Kreml nechal padnout Rusnano. Krach státní firmy je velkým překvapením, které může otřást ruským finančním trhem

O hospodaření ruských státních firem nepanují žádné obrovské iluze. V roce 2018 sepsali analytici státem vlastněné banky Sběrbank pod vedením Alexandra Feka, jedné z hvězd svého oboru, zprávu o hospodaření jiné státem vlastněné firmy, Gazpromu. Zpráva obsahovala silně kritické pasáže, doslova tvrdila, že z ekonomického hlediska jsou stavby této společnosti nesmysl a spíše slouží zájmům jejich vykonavatelů než společnosti samotné. Fek za to byl „odměněn“ vyhazovem, na podstatě sdělení to ale nic nemění. Podobně skandální pověst má i další z ruských firem, Roskosmos. Stavba kosmodromu Vostočnyj v jeho režii je symbolem korupce a rozkrádání v samotném Rusku, včetně toho oficiálního. Ani v dalších ohledech, kromě ohlašování dalších a dalších plánů do budoucna, není Roskosmos nijak výjimečně úspěšný.

Zajímavá situace se v listopadu 2021 vyvinula u společnosti Rusnano. Ta vznikla v roce 2007 jako státní korporace „Ruská korporace nanotechnologií“ s vkladem 130 miliard rublů (tehdy cca 5,1 miliardy dolarů); v roce 2011 pak byla přetransformována do akciové společnosti vlastněné státem. Vlastníkem 100 procent akcií se stala Rosimušestvo, federální agentura pro správu státního majetku spadající pod ministerstvo financí. V roce 2020 bylo Rusnano předáno pod správu VEB.RF – další státní korporace, která je zodpovědná za rozvoj ruské ekonomiky. Do vedení společnosti byl postaven Sergej Kulikov, bývalý manažer Rostěchu.

Tato přeměna byla důsledkem tlaku Dmitrije Medveděva na snížení role státních korporací, mezi něž patří třeba právě Roskosmos, ale také Rosatom či Rostěch, a jejich přeměnu na akciové společnosti. Ačkoli se to může zdát jako kosmetická a nic neřešící úprava, mezi oběma entitami panují, alespoň po formální stránce, rozdíly. Státní korporace jsou výrazně těsněji svázané se „svým“ státem. Každá z nich je zřízena speciálním zákonem, jejich úkoly pak nejsou čistě ekonomické, ale mají i nějaký „vyšší“ cíl. V případě Roskosmosu jde o podporu kosmického výzkumu, Rosatom má za cíl to samé v oblasti jaderné energetiky. Rostěch, kam patří firmy od zbrojovek až po AvtoVAZ vyrábějící automobily Lada, má podporovat moderní ruský průmysl. Z takového statusu pak vyvěrají i další záležitosti. Kontrola státních korporací je výrazně omezená, nemusí například předkládat ani výroční zprávy, v ruských reáliích podléhají prezidentovi, popřípadě premiérovi. Co je také podstatné, nemohou zkrachovat. Naproti tomu akciové společnosti, byť vlastněné státem, by měly předkládat akcionářům výsledky svého hospodaření. A v případě neúspěchu může dokonce dojít k jejich krachu.

sinfin.digital