Členským státům Severoatlantické aliance dochází, že chtějí-li dostát svým slibům a pomoct Ukrajině vyhrát válku, kterou proti ní rozpoutalo Rusko, bude je to stát hodně peněz a bude to vyžadovat další značné úsilí. Shodli se na tom dnes ministři obrany třicítky spojeneckých zemí. Místo debaty o tom, zda Ukrajině dodávat, či nedodávat stíhací letouny, se zaměřili na okamžité a praktické potřeby – vzhledem k situaci na frontě je nyní naléhavě potřeba posílat hlavně munici, pohonné hmoty a opravenou techniku. Válka proti Rusku se tak pro NATO stává také závodem s časem; jde o to, zda Západ dokáže Ukrajině poskytnout základní potřeby pro boj dřív, než Rusové začnou dosahovat významných úspěchů.
Podle usnesení se ministři dohodli „dále posílit odstrašení a obranu aliance, včetně nového přístupu k plánování obrany“. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga to „odráží realitu, že žijeme v nebezpečnějším světě. Ruské agresívní chování, pokračující hrozba terorismu, výzvy, které představuje Čína, to vše si vyžádá změny v plánování, abychom zajistili, že naše odstrašení a obrana zůstanou silné a věrohodné.“
Šéf NATO předpokládá, že nadcházející summit NATO přehodnotí závazek členských států vydávat od roku 2024 na obranu až dvě procenta HDP. „Pokud bylo správné se zavázat v roce 2014 ke dvěma procentům, musí to být dnes vzhledem k okolnostem podstatně víc,“ řekl Stoltenberg a podotkl, že diskuse o změnách již začala. Usoudil, že dvě procenta by neměla být stropem, jehož je žádoucí dosáhnout, ale minimem, které musejí nutně všichni spojenci splňovat. Česko, jak známo, zatím dvě procenta HDP na obranu ještě nevydává.
