Svědectví z Rakouska: Jak funguje otevření tamních škol?

Výsledek testování rakouských školáků po částečném otevření tamních škol dal zdánlivě za pravdu těm, kteří jejich uzavření považovali za zbytečné opatření. První den se otestovalo 280 000 žáků a pozitivní test na covid mělo jen 56 z nich. I rakouští experti však zpochybňují spolehlivost rychlotestů, které se ve školách začaly používat. A otevření škol v Rakousku provázejí i další spory.

Rakousko každopádně v pondělí otevřelo školy pro všechny žáky prvního stupně základních škol, na vyšších stupních se budou děti ve školách střídat. Otevření je ale spojené s povinným testováním pomocí samovýtěrových testů z nosu. Tyto testy musejí na prvním stupni absolvovat všichni žáci minimálně dvakrát týdně, ve vyšších ročnících pak jednou za týden. Kdo testování odmítne, musí zůstat doma.

Pondělní první vlna testů přinesla již zmíněných šest desítek pozitivních výsledků z 280 000 testovaných, což znamená zhruba jednoho infikovaného školáka na 5000 neinfikovaných. Výsledek okamžitě vyvolal diskusi na téma „museli jsme opravdu tak dlouho zavírat školy jako potenciální ohniska šíření nákazy?” 

„Jsem si jistý, že testy nezachytily řadu dětí infikovaných covidem,“ řekl deníku Der Standard Michael Wagner, mikrobiolog z Vídeňské univerzity. Řada dětí, které prošly testováním s negativním výsledkem, je podle něj nejspíš pozitivní a může tedy šířit virus dál. Jak je to možné? Antigenní testy, prováděné pomocí výtěru z nosní dírky, jsou podle odborníků ještě méně citlivé než stejné testy vzorků z nosohltanu. 

Ve studii provedené zdravotnickou agenturou Ages prokázal „rychlotest z nosu“ nákazu jen u tří čtvrtin lidí, kteří byli skutečně infikovaní a vykazovali mírné příznaky nákazy. Když se stejný test prováděl u infikovaných bez jakýchkoliv příznaků, byla pozitivita tímto rychlotestem potvrzena jen u 41 % případů. U školáků, kteří si většinou odebírají vzorek z nosu sami, nemusí být navíc odběr úplně pečlivý.

Argument, že extrémně nízká míra pozitivity u těch rakouských žáků, kteří nastoupili znovu do škol, neodpovídá realitě, podporují i další indicie. I v září loňského roku, kdy rozšíření koronaviru v populaci bylo mnohem menší než dnes, ukázaly tehdejší testy ve školách pozitivitu u 0,4 % testovaných. Dnes, kdy se infekce šíří mnohem rychleji, testování odhalilo jen těžko věrohodných 0,02 % infekcí ze všech testů.

„Výsledky by proto rozhodně neměly vést k domněnce, že negativně testovaný školák může bez obav navštívit babičku. A už vůbec je nelze využívat k obhajobě tvrzení, že děti nehrají v současné době při šíření infekce žádnou roli,“ uvedl mikrobiolog Wagner.

Lepší než nic

Na druhou stranu ale podle rakouských odborníků nízká citlivost „rychlotestů z nosu“ neznamená, že je takové testování úplně zbytečné. „Méně citlivé, ale pravidelně prováděné testy jsou stále rozumnější než posílání dětí do školy bez kontroly,“ řekl Wagner. Podobný názor má i ministr školství Heinz Faßmann. Tvrdí, že si je vědom určité nepřesnosti testů, ovšem podle něj je v tomto případě „lepší něco než nic“. Školy se navíc podle Faßmanna nespoléhají pouze na testy z nosu, ale také na nejrůznější další opatření, od povinných roušek až po vyučování takzvaně na směny. To se týká žáků vyšších stupňů.

„Každá třída je rozdělena na dvě skupiny, které se střídají každé dva dny v týdnu v online a běžné výuce, takže se nikdy nepotkají. V pátek mají online výuku všichni,“ řekla INFO.CZ Rakušanka Veronika Janýrová z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické studie (WIIW). Sama má jedenáctiletou dceru, která právě ve Vídni přešla ze základní školy na gymnázium.

Veronika Janýrová jako „pracující matka“ částečné otevření škol jednoznačně vítá. A to kromě jiného hlavně kvůli psychice dětí, které podle ní dlouhou sociálních izolací trpí. „Celkem si myslím, že způsob otevření škol, ke kterému Rakousko přistoupilo, představuje vyváženou strategii. Na jedné straně minimalizuje nebezpečí šíření infekce ze strany žáků, na druhé straně ale také omezuje negativní psychické následky izolace dětí,“ uvedla Janýrová. Podobný názor podle ní zastává i většina dalších rodičů, s kterými se ve Vídni zná.

Učitelé mají strach

Úplně bezproblémové to ale ve školách v Rakousku není. Odborníci varují, že případný vliv návratu žáků do škol na nový „rozmach“ šíření infekce se může projevit až se zpožděním. V takovém případě rakouský kancléř Sebastian Kurz vyhlásil, že je vláda kdykoliv připravena znovu „zatáhnout za záchrannou brzdu“ a školy zavřít.

Otevření škol se ale nesetkalo s velkým nadšením ani u některých učitelů, zejména těch starších, a tedy více ohrožených. „Někteří učitelé opravdu nemají dobrý pocit z toho, že zatímco ještě nejsou očkovaní, setkávají se s mnoha dětmi, u nichž testy mohou, ale také nutně nemusejí potvrdit nákazu koronavirem,“ řekl INFO.CZ rakouský novinář Manfred Maurer, jehož manželka učí na základní škole v Linci.

Problém pro učitele spočívá podle něj také v tom, že rodiče dětí si prakticky mohou vybrat, zda dítě pošlou do školy, nebo ho i nadále nechají doma na distanční výuce. Pokud totiž nesouhlasí s tím, aby si jejich dítě odebíralo ve škole vzorek z nosu, do školy příslušný žák či žákyně nesmí. To ale neznamená, že je vyloučen ze školní výuky. „Takovým dětem pak škola musí zajistit kompletní distanční výuku, což pochopitelně klade dodatečné nároky na učitele,“ řekl Maurer.

SDÍLET
sinfin.digital