Stojící vlaky, dálnice zdarma a uzavřené školy. Ustoupí Macron tlaku francouzské ulice?

HalfPageAd-1

Milan Rokos

05. 12. 2019 • 12:51

Sotva utichly mohutné protesty žlutých vest, čeká francouzského prezidenta Emmanuela Macrona další test. Čtvrteční stávkou, která ochromila dopravu i školství, říká část veřejnosti své jasné ne „matce všech reforem“, chystané změně penzijního systému. Ustoupí Macron podobně jako jeho předchůdci tlaku ulice?

Mobile-rectangle-3

Francie se ve čtvrtek probudila do chaosu. Zemi zachvátily protesty proti připravované penzijní reformě. Právě ta má být jedním z hlavních pilířů druhé poloviny prezidentova mandátu. O změnu systému, který nyní obsahuje na 42 různých důchodových režimů, se už dříve marně snažila pravice i levice. Ztroskotali na ní pravicoví prezidenti Jacques Chirac i Nicolas Sarkozy, nepopulární socialista François Hollande se zase omezil jen na kosmetické změny.

Stovky demonstrací po celé zemi

Ministerstvo vnitra eviduje 245 různých demonstrací a shromáždění, na nichž nemají chybět radikální stoupenci hnutí žlutých vest i takzvaní „black blocs“. V depech či nádražích mělo podle SNCF zůstat na 90 procent vlaků TGV a 80 procent běžných spojů, zácpy na silnicích ale dopoledne podle médií nenastaly. V Paříži vyrazilo velké množství lidí do práce netradičně na kole. Výhodné pak bylo použít francouzské dálnice – na některých z nich se neplatilo mýtné, protože zaměstnanci mýtných bran zůstali doma.

Silně omezená byla i doprava v Paříži, kde kvůli stávce nevyjelo hned 11 linek metra, aerolinky byly nuceny zrušit stovky letů. Ministerstvo školství hlásilo na 55 procent zavřených mateřských a základních škol, v Paříži to bylo dokonce 78 procent. Zavřená zůstala i Eiffelova věž.

Mnozí lidé se potýkali s problémy, jak se dostat do práce či do školy, pokud tedy nestávkovali. Například 22letý student Angelo Pozzallo vyrazil v půl šesté ráno na nádraží Saint-Quentin-en-Yvelines, aby odjel do belgického Lutychu. Vlak ale nevyjel, musel si proto najmout taxi Uber, aby se dostal na pařížské Severní nádraží, odkud mohl pokračovat: „Jsme trochu rukojmí. Stávka mě stála 40 eur,“ stěžoval si reportérovi deníku Le Monde s tím, že ho řidič Uberu varoval, že odpoledne ceny taxi ještě porostou. „Uzavřít zemi není řešením,“ myslí si mladík. 

Většina Francouzů ale stávku schvaluje. Podle průzkumu Harris Interactive s ní sympatizuje 69 procent lidí, pouze 24 procent je naopak proti. Stávku a protesty nejčastěji podporují voliči krajní levice (Jeana-Luka Mélenchona) a krajní levice (Marine Le Penové), z voličů prezidenta Macrona za ní stojí jen 38 procent lidí. Dokonce i mezi lidmi, kteří denně používají veřejnou hromadnou dopravu, podporuje stávkující 79 procent dotázaných.

Samotná reforma penzí, která by všechny účastníky systému – tedy zaměstnance, státní úředníky, samostatně výdělečně činné i lidi se zvláštním režimem – sjednotila, znepokojuje podle téhož průzkumu na 70 procent Francouzů.

Jednou z profesí, která by měla na reformu doplatit, jsou vedle železničářů i učitelé. Přiznal to dokonce i vysoký komisař pro důchody Jean-Paul Delevoye, který byl pověřen dohledem nad reformou. Delevoye ale snížení penzí očekává jen v případě, že by stát nepřistoupil k valorizaci jejich platů.

Důchody snižovat nebudeme, slibuje vláda

Učitelé se bouří proti tomu, že by se jim při výpočtu důchodu započítával plat během celé jejich kariéry, a ne jen posledních šesti měsíců, jak je tomu dosud. V současné době dostává francouzský učitel průměrný důchod 2600 eur (asi 68 tisíc korun), pokud by se ale provedla reforma bez dalších úprav, přišel by učitel začínající v roce 2025 až o 900 eur měsíčně. Pro ty, kteří učí už dnes, by se důchody zmenšily o 300 až 600 eur.

Ministr školství Jean-Michel Blanquer ale ujišťuje, že se nic takového nestane. „Garantuji vám, že ke snížení důchodů nedojde,“ sliboval při návštěvě pařížského rektorátu. V úterý pak učitelům adresoval dopis se slibem na zvýšení mezd.

Ne všichni ale slibům věří: „Bojím se, že to bude podmíněné novými omezeními, jako je zvýšení pracovní doby,“ citovala agentura AFP Sabine, profesorku matematiky z jednoho pařížského lycea.

Haydée Leblanková, profesorka z města Abbeville, hodlá ve stávkování pokračovat i po čtvrtku. „Raději ztratím 800 eur a rok stávek, než 800 eur každý měsíc v době, kdy budu v důchodu,“ citoval ji server France Info.

SDÍLET

Billboard-bottom-1