala dokonce policejní akci v podobě obklíčení kanceláře Ivana Melnikova, prvního místopředsedy Státní dumy, ve které byly žaloby připravovány. Demonstraci proti oznámeným výsledkům hlasování pak svolávali moskevští komunisté, a ani následně nepřekvapil fakt, že nebyla úřady schválena (oficiálně se demonstrace nemusí povolovat, úřady je berou na vědomí, a jen v případě mimořádných důvodů, například bezpečnosti účastníků atd., je mohou nepovolit, nicméně musí nabídnout nové odpovídající místo – což je zpravidla ignorováno), který nechal Zjuganova zcela klidným.
