V úterý 15. srpna Centrální banka Ruska oznámila, že zvedá základní úrokovou sazbu hned o 3,5 procentního bodu na 12 procent. S tím, že může dojít k dalšímu zvýšení. Na kurz rublu, který se dostal zpátky pod úroveň sta rublů za dolar mělo vliv už samotné oznámení o tom, že se bankovní rada Centrální banky chystá k mimořádnému zasedání. Samotné oznámení pak trhy přijaly spíše vlažně, rubl se z původní hodnoty 95 rublů za dolar dostal zpět na 98 rublů. Stále tedy pod magickou stovkou, ale rozhodně nic, nad čím by mohlo ruské vedení jásat. Navíc, dlouhodobé trendy jdou proti rublu. Ze všeho nejspíš se jednalo o deklaraci rozhodnosti proti klesajícímu rublu a rostoucí inflaci zasáhnout. Zároveň prosakují i zvěsti o tom, že se ruské úřady chystají znovu zavést povinnou směnu exportních příjmů na rubly.
Motivací k zásahu proti nevýhodnému kurzu rublu bylo hned několik. Nepříliš důvěryhodně přitom zněla verze poradce Vladimira Putina pro ekonomické otázky Maxima Oreškina, že slabý rubl je pro Rusko nevýhodný, protože nemůže pokračovat ve své modernizaci. Současné Rusko daleko víc řeší zbrojní výrobu a její objemy než modernizaci své ekonomiky
Oreškin otevřeně kritizoval Centrální banku a její šéfku, což nebylo zrovna obvyklé. U Oreškina se ale spíše než o výrazném zájmu o stav ruské ekonomiky podle zvěstí mohlo jednat o zájem o místo, které nyní zastává Elvira Nabiullina. Ta je většinově považována za velmi schopnou centrální bankéřku, nicméně kritika ze strany Oreškina, jednoho z hlavních autorů ruských opatření proti sankcím, může její pozicí otřást. Kritika spíše ukazuje na snahu svalit vinu za složitou situaci na Centrální banku, a ne na válku jako takovou.
