Populismus na vzestupu. Demokracie bojuje o přežití i v Česku, tvrdí zahraniční studie

vkr

04. 01. 2018 • 14:05

Mnoho událostí loňského roku mělo značit odklon Evropy od populistických tendencí. Poražený Nizozemec Geert Wilders, neúspěšná kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová nebo německá strana AfD, která má v německém parlamentu nulový koaliční potenciál. Jenže ačkoliv by se zdálo, že populistické tendence a strany dostaly v minulém roce na frak, opak je pravdou. Podle studie zpracované serverem Foreign Policy totiž mají tato hnutí stále větší podporu. 

Čísla jsou jasná. Zatímco na přerodu milénia získaly populistické strany v Evropě průměrně 9.6 procenta hlasů, v roce 2008 to již bylo 17.2 procenta a nyní je to bez čtyř desetin 25 procent hlasů.

Je tak jasné, že významné populistické tendence existovaly v Evropě již před rokem 2016 - předtím, než byl nečekaně odsouhlasen brexit a než Donald Trump díky své rétorice pro masy usednul do nejvyššího úřadu Spojených států. A přestože by se mohlo zdát, že po loňské porážce některých kandidátů by tyto tendence měly být na ústupu, opak je pravdou.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

„Populismus je nyní u kormidla řady států. Necelé tři dekády poté, co se země za železnou oponou zbavily sovětského jha, bojuje demokracie o vlastní přežití v Budapešti, Praze, Bělehradě či ve Varšavě,“ tvrdí analýza serveru Foreign Policy.

Jak server upozorňuje, v současnosti je již možné se dostat od Baltského moře až k moři Egejskému bez toho, aniž bychom opustili zemi, na jejíž správě se podílí právě populistická strana. Tendence se však nevyhýbají ani západní Evropě – tato hnutí mají své zastoupení v parlamentu Rakouska, Řecka nebo Norska.

Kromě pravicového populismu pak na razanci získává i populismus levicový, který se rozmáhá především ve státech jihu Evropy, které byly nejvýrazněji zasaženy ekonomickou krizí z roku 2008. Tam se veřejné mínění obrací proti úsporným opatřením, která musely tyto země po krizi přijmout a rétoriku doprovází i motivy xenofobie a podrývání nezávislosti médií.

„Politická transformace, jíž jsme svědky, je dlouhodobý trend a jediné možné vysvětlení je, že musí být způsobena strukturálními příčinami, které jsou ve hře již dlouho,“ tvrdí studie. „Přestože debata o tom, které příčiny posilování populismu způsobují, stále není uzavřena, předpokládáme, že zahrnují ekonomickou nejistotu a nevoli vůči imigrantům,“ dodává studie.

SDÍLET