Z prezidenta faraonem: Poslanci chtějí, aby Sísí stál v čele Egypta do roku 2034

HalfPageAd-1

Pavel Novotný

05. 02. 2019 • 18:25

Příznivci egyptského prezidenta a někdejšího generála Abdala Fattáha Sísího v káhirském parlamentu představili návrh, podle kterého by úřadující hlava státu nemusela v roce 2022 odejít z funkce, jak přikazuje nynější znění ústavy. Pokud ústavní dodatek projde, mohl by Sísí stát v čele nejlidnatější arabské země až do roku 2034. Tedy do svých osmdesáti let.

Mobile-rectangle-3

Ke změně ústavy je třeba dvoutřetinové většiny členů parlamentu. Protažení základního zákona navíc zřejmě budou muset Egypťané schválit v referendu, které se tak stane – pokud opravdu proběhne – lidovým hlasováním o setrvání Sísího v čele státu. Jen málokdo totiž předpokládá, že by se nynějšímu egyptskému vládci v následujících volbách postavil relevantní politik s šancí získat hlasy. Když se o to v loňských volbách pokusil jiný vysoký důstojník, někdejší šéf generálního štábu Sámí Háfiz Anán, byl krátce po ohlášení kandidatury zatčen. Egyptská státní média k tomu tehdy řekla jen tolik, že se svým činem „pokusil vrazit klín mezi egyptský lid a jeho armádu“.

Oč v dodatku formálně jde? Prezident bude nadále volen nikoli na čtyři roky jako dosud, ale na let šest. S tím, že tato změna zavádí nový začátek, o funkci se tedy může opět ucházet i Sísí. Volby mají podle plánu proběhnout v roce 2022, kdy nynějšímu šéfovi státu končí druhý mandát.

Sísí jistě není prvním autoritářským vládcem, který k podobnému kroku sáhnul. Kupříkladu čínský prezident Si Ťin-pching nechal klauzuli omezující výkon prezidentské funkce vyškrtnout loni.

Patrně nejdále zašel Saparmurat Nijazov, který byl do čela Turkmenistánu zvolen poprvé v roce 1990, ještě v sovětských časech. Už za čtyři roky se voliči v referendu vyslovili pro zrušení prezidentského hlasování a Turkmeni dokonce uvažovali o změně republiky na monarchii… v čele s Nijazovem.K čemuž nedošlo.

Třeba kremelský hegemon Vladimir Putin ale v tomto ohledu ústavu neznásilnil, jen si s věrným souputníkem Dmitrijem Medveděvem na čtyři roky (2008 až 2012) prohodili funkce prezidenta a premiéra.

Ani při zdůvodnění nového ústavního dodatku nebyli Sísího stoupenci zvláště inovativní. Stabilita a potřebný klid na práci. „Nastartoval spousty bohulibých projektů, ve kterých proti němu stojí řada protihráčů s odlišnými zájmy,“ tvrdí kupříkladu Ajmán Abdul Hakím, autor petice, která vedla ke vzniku ústavního dodatku.

Ten má ale také řadu kritiků, některé dokonce i v parlamentu, kde jinak Sísího stoupenci převažují. „Je to puč proti egyptské ústavě. A nejsme naivní, nejde jen o prodloužení délky mandátu, ale rovněž o posílení prezidentských pravomocí,“ řekl agentuře Reuters levicový zákonodárce Hajsam Harírí.

Má pravdu. Návrh Sísímu umožní jmenovat soudce i veřejné žalobce. Dodatek také zavazuje zákonodárce zřídit druhou komoru parlamentu o 250 senátorech, z nichž by celou třetinu jmenoval právě prezident.

Nejde o blesk z čistého nebe. Zpravodajský web Mada Masr tvrdí, že na novém kusu ústavy tvrdě a dlouho pracovali nejen poslanci, ale především tajné služby (GIS) spolu s experty z prezidentské kanceláře. Tým, který dostal za úkol Sísímu pomoci zůstat u moci, prý dokonce vede jeho syn Mahmúd, jinak vysoce postavený zaměstnanec GIS.

Je vhodné připomenout, že to byl podle všeho právě záměr jmenovat vlastního syna svým nástupcem, který vedl k pádu prezidenta Husního Mubáraka (vládl v letech 1981 až 2011). Jmenovitě tedy k nečinnosti armády při demonstracích, které Mubárakův režim nakonec svrhly a pro které se vžil název Arabské jaro.

Jinak je ale srovnání s Mubárakem a jeho érou spíše nelichotivé, Tedy, pro nynějšího prezidenta. „Situace je teď v některých ohledech horší než za Mubáraka. Strach vystoupit z řady a cokoli namítnout proti oficiální linii státu je dnes mnohem větší,“ napsal pro list The Jerusalem Post Ofir Winter, expert z telavivského Institutu pro národní bezpečnostní studia. 

SDÍLET

Billboard-bottom-1