Zprávy centrální banky nejsou zpravidla tím, co by hýbalo rozhovory běžných občanů, a to ani v Rusku. Spousty čísel neslibují žádnou zábavu, navíc pohyby úrokových sazeb občané zpravidla zase tolik nepocítí. Ani zpráva uveřejněná 15. září nebyla v tomto směru výjimkou. Ruská centrální banka oznámila, že zvedá základní úrokovou sazbu z dvanácti na třináct procent, a to z důvodu stále rostoucí inflace. Není to první zvýšení už tak vysoké sazby, předcházelo mu jedno skokové již v srpnu (psali jsme ZDE). A podle vyjádření, které vydává centrální banka, nemusí jít o poslední takový krok. Minimálně v tomto roce by mohla úroková míra vzrůst ještě o jeden procentní bod. Situace má ale daleko hlubší pozadí, než se na první pohled může zdát a způsobit další rozpory uvnitř ruských elit.
Na rozdíl od srpnového zvýšení úrokových sazeb nyní centrální banka jmenovala jako hlavní důvod něco jiného, než je stabilizace rublu. Ruské domácnosti si ve světle výplat a různých pobídek ekonomice půjčovaly prakticky na cokoli. Ekonomika se tak dostala do fáze, které se klasicky říká přehřátí. Dluhy domácností v červenci 2023 narostly na více než 32 bilionů rublů, meziročně pak vzrostly o 18 procent.
Důvodem není nic jiného než program zvýhodněných hypoték, který Rusy přímo vybízel k tomu, aby si je brali co nejvíce. Stavebnímu boomu to pochopitelně pomáhalo, ukazatelům – jako je HDP – to pomáhalo také, ale pro ekonomiku to není zrovna ideální, protože to jen roztáčí inflaci. Není tak divu, že se předsedkyně ruské centrální banky Elvira Nabiullina zaměřila na omezení výhodných hypoték. Navíc se k tomu všemu přidaly i dluhy společností, které vzrostly dokonce o 26 procent.
