„Polibek smrti na rozloučenou“. Toto může přinést Trumpův telefonát s prezidentkou Tchaj-wanu

Petr Roth

03. 12. 2016 • 16:20

Od roku 1979, kdy prezident Spojených států James Carter uznal politiku jedné Číny, uplynulo spoustu času. Skoro čtyřicet let diplomatické vztahy mezi USA a Tchaj-wanem neexistovaly. Teď se to mění. S tamní prezidentkou mluvil po telefonu budoucí americký prezident Donald Trump a v diplomatických kruzích je z toho pozdvižení.

Tchaj-wan

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan nicméně funguje od roku 1949 samostatně, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně je režim jedné strany. Tchaj-wan uznává jen dvacítka převážně menších zemí světa. (Zdroj: ČTK)

Bude první rozhovor i posledním?

„Nastupující americký prezident je rozhodnutý zaměřit svůj zájem dovnitř Spojených států. Lze tedy očekávat, že podpora tchajwanských politických kruhů a zejména pak průmyslových a vojenských struktur bude částečně slábnout,“ vysvětluje pro INFO.CZ sinolog a ekonom Martin Kříž.

„Zdánlivě se navenek sice jedná o přátelské gesto přízně ze strany Donalda Trumpa vůči Tchaj-wanu, na které Peking nemůže z politických důvodů nereagovat. Nicméně ve skutečnosti se do jisté míry může jednat o „polibek smrti“ na rozloučenou,“ dodává Kříž. Zmiňuje spolu s tím plánované rozpočtové škrty americké podpory pro Tchaj-wan na příští období.

„Pevninská Čína je k podobným víceméně neformálním gestům nepříliš ortodoxního úředníka Donalda Trumpa citlivá a podobných excesů budeme určitě svědky častěji,“ predikuje Kříž.

„Jediné, co činí Tchaj-wan nesamostatným státem je to, že ho ostatní státy neuznávají, protože na ně Čína tlačí,“ říká pro INFO.cz přední česká sinoložka, profesorka Olga Lomová. Co stojí za Trumpovým telefonátem s tchajwanskou prezidentkou není jasné. „Jestli to bylo čisté nedopatření, výsledek lobbingu. Je to nečitelné,“ dodává Lomová.

Sinolog Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodní vztahů je přesvědčený o logice fungování vzájemných vztahů mezi těmito třemi zeměmi. „Nevidím důvod, proč by měly Spojené státy měnit postoj vůči Číně. Jsem přesvědčený, že i za prezidenta Donalda Trumpa tam bude silná kontinuita vztahů. Americké vztahy vůči Tchaj-wanu i vůči pevninské Číně jsou stabilní a mají dlouhodobou a hlubokou logiku,“ řekl pro INFO.cz.

Cchaj Jing-wen a telefonát s Trumpem

Trump nedávno řekl, že chce ihned po nástupu do úřadu zrušit transpacifickou obchodní dohodu složitě dojednávanou Obamovou administrativou. To je pro Čínu zásadní zpráva, která může do velké míry formovat její politiku vůči USA. Trump pro změnu před volbami velmi často zmiňoval Čínu a vzájemné obchodní vazby. I pro něj bude toto do budoucna klíčové hledisko. 

Podle profesorky Lomové se Čína stále světu tak úplně neotevřela. „Příležitosti pro západní firmy v Číně jsou mnohem menší, než pro čínské na Západě a režim v Číně spíše přituhuje,“ upozorňuje Lomová.

Čína má dokonce zákon, který říká, že může jakýmikoliv prostředky (tedy i vojenskými) zasáhnout na území Tchaj-wanu v případě, že by se prohlásil za samostatný stát. „Bylo by na místě, kdyby svět zaujal jasné postavení vůči tomuto problému,“ dodává Lomová.

SDÍLET