Německo zuří. Belgičané o kontaminovaných vejcích věděli, informace ale tajili

Lucie Bednárová

08. 08. 2017 • 19:39

Belgické úřady věděly o podezření na kontaminovaná vejce látkou fipronil už začátkem června, první informace o nich ale podaly až 20. července. Podle Berlína je takový přístup skandální a měl by se vyšetřit. Němci jsou navíc přesvědčeni, že zásadně selhal evropský systém včasného varování, a záležitostí by se proto měla zabývat Evropská komise. Celá situace nápadně připomíná politickou krizi, kterou si Belgie prošla koncem devadesátých let. Tehdy kvůli aféře spojené s odhalením jedovatých dioxinů v potravinách padla belgická vláda.

Belgičané nedělali dobře svou práci a situace si žádá jasné vysvětlení a prošetření, protože se může jednat o kriminální čin. To jsou zatím nejostřejší slova, která zazněla na adresu belgických úřadů. Včera je pronesl německý ministr zemědělství Christian Schmidt, který se tak přidal k mohutné kritice, jež se na Belgii snesla za její laxní přístup ke skandálu s kontaminovanými vejci.

Kvůli podezření na přítomnost jedovatého fipronilu, který může poškodit ledviny a játra, se od minulého týdne stáhly z obchodů v Německu, Belgii a Nizozemsku miliony vajec. Úřady vycházejí z toho, že se jedovatá látka dostala do oběhu z podniků v Belgii. Jejich pracovníci ji zřejmě přimíchali do běžného čistícího prostředku, odkud se pak šířil do dalších zemí.

Němci navíc poukázali na to, že belgické úřady o podezření, že je ve vejcích jedovatá látka, věděly již před několika týdny, ale informaci si nechaly pro sebe. Belgičani se při tom odvolávali na evropské předpisy, které jim ukládají shromáždit více informací. Veřejnost se proto o nebezpečí poprvé dozvěděla až 20. července.

Jak připomínají některé zahraniční servery, Belgičané nyní zažívají malé déja-vu, které se může pro řadu politiků změnit v pořádnou noční můru. V roce 1999 vyšlo najevo, že mléčné výrobky, maso a krmivo, které vyráběla flanderská společnost Vetsmelter Verkest, obsahují dioxiny. Poptávka po belgických produktech prudce klesla a chovatelé prasat byli nuceni vybít celé chovy zvířat. Později se ukázalo, že belgické zemědělské a veterinární úřady o přítomnosti jedů v potravinách věděly, ale pravděpodobně se snažily celý skandál ututlat. Aféra však zašla tak daleko, že kvůli ní byla nucena odstoupit i tehdejší vláda.

Aby se situace stará dvacet let neopakovala, nedostatky belgického systému budou zítra na mimořádném jednání řešit v parlamentu příslušní ministři. Ti si v minulých dnech vysloužili ostrou kritiku od regionálních politiků. „Velký otazník visí nad tím, kdo co a kdy věděl,“ řekl Thijs Verbeurgt z vlámské sociální demokracie. „Máme z toho pocit, že zatímco naše příslušené úřady k tomu zaujaly minimalistický postoj, minimálně komunikovaly a také minimálně konaly, tak v Nizozemsku a Německu to bylo naprosto opačné,“ dodal.

Česku nebezpeční nehrozí

Zatímco některé západoevropské země začaly stahovat kontaminovaná vejce z prodejních pultů a Belgie a Nizozemsko přistoupily k zavírání chovu drůbeže, České republice podle Státní veterinární správy (SVS) nebezpečí nehrozí. Její mluvčí Petr Majer už dříve informoval o tom, že vejce a kuřecí maso z Nizozemska a Belgie se do Česka v poslední době nedovážely.

SVS také přišla s tím, že plánuje provádět namátkové kontroly vajec a kuřecího masa ze šesti evropských zemí, kde se přípravek fipronil mohl v chovech používat. Kromě Belgie, Německa a Nizozemska jde ještě o Francii, Itálii a Polsko. Vejce z Belgie byla podle veterinární správy na českém trhu naposledy v dubnu a vejce z Nizozemska v květnu.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický. Jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí.

Co Systém včasného varování před nebezpečnými výrobky?

Systém RAPEX zajišťuje, aby se informace o nebezpečných výrobcích, které byly kdekoli v Evropě staženy z trhu a/nebo z oběhu, rychle dostaly ke členským státům a Evropské komisi. Na systému se podílejí všechny členské státy Evropské unie a země ESVO/EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).

SDÍLET