Putinovi nejde jen o Ukrajinu. Stane se Moldavsko jeho další obětí?

Pavel Havlíček

Ruská invaze na Ukrajinu zcela zásadním způsobem proměnila celý region východní Evropy a evropskou bezpečnostní architekturu. Od Běloruska v ruském područí po Moldavsko potýkající se s vlastním separatismem a energetickými problémy a země jižního Kavkazu, které čelí rovněž vlastním vnitřním problémům, které Rusko zneužívá. Všechny tyto země, ke kterým Evropská unie přistupuje jako regionu Východního partnerství, přitom dnes spojuje jedna věc - přítomnost ruských jednotek na jejich území. Situace se přitom dále vyhrocuje v souvislosti s požadavkem Moldavska o vstup do Evropské unie, který formulovala moldavská vláda po Ukrajině 3. března 2022.

Od počátku obnovené Putinovy agrese proti Ukrajině se široce diskutuje otázka, co má být konečným cílem plnohodnotné invaze na Ukrajinu a kde se ruská vojska vlastně zastaví? V souvislosti s postupem ruských vojsk na jihu Ukrajiny, kde již Rusové dostali pod kontrolu město Cherson a směřují dále k Oděse, se stále více skloňuje možnost propojit ruský de facto zábor s tzv. regionem Podněstří, kde jsou již od začátku 90. let alokovány ruské jednotky. Ty měly od roku 1992 udržet příměří mezi moldavskou armádou a tzv. separatisty z levého břehu řeky Dněstr, což však ruské síly vždy využívaly zejména pro svůj vlastní prospěch. I když se Rusko na půdě OBSE v roce 1999 zařeklo, že své síly v řádu přibližně 1 500 “mírotvorců” z regionu stáhne, nikdy se tak nestalo, což pro něj dnes může být výhodné.

V nejchudší zemi Evropy s necelými třemi miliony obyvatel, která má navíc v své ústavě status neutrální země, hraje ruská vojenská přítomnost na druhé straně Dněstru svou roli. To platí jak vůči Ukrajině, se kterou vede Putinův režim od 24. února válečný konflikt, tak pro samotné Moldavsko, na jehož území se tzv. separatistická entita na základě mezinárodního práva nachází. Již od července 1992, když skončila krátká, ale krvavá válka mezi Moldavany a tzv. separatistickými oddíly podporovanými zbraněmi, vybavením i lidmi 14. ruskou armádou, usilují místní elity o uznání ze strany Ruské federace po vzoru podobných uskupení jinde na postsovětském prostoru. Tyto požadavky se v posledních dnech opět stupňují v souvislosti s požadavkem moldavské vlády o vstup do Evropské unie, ale také směrem k regionu postupující ruské armádě.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak Rusko zneužívá situace v separatistickém Podněstří k destabilizaci Moldavska?
  • Hrozí bezprostředně vpád ruských vojsk do Moldavska?
  • Jaké další země jsou ze strany Kremlu ohroženy?
sinfin.digital