Promění pandemie statisíce kanceláří v byty? Němci o tom vážně uvažují

Pandemie koronaviru by údajně mohla až miliónům Němců pomoci k dostupnému bydlení. Protože řada firem během koronavirové krize zjistila, že nepotřebuje tolik kancelářských prostor, některé organizace a družstva volají po tom, aby se volné kanceláře přeměnily na byty. Do čtyř let by tak v Německu na místo kanceláří mohlo vzniknout až čtvrt milionu nových bytů. Hospodářská komora však varuje, aby zastánci této revoluční přeměny kancelářských budov na bytové neměli příliš velká očekávání.

Pokud by se používala prostá matematika, pak by měl návrh na „bydlení“ v přestavěných kancelářích své nepochybné opodstatnění. I když pandemie koronaviru ještě není zdaleka u konce, stovky firem, včetně takových gigantů jako Siemens nebo Vodafon, předem hlásí, že výrazně zredukují plochu svých kancelářských prostor. Během „lockdownu“ totiž zjistily, že je pro ně výhodnější nechat některé zaměstnance pracovat z domova, případně více využívat komunikace „on-line“.

Toho chtějí využít některé organizace v Německu k tomu, aby majitele kancelářských budov přesvědčily ke spolupráci se státem a přiměly je k přestavbě uvolněných kanceláří na bytové prostory. „Pokud převedeme jedno procento kancelářských prostor na byty, můžeme získat kolem padesáti tisíc bytů. To je hodně. Nakonec to ale může být ještě mnohem víc. Nikdo totiž neví, kolik kancelářských prostor se uvolní,“ uvedl v tiskovém prohlášení Matthias Schneider z aliance „Social Living“, která se zabývá podporou výstavby sociálního bydlení.

Právě ti, kteří usilují o dostupnější byty pro sociálně slabší, vidí v přeměně kanceláří na byty velkou šanci za změnu k lepšímu. I v Německu stejně jako v Česku stoupají ceny nemovitostí a tím i nájmy, úměrně tomu stoupá i potřeba sociálního bydlení. Spolkový ministr „pro výstavbu“ Horst Seehofer sice slíbil, že koaliční vláda zajistí ještě v tomto volebním období výstavbu až 1,5 milionu bytů, odborníci ale upozorňují, že se jedná ve většině případů pouze o nerealizované nebo rozestavěné projekty. „Na papíře se nedá bydlet, pane ministře,“ vzkázal ministrovi předseda německého Sdružení nájemníků Lukas Siebenkotten.

Aby Německo podle něj pomohlo vyřešit tíživou situaci mnoha německých rodin, které nemají na bydlení s tržním nájmem, muselo by se podle něj do roku 2030 postavit nebo spolufinancovat výstavbu až 800 000 sociálních bytů, tedy 80 000 ročně. Ve skutečnosti se ale za rok postaví jen 26 000 takových jednotek.

Pokud by se ale stát dohodl s majiteli kancelářských budov na jejich přeměně na bytové domy, mohli by se údajně sociálně slabší obyvatelé Německa dočkat dostupného bydlení mnohem rychleji. A to také díky tomu, že by přeměna kanceláří zvýšila celkovou nabídku bytů a tím i snížila jejich cenu. Podle odhadu Konsorcia pro udržitelný urbanismus v Kielu by mohlo do čtyř let vzniknout přestavbou kanceláří v Německu až 235 000 bytových jednotek, do roku 2040 by pak jejich počet mohl vystoupat až na 1,86 milionu. Konsorcium přitom předpokládá, že přeměna kanceláře na byt by byla v mnoha případech až o dvě třetiny levnější než výstavba zcela nového bytu na zelené louce.

Navíc jsou tu i další výhody. Kancelářské budovy disponují uvnitř i v okolí kompletní infrastrukturou, kterou už by nebylo třeba budovat. Přeměna kanceláří by tak mimo jiné byla oproti nové výstavbě i šetrnější k životnímu prostředí a klimatu. Zejména Berlín se proto ve snaze o dohodu s developery a majiteli kancelářských budov hodně angažuje. Jeho radní tvrdí, že mají s takovou přeměnou zkušenosti z doby, kdy se ve městě budovaly byty v nevyužívaných průmyslových objektech. Nyní by měly přijít na řadu kanceláře.

Německá Hospodářská a průmyslová komora (IHK) však nadšení z této „revoluční přestavby“ mírní. Dohoda s developery a majiteli totiž zřejmě nebude vůbec jednoduchá, mnozí z nich totiž doufají, že až pandemie skončí, zájem o komerční prostory v budovách opět vzroste. Pokud by kanceláře odprodali státu na sociální byty nebo sami investovali do jejich přeměny, mohlo by se stát, že se sami připraví o případný větší zisk z pronájmu ke komerčním účelům.

Na druhou stranu i pravicoví politici v Berlíně připouštějí, že pandemie by měla přispět k novému pohledu na městský urbanismus. Je totiž jisté, že rozvrstvení komerčních, bytových a dalších prostor se po koronavirové krizi změní, otázkou je jak. „To, co skutečně potřebujeme, je nový program rozvoje města po pandemii,“ uvedl Christian Gräff z berlínské organizace německých křesťanských demokratů (CDU).

sinfin.digital