Paměti francouzského exprezidenta jdou na dračku. Sarkozy ve „Vášních“ rozebírá politiku i ženy

HalfPageAd-1

Milan Rokos

16. 07. 2019 • 13:09

Jako francouzský prezident býval Nicolas Sarkozy známý svou hyperaktivitou, hodně viditelný zůstal i po odchodu do politického důchodu. Občas poradí nynější hlavě státu Emmanuelu Macronovi, občas zajede svou zemi reprezentovat na zahraničních akcích. A Francouze stále zajímá, co si myslí. Jeho poslední kniha se stala bestsellerem.

Mobile-rectangle-3

Jako vůbec první prezident francouzské Páté republiky stane před soudem, přesto ale svým způsobem zůstává ve své zemi politickou hvězdou. Dokazuje to i jeho poslední vzpomínková knížka Passions (Vášně) – exprezident Nicolas Sarkozy se s ní vyšvihl do čela žebříčku nejprodávanějších titulů léta. Jen za první tři dny prodeje jí z pultů knihkupectví zmizelo 50 tisíc kusů, po třech týdnech je zhruba na 200 tisících.

„Zásoby dolňujeme každý den o 3600 až 4500 kusů,“ citoval týdeník Le Point Muriel Beyerovou z nakladatelství l'Observatoire, kde kniha vyšla. K údajům o prodejích je dle Beyerové třeba ještě přičíst digitální verze, kterých se prodalo 2800 a téměř osm tisíc kusů prodaných v Belgii a ve Švýcarsku.

Dosavadní rekord v prodejích knih politiků držel až dosud Sarkozyho soupeř a následovník François Hollande, jehož díla Lekce moci se prodalo na 130 tisíc kusů.

Jízlivost a škodolibost jsem vynechal

Sarkozy psal své dílo vždy tři hodiny denně v průběhu šesti měsíců. Nemluví o něm jako o pamětech – to je podle něj příliš chladný výraz – ale jako o vzpomínkách. Ty zachycují na 368 stranách vše od jeho prvního politického projevu v roce 1975 v Nice až do zvolení do Elysejského paláce v roce 2007. Sám autor zdůrazňuje, že své vzpomínky psal bez „škodolibosti a jízlivosti“, nejsou prý žádným vyrovnáváním si účtů.

Kromě politiky se ve své deváté knize věnuje i další své vášni, ženám. Vůbec první čtenářkou rukopisu byla jeho manželka, zpěvačka Carla. Poté, co dočetla poslední stránku, se podle magazínu Paris Match na manžela obrátila s tím, že musí ve svých vzpomínkách pokračovat. „Sarko“ přiznal, že knihu pojímá jako seriál, a že tedy pokračování budou následovat. Zatím si užívá obrovský zájem čtenářů – jen na poslední pařížské autogramiádě rozdal na 600 podpisů.

Kromě své choti Carly věnoval několik stránek i první manželce Cécilii. Nijak ji nekritizuje, prozradil ale například, že o rozvod ho požádala v době mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb, v nichž právě kandidoval. Setkání se zpěvačkou Carlou pak označil za „nejdůležitější ve svém životě“.

V Sarkozyho knize se zmiňují i různé francouzské političky, ať už exministryně Nathalie Kosciusko-Morizetová, Rama Yadeová nebo Valérie Pecresseová, jež nedávno opustila Republikány. Exprezident zmiňuje, že ho chování žen političek mnohdy zklamalo: „Setkal jsem se u nich s častější zradou a krutostí než u mužů,“ tvrdí.

Pochvala první dámy

Velmi pochvalně se naopak vyslovuje k současné první dámě Brigitte Macronové, u níž oceňuje upřímnost a „angažovanost po boku svého muže“. Sarkozy ocenil, že ho prezidentský pár pozval s manželkou na večeři do Elysejského paláce i fakt, že na něj Macron – na rozdíl od jiných významných politiků – nezapomněl v den smrti Sarkozyho matky.

Macron svého předchůdce také vyslal, aby ho zastoupil v Gruzii při ceremoniálu předávání moci nové prezidentce, na obdobnou akci na Madagaskar nebo do Lucemburska na pohřeb tamního knížete.

O Macronovi, který po rozkolu francouzské pravice převzal velkou část bývalých Sarkozyho voličů, se exprezident vyjadřuje opatrně: „Ano, cítím k němu sympatie. Není sektářský jako François Hollande a o tom, co jsem udělal, mluví spíše dobře… Jinak si myslím, že se podobáme méně, než se říká.“

Poslední hráz před islamismem

Jak píše deník Le Monde, v části, kde se popisuje útok a zajetí rukojmích v mateřské škole v Neuilly, kde Sarkozy starostoval, se bývalý prezident prezentuje jako hrdina. Během svého působení na ministerstvu vnitra pak o sobě mluví jako o „prvním francouzském policajtovi“ a poslední hrázi před islamismem.

V roce 2004 pak dle svých vzpomínek zachránil průmyslový gigant Alstom, jehož prodeje americké firmě General Electric lituje: „Jak můžeme prodat takový poklad? To pro mě zůstává nepochopitelné a nepřijatelné,“ naráží na prodej podniku, který se uskutečnil v době, kdy byl ministrem hospodářství dnešní nájemce Elysejského paláce.

Kromě aféry Clearstream, v níž jde o daňové úniky a praní špinavých peněz, a která proti sobě postavila Sarkozyho a bývalého premiéra Dominiqua de Villepina, Sarkozy žádné další justiční problémy v knize nezmiňuje. I v aféře Clearstream se ale cítí nevinný.

Když v květnu Republikáni zcela propadli v evropských volbách, část straníků se na Sarkozyho obrátila s prosbou o pomoc. Bývalý prezident ale trvá na svém a tvrdí, že se do vysoké politiky už nevrátí. Jde zřejmě o rozumné rozhodnutí – zatímco mnozí straníci k němu stále vzhlížejí s obdivem, velká většina Francouzů si už podle průzkumů návrat hyperaktivní hlavy státu nepřeje.

SDÍLET

Billboard-bottom-1