Vlády členských zemí nejsou zajedno v tom, zda na prosincovém zasedání Evropské rady formálně zahájit s Ukrajinou rozhovory o podmínkách vstupu do EU. Některým z nich, zejména těm západoevropským, připadá tempo přibližování válčící Ukrajiny k účasti v evropském klubu příliš rychlé. Hlavní překážkou je však postoj Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán tento týden start vstupních rozhovorů otevřeně zpochybnil.
Předseda Evropské rady Charles Michel připouští, že summit svolaný na 14. prosince bude obtížný. Zatím není shoda ani na startu přístupových jednání s Ukrajinou, ani na poskytnutí balíku rozpočtové pomoci Kyjevu ve výši 50 miliard eur.
V rozhovoru s novinářským doprovodem ve vlaku z Kyjeva, kam se vypravil u příležitosti 10. výročí „revoluce důstojnosti“, vypočítal složitá a sporná témata, s nimiž se lídři „sedmadvacítky“ budou muset popasovat:
- budoucí podoba Evropské unie, tedy její rozšíření o státy západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko, a schválení nezbytných vnitřních reforem;
- navýšení sedmiletého rozpočtu EU, včetně zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu;
- vytyčení politických, a tudíž i rozpočtových cílů pro budoucí rozšířenou Unii.
Ukrajinským partnerům zajisté zopakoval, že jejich země „je a zůstane na špici priorit EU“ – dokazovala to ostatně sama jeho přítomnost u příležitosti výročí „Majdanu“. Když však prezident Volodymyr Zelenskyj vypočítal všechny oběti ukrajinského lidu s tím, abychom „v prosinci byli svědky výsledku, politického rozhodnutí“, nemohl mu Charles Michel slíbit vůbec nic.
Jen poslouchal Zelenského výzvu, aby „všechny členské státy jednomyslně podpořily zahájení rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem“. To by podle něj bylo to „správné poselství Moskvě a všem zemím, které mají autokratické ambice“.
V Bruselu se mezitím množí spekulace, že se na nadcházejícím prosincovém summitu nestane nic a klíčové rozhodnutí bude odsunuto na březen. Nahrála tomu sama Evropská komise, když ve své hodnotící zprávě o pokroku Ukrajiny z 8. března sice doporučila jednání formálně vyhlásit v prosinci, ale skutečně ho odstartovat až v březnu 2024 – a to navíc za podmínky, že ukrajinská vláda do té doby splní další reformní požadavky EU.
Vlády, které mají „tendenci brzdit“, se tohoto scénáře nyní chytají jako schůdné alternativy. Podle diplomatů poukazují mimo jiné i na to, že by se tím umožnilo zajistit také dodatečný pokrok při sbližování se státy západního Balkánu – ty totiž s nelibostí sledují „rychlou dráhu“, kterou EU předestřela Ukrajině.
