„Obvinění Čechů v Turecku jsou závažná a není jisté, že brzy pojedou domů,“ říká politolog Murad pro INFO.CZ

O případu dvojice zadržované kvůli podpoře kurdských bojovníků operujících v Sýrii jednal přímo v Turecku ministr zahraničí Zaorálek. Kauza se podle něj vyvíjí pozitivně. Zásadní posun ale dosud nenastal a dvojice podle dostupných informací zůstává za mřížemi. Politolog Michael Murad v rozhovoru pro INFO.CZ připomíná, že obvinění vůči dvojici jsou závažná a je na místě být ohledně dalšího vývoje opatrný.

Je možné, že by ministr přivezl oba Čechy už z této návštěvy?

Samozřejmě nemáme všechny informace o pozadí jednání, která probíhají mezi Českou republikou a Tureckem, a o tom, co předcházelo ministrově návštěvě, ale překvapilo by mě, kdyby byli čeští občané propuštěni takto krátce po svém zadržení.

Pokud ano, byli by oficiálně vyhoštěni. Znamenalo by to zároveň, že už nikdy nesmějí vstoupit do Turecka? A lze takové rozhodnutí úřadů zvrátit?

Nemůžeme očekávat, že by součástí verdiktu byl doživotní zákaz vstupu na území Turecka. Ale určitě by se nesměli do Turecka podívat příštích pět, deset, maximálně 15 let. Toto rozhodnutí může turecké ministerstvo vnitra následně zrušit, ale v tomto případě jsou šance obou Čechů velmi malé. Otázkou také je, zdali by oni sami po svých zkušenostech plánovali v brzké době cestu do Turecka.

Zaorálek jednal o Češích vězněných v Turecku. Kdy pojedou domů?

Zhoršily jejich vyhlídky na propuštění sobotní atentáty v Istanbulu, ke kterým se přihlásila organizace Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK)?

Michael Murad

Je absolventem práva a bezpečnostních a strategických studií na Masarykově univerzitě. Na stejné univerzitě je v současnosti i doktorským studentem na Katedře politologie Fakulty sociálních studií. V roce 2011 strávil semestr na univerzitě v nizozemském Utrechtu. Odborně se zaměřuje například na působení organizací cizinců z Blízkého východu v Česku.

Ministr Zaorálek jednal v Turecku nejen o propuštění Čechů, ale i problematickém projektu stavby turecké elektrárny Yunus Emre, jejímž hlavním dodavatelem je česká firma. Je možné, že by se oba případy mohly propojit ve smyslu jakési výměny?

Určitě to nelze vyloučit, ale stejně tak nelze vyloučit, že se všechny podrobnosti o pozadí případného vyjednaného vyhoštění obou Čechů nikdy nedozvíme. Je ale logické, že se obě strany nebaví pouze o jedné záležitosti, ale že se propuštění zadržených Čechů stalo dalším bodem agendy, který lze spojit i s dalšími tématy dialogu mezi Českou republikou a Tureckem. V úvahu musíme vzít to, že jsme spojenci v NATO a dohoda s Tureckem je jedním z klíčů řešení migrační krize. Na druhou stranu Turecko usiluje o zrušení vízové povinnosti svých občanů při cestách do EU.

Naděje pro česko-tureckou elektrárnu žije

Jaká teď mezi etnickými Turky panuje nálada ve vztahu ke Kurdům?

Turecká společnost není v pohledu na Kurdy jednotná. Veřejnost spíše vítala zahájení mírového procesu s PKK v letech 2013 až 2015, ale na druhou stranu často jí o Kurdech chyběly objektivní informace a zároveň si je spojovala s terorismem. To vše je výsledkem několika desetiletí násilných střetů, které si vyžádaly až 40 000 obětí, a vládní propagandy. Pokud budou teroristické útoky ve velkých městech pokračovat, tak ve společnosti mohou protikurdské nálady sílit.

Turecko pozatýkalo přes dvě stovky lidí kvůli podezření, že mají vazby na kurdské separatisty. Jsou mezi nimi i prominenti parlamentní Lidové demokratické strany (HDP). Nedojde k radikalizaci i dosud umírněných Kurdů?

Co se týká dopadů na běžné Kurdy, tak zde může mít daleko větší vliv na jejich případnou radikalizaci nucené přesídlení z domovů související s bezpečnostní operací na jihovýchodě Turecka, které se dotklo dle aktuálních odhadů za posledních rok až půl milionu osob. To jimi může být vnímáno jako aplikace kolektivní vinny a může ještě prohloubit pocity nespravedlnosti, který je v nich již tak dosti zakořeněný.

Dodala turecká vláda hodnověrné důkazy o propojení mezi HDP a ilegálními kurdskými skupinami?

HDP rychle nedávný teroristický útok odmítla, ale i přesto na ni dolehla další vlna zatýkání. To probíhá s tím argumentem, že jsou spoluviníky těchto násilných činů. Jaké jsou konkrétní důkazy v konkrétních případech nevím. HDP byla přímo angažována do nedávné snahy o dosažení míru mezi tureckou vládou a PKK, ale jak velký je v tuto chvíli vliv vedení HDP na aktivity PKK, či na aktivity TAK, si netroufám hodnotit.

Turecko napadlo Kurdy v severním Iráku

Kurdská milice YPG v Praze otevřela pobočku, ale ta fakticky přestala existovat. České ministerstvo zahraničí teď vyhlásilo, že s YPG nikdy nekomunikovalo. Může fakt, že zastoupení YPG v Praze neuspělo, českému páru pomoci?

Uzavření kanceláře YPG je už několik měsíců starou zprávou. Došlo k němu tedy již dávno předtím, než byli Češi zadrženi, i proto bych se zdráhal dávat tyto dvě události do jakýchkoliv souvislostí. Samozřejmě na druhou stranu, to, že v naší zemi v tuto chvíli kancelář YPG nepůsobí, může Turecko vnímat pozitivně.

Tušíte, proč bylo YPG v Praze neúspěšné?

Pro Kurdy samotné byla kancelář důležitá jednak v symbolické rovině, kdy prezentovali její činnost a v podstatě ji ukazovali jako svůj zastupitelský úřad v jedné z členských zemí Evropské unie. Zároveň měli představu o tom, že jim pomůže získat v ČR politickou i materiální podporu pro syrské Kurdy. Brzy ale narazili na limity této podpory, kdy byl okruh jejich politických kontaktů poměrně omezený a podpora neodpovídala jejich očekáváním.

SDÍLET
sinfin.digital