Merkelová po útoku čelí kritice. Otřese se její vláda?

Lucie Bednárová

20. 12. 2016 • 22:42

Angela Merkelová čelí po pondělním útoku nové vlně kritiky. Může za to fakt, že policie s tragédií na vánočním trhu v Berlíně původně spojovala pákistánského běžence. V úterý večer ho propustila pro nedostatek důkazů, to už ale situaci pro kancléřku nemění. Nakolik může teroristický útok v metropoli otřást vládou? A jak promluví do parlamentních voleb?

Loni v létě, když v reakci na nebývale silnou vlnu uprchlíků přicházejících do Evropy pronášela větu „Zvládneme to!“, působila nejmocnější žena Evropy rozhodně a odhodlaně. Teď, když celá v černém se sklopenýma očima předstupovala před novináře, vypadala naopak otřesená a zlomená.

Kancléřka po pondělním útoku čelí nové vlně kritiky za svoji migrační politiku (přestože pachatel není známý) a její vládu může zasáhnout i negativní hodnocení práce bezpečnostních složek. Přesto se Angela Merkelová snaží dostat situaci zpět pod kontrolu.

„Kancléřka si je vědoma toho, že občané od ní nyní očekávají silná slova a také činy. A ona je připravena jim to dát,“ řekl INFO.CZ germanista přednášející na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Lukáš Novotný. Je přesvědčen, že události, které se v pondělí odehrály na berlínském náměstí Breitscheidplatz, nebudou mít na vládu kancléřky žádný velký vliv.

„Dopad na vládu Angely Merkelové by to u Němců mělo pouze tehdy, pokud by se nezvládla k situaci postavit a nesnažila se ji aktivně řešit. To se však neděje,“ vysvětluje Novotný.

I přes propad v popularitě, za který může především migrační krize a nespokojenost s jejím řešením, patří Angela Merkelová k nejoblíbenějším politikům v zemi. Podle nedávného průzkumu německé veřejnoprávní televize ARD její preference u německých voličů dokonce v posledních měsících stoupají - zatímco v září se kancléřčina popularita pohybovala kolem 45 % (což byl nejhorší výsledek za posledních pět let), nyní je na 54 %. Podle Novotného za to do značné míry může i tvrdší postoj ke zmiňované migrační krizi, který její křesťanští demokraté (CDU) přijali kvůli blížícím se parlamentním volbám. Opírá se o zákaz nošení burky či nikábu na veřejnosti a podporu přísnější azylovou politiky.

Parlamentní volby čekají Německo na podzim a průzkumy v nich favorizují konzervativní CDU/CSU (36 %) před sociálními demokraty (22 %). Bavorský ministerský předseda Horst Seehofer, který stojí v čele CSU, přitom kancléřku a její migrační politiku po útoku znovu nešetřil. 

Šanci stát se třetí nejsilnější stranou ve spolkovém sněmu má poprvé v dějinách pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která za své ústřední téma považuje kritiku migrační politiky německé vlády.

Pokud ve volbách Merkelová, která je v čele kabinetu od roku 2005, uspěje a bude počtvrté v řadě sestavovat vládu, vyrovná se osobnostem německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele spolkové vlády 1949-63) a Helmutu Kohlovi (1982-98).

 

SDÍLET