Trump chce dodat do Saúdské Arábie jaderné technologie. Kongres jen nevěřícně zírá

Bílý dům prý chce Saúdské Arábii dodat jaderné technologie, a to navzdory americkým zákonům i námitkám bezpečnostních expertů. Zprávy a údajné atomové dohodě proto nyní vyšetřují zákonodárci. Vývoz podobného zboží totiž musí odsouhlasit Kongres, který se administrativa prezidenta Donald Trumpa zřejmě buď chystala obejít, nebo postavit před hotovou věc.

Pro americké dodavatele jaderných technologií by to bezpochyby byl byznys snů. A prezident Donald Trump obchodníkem je. Proto u něj už od roku 2016 lobují jaderné firmy, aby je podpořil ve snaze získat zakázku na výstavbu atomových elektráren v Saúdské Arábii a Jordánsku.

V obchodě se angažují i dva Trumpovi blízcí, jmenovitě někdejší poradce Bílého domu pro otázky národní bezpečnost Michael Flynn a prezidentův zeť Jared Kushner. Mezi spoluzakladateli technologické firmy IP3, která o zakázku usiluje, pak figuruje sice penzionovaný, o to však vlivnější americký generál Jack Keane.

ANALÝZA: Green New Deal – radikální plán, kterým progresivisté chtějí změnit Ameriku

Saúdská Arábie již loni oznámila, že jaderné elektrárny postavit chce. Podle faktického vládce a korunního prince Mohamed bin Salmán plánuje ropná monarchie v následujících dvou desetiletích postavit 16 reaktorů za zhruba 65 miliard eur, tedy cca 1,6 bilionu korun.

Jaderné zbraně ve světě

Pokud Saúdům nedodáme technologie my, učiní tak někdo jiný a rád, brání se Trumpovi blízcí. Problém je v tom, že americký prezident a jeho lidé chystali citlivý obchod, aniž by o něm uvědomili kongresmany a zřejmě i některé vládní agentury.

Podle zákona přitom musí export takové technologie schválit Kongres. Ten se o dodávce dozvěděl prý až od informátorů, kteří v souvislosti s ní vyjádřili vážné znepokojení. Obávají se totiž, že by se pouštní stát, fakticky vedený nevyzpytatelným korunním princem, pokusil pomocí takového zařízení vyrobit vlastní jadernou zbraň.

ANALÝZA: Trump vyzývá Evropu k přijetí nebezpečných džihádistů ze Sýrie. Jaká jsou úskalí a rizika?

Což by znamenalo další problém v již tak výbušném blízkovýchodním regionu. Mezi Saúdy a Íránem nyní panuje značné napětí, jakkoli oba muslimské státy bojují o dominanci nad oblastí nejpozději od 80. let minulého století.

Trump se přitom celou vahou postavil za Rijád a proti Teheránu. Obě mocnosti teď spolu vedou zástupné války v Sýrii, Jemenu i jinde, jaderné snahy saúdské monarchie by ovšem mohly vyvolat přímý střet obou států.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Podle všeho nebude tak zle. Experti totiž léta spekulují o tom, že si Rijád jaderné zbraně fakticky pronajímá v Pákistánu. A že si je proto vyrábět doma nepotřebuje. Vztah mezi Rijádem a Islámábádem je přitom zcela pragmatický.

Což prokázala i návštěva z počátku tohoto týdne, během které saúdský korunní princ v Islámábádu slíbil investovat do pákistánské ekonomiky úctyhodnou sumu 20 miliard dolarů (tedy asi 456 miliard korun).

ANALÝZA: Konec reforem, jde o národ. Ukrajinský prezident vsadil před volbami na konzervatismus

Saúdové si u jihoasijských sunnitských souvěrců zřejmě neprojímají jen zbraně hromadného ničení, ale (zcela jistě) i vojáky. Ostatně, podle serveru Global Firepower patří pákistánská armáda mezi dvacet nejmocnějších organizací tohoto typu na světě.

„Pákistán poskytuje své vojenské kapacity všem zemím v Zálivu, Saúdské Arábii ale vychází vstříc nejvíce,“ konstatoval Andreas Krieg z londýnské King´s College pro časopis Time. S tím, že v tuto chvíli slouží saúdským zájmům odhadem 65 tisíc jihoasijských vojáků, ať již v samotném království, nebo za hranicemi.

SDÍLET
sinfin.digital