Situace na poloostrově podle soudu odpovídá mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu. Vypukl nejpozději v únoru 2014, kdy podle zprávy Rusko vyslalo na Ukrajinu příslušníky svých ozbrojených sil. Moskva jejich nasazení dlouhodobě odmítala a zpochybňovala důkazy.
Blíž Česku by člověk válečnou zónu hledal marně. To, že situace na východě Ukrajiny a konkrétně na anektovaném Krymu odpovídá mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu, uvádí zpráva publikovaná prokurátorkou mezinárodního tribunálu. Proti sobě stojí Ukrajina a Rusko.
„Informace, které jsou k dispozici, nasvědčují tomu, že se na Krymu a v krymském Sevastopolu jedná o mezinárodní ozbrojený konflikt.“
I když na poloostrově nezuří přímé boje, k ideálu má situace daleko.
Stav podle tribunálu trvá už přes dva roky. Za původce zpráva označuje Rusko, které se do konfliktu mezi armádou a povstalci na východě Ukrajiny vložilo.
Anexe Krymu
Moskva ukrajinský autonomní poloostrov přes odpor Kyjeva i Západu začlenila do Ruské federace v březnu 2014. Tvrdí, že tak reagovala na vůli tamních obyvatel, z nichž většina má ruské kořeny a v mezinárodně neuznaných referendech se vyslovila pro spojení s Ruskem. (Zdroj: ČTK)Tribunál, který znesvářené strany neuznávají
Od září má mezinárodní tribunál pravomoci k vyšetřování trestných činů spáchaných od února 2014 v Donbasu a na Krymu. Jedná se ale do určité míry jen o formalitu – Ukrajina status soudu neuznává a podobně i Rusko zpochybňuje jeho působnost. Prezident Vladimir Putin rozhodl, že Moskva nepodepíše takzvaný Římský statut, tedy zakládající smlouvu instituce.
Evropská unie ruského rozhodnutí nepřistoupit k Mezinárodnímu trestnímu soudu lituje. V prohlášení to uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová s tím, že unie tuto instituci trvale podporuje. Rusko podle ní má jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN „zvláštní odpovědnost“ za to, že se viníci nejzávažnějších zločinů z pohledu mezinárodního společenství nevyhnou své odpovědnosti.
