Šedá zóna demokracie aneb Jak se dá podnikat v politice za státní peníze

V Německu právě v těchto dnech začíná ústavní soud posuzovat „morálnost“ přidělování peněz ze státního rozpočtu politickým stranám. Výsledek může v mnohém ovlivnit pohled na financování politických stran v celé Evropě, včetně Česka. Měl by totiž mimo jiné odpovědět na otázku, zda lze zabránit tomu, aby stát ve snaze posílit demokratickou soutěž neplnil spíše peněženky takzvaných politických podnikatelů.

Žalobu k ústavnímu soudu v Karlsruhe podaly už před dvěma roky tři německé politické strany, konkrétně Zelení, liberální FDP a Die Linke (Levice). Domáhají se toho, aby soud zrušil zákon, kterým v roce 2018 tehdy vládnoucí koalice sociálních demokratů a CDU/CSU zvýšila maximální možný státní příspěvek pro politickou stranu za rok z původních 160 až na 190 milionů EUR (4,9 miliardy korun).

Žalobci argumentují tím, že toto zvýšení je v době všeobecných škrtů ve společnosti nemorální. A hned z několika důvodů. Vládní koalice totiž zvýšení maximálního příspěvku od státu zdůvodnila tím, že politickým stranám rostou s postupující digitalizací i náklady na činnost, což podle žalobců není pravda. Je tomu údajně právě naopak. Především je ale otázkou, takřka filozofickou, zda by měly mít vládnoucí koalice prostřednictvím svých poslanců právo přidělovat peníze samy sobě.

I tuto základní otázku financování politických stran by měl německý ústavní soud posuzovat. A na základě toho rozhodnout o žalobě, která budí v Německu velkou pozornost. Podobně jako v Česku a většině dalších demokratických států se totiž i mezi Němci začíná hodně diskutovat o tom, zda státní pomoc politickým stranám, původně myšlená jako podpora demokracie, není vlastně snadno zneužitelná. A zda by tedy neměl být systém změněn.

Nejde jen o to, že na tomto způsobu podpory demokracie může řada jednotlivců, takzvaných politických podnikatelů, snadno zbohatnout. Nejdůležitější je, že oblast financování stran ze státních rozpočtů představuje jednu z posledních „šedých zón“, v níž mohou politici a jejich spojenci hospodařit se státními penězi bez velké veřejné kontroly. A to zcela legálně.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč prakticky nejde rozklíčovat, za co politické strany utrácejí státní peníze?
  • O jak velký objem veřejných prostředků se jedná?
  • A jaký dopad by mohlo mít rozhodnutí německého ústavního soudu?
sinfin.digital