Po nedělních parlamentních volbách je jasné, že ve Slovinsku dojde ke změně na premiérském křesle. Z něj po prohře své strany SDS sestupuje Janez Janša, politický matador a trojnásobný premiér, který je součástí slovinské politické scény již od samotného vzniku nezávislého Slovinska. Suverénní vítězství se ziskem 34 % totiž slaví Robert Golob (na úvodní fotce), který se se stranou Hnutí Svoboda do předvolebního boje zapojil teprve před čtyřmi měsíci. I přes to, že Golob strávil posledních šestnáct let ve vedení soukromé energetické firmy a nemá zatím přímé zkušenosti z vrcholové politiky, nelze ho považovat za absolutního politického nováčka. Ve volbách v roce 2011 byl totiž prvním místopředsedou vítězné strany Pozitivní Slovinsko a stejné pozice se o dva roky později ujal i ve straně ZAB tehdejší premiérky Alenky Bratušek.
Možná až překvapivě jednoznačný byl výsledek parlamentních voleb ve Slovinsku, kde se do posledního dne očekával vyrovnaný boj mezi aktuálním premiérem Janezem Janšou a stranou SDS a jeho hlavním vyzývatelem Robertem Golobem s nově založeným Hnutím Svoboda. Místo vyrovnaného boje se ovšem suverénním vítězem stal Robert Golob s 34,54 % hlasů, následovaný Janšovou SDS s 23,53 %. Do Národního shromáždění se pak dostali ještě křesťanští demokraté ze strany Nové Slovinsko (NSi; 6,85 %), sociální demokraté (SD; 6,65 %) a strana Levica (4,38 %). Ač by mohl takto výrazný úspěch nového hnutí být pro pozorovatele z jiných zemí překvapením, ve Slovinsku se podobný scénář opakoval již v letech 2011 i 2014, a je tak spíše typickým jevem. Společným jmenovatelem úspěchu těchto politických uskupení pak vždy bylo vymezení se vůči politice Janeze Janši.
I letošní volby, které lze označit jako pomyslné referendum o Janezi Janšovi, ukázaly, že většina slovinské veřejnosti je dlouhodobě nespokojená se způsobem vládnutí dosluhujícího premiéra. Ten Slovinsko vedl i v letech 2004-2008 a 2012-2013. To mimo jiné potvrzovaly i průzkumy veřejného mínění o důvěře vládě, která byla v posledním roce na historickém minimu. Mezi hlavní důvody kritiky Janšovy vlády patřily nejen jeho autoritářské sklony, které zahrnovaly například ovlivňování nezávislosti médií a soudnictví, nevybíravé slovní útoky na představitele opozice a výhružky novinářům, díky kterým si Janša vysloužil kritiku i ze strany Evropského parlamentu a Rady Evropy, ale i zhoršující se ekonomická situace a naprosto nevídaná polarizace společnosti. Nejdéle sloužící slovinský politik, známý svým nevybíravým stylem podobným bývalému americkému prezidentu Trumpovi, ale i silnými vazbami na maďarského vůdce Viktora Orbána, proti sobě v průběhu své kariéry popudil většinu politické scény i obyvatelstva.
Toxicita, která kolem Janeze Janši panuje, je patrná i z velice špatného výsledku dvou z jeho současných koaličních partnerů, tedy stran DeSUS a SMC. DeSUS, neboli Demokratická strana důchodců Slovinska, se již patrně přesunula i do důchodu politického, poté co obdržela méně než 1 % hlasů. Ve slovinském Národním shromáždění tak bude chybět poprvé od roku 1996. Podobně dopadla i strana SMC, která, již bez svého zakladatele Mira Cerara, také skončila pod čtyřprocentním prahem.
