Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šéf české Toyoty: Elektromobily budou hrát v budoucnu jen vedlejší roli, zítřek patří vodíku

Šéf české Toyoty: Elektromobily budou hrát v budoucnu jen vedlejší roli, zítřek patří vodíku

Elektromobily nabíjené ze zásuvky budou v budoucnosti tvořit jen okrajový segment osobní dopravy. Mnohem významnější podíl bude patřit vozidlům poháněným vodíkem, jejichž jediným vedlejším produktem je čistá voda, tvrdí v rozhovoru pro INFO.CZ Martin Peleška, ředitel českého zastoupení společnosti Toyota. 

Svět motorů se mění. Veřejnost i vlády začínají stále více dbát na čisté životní prostředí a nastává odklon od fosilních paliv. Jak na tento Trend Toyota reaguje?

Slovo ´reaguje´ je poněkud nešťastné, my jsme tento trend totiž předpověděli a pomáhali tvořit. Toyota už před čtyřiceti lety začala přemýšlet, jak efektivně využít energii, kterou auta při svém pohybu produkují. A vznikl z toho Prius, první celosvětově prodávaný automobil na hybridní pohon. Jen loni Toyota a Lexus dohromady celosvětově prodali asi půl milionu hybridů.

Jak se prodejům těchto vozů daří v Česku? Jsme spíše progresivní, anebo „konzervy“?

Pokud to budu brát podle našich prodejů, tak jsou Češi ohledně vozů na alternativní pohon progresivní. Toyotě se v současné době daří prodávat více než čtvrtinu vozů s hybridním pohonem, v dlouhodobějším horizontu bychom tento poměr vůči klasickým technologiím chtěli dostat na 40 až 50 procent. Největší podíl nyní máme u modelu RAV, kterého se v hybridní verzi prodají až tři čtvrtiny.

Jsou lidé připraveni i na další krok – například na expanzi automobilů s vodíkovým pohonem?

Já současný vývoj vnímám tak, že na jedné straně stojí společnost z hlediska jejích potřeb, na druhé straně je vývoj technologií. Ta druhá kolej, technologie, se ale trochu předbíhá. Proto už nyní máme systémy a technologie, na které společnost zatím ještě není připravena. Je ale jenom otázkou času, kdy se tyto dva světy protnou.

Brzy by v Česku měly vyrůst první vodíkové čerpací stanice

Toyota v budoucnost vodíku jako zdroje pohonu automobilů hodně věří. Proč?

Argumentů máme dost. Nejzajímavější je emisní stopa takových automobilů, která je nulová. Ve skutečnosti z výfuku nejdou spodiny, ale čistá voda, které se můžete klidně napít. To je vše, co takový automobil produkuje. Jinak má vůz skvělé jízdní vlastnosti i uživatelskou přívětivost. Doba čerpání paliva je srovnatelná se současnými automobily – tedy tři až pět minut. Oproti tomu u elektromobilů jde o několik hodin.

Jaké jsou provozní náklady automobilů poháněných vodíkem?

Ty jsou závislé na ceně výroby vodíku. Ale vzhledem k plánům, že by se vodík mohl vyrábět jako produkt při zpracování odpadu, tak bychom se brzy mohli dostat na velmi dobré úrovně. Třeba na desetinu současných nákladů u benzínových vozů.

Například v Česku ale pro tyto vozy chybí infrastruktura, tedy čerpací stanice. Kdy se to změní?

Ano. Víme, že nedostatek infrastruktury je problém. Lidé nemají zájem o automobily na vodík hlavně proto, že zde nejsou tankovací stanice a ty zde nejsou proto, že v Česku nejezdí tyto vozy. Ale to se změní. Existuje například vládní mezirezortní studie, která v příštích letech počítá v Česku s vybudováním ideálně dvanácti vodíkových stanic – minimálně jako potřebná tranzitní infrastruktura pro německé a rakouské řidiče. V těchto zemích se totiž vodíkovým automobilům daří.

Účastní se Toyota těchto politických rozhovorů?

Ano. Na zmiňované studii – která sice není formálně závazná, ale věříme, že se jejími závěry bude Česko řídit - se podílíme jako jediná z automobilek. Do diskuse přinášíme náš pohled, expertizu a zkušenosti ohledně toho, kam by se měla vodíková budoucnost vyvíjet. Těch dvanáct zmiňovaných vodíkových stanic by mohlo být prvním kamínkem, který odstartuje lavinu technologické změny.

Jak se vodíkovým automobilům daří za hranicemi?

Nejvýrazněji jsou tyto vozy rozšířené v Japonsku a v Kalifornii. Náš sériově vyráběný vůz na vodíkový pohon Mirai má nyní prodáno více než pět tisíc vozů, v roce 2020 ale předpokládáme více než třicet tisíc kusů za rok.

Zaměřujete se s touto technologií jen na sektor osobní dopravy?

Ne, testujeme například i kamiony či autobusy na vodíkový pohon. U nich je situace jednoduší. Tato vozidla obecně jezdí po předem naplánovaných trasách a stačí jim tak jedno centrální depo, kam se umístí čerpací stanice. Autobusy na vodíkový pohon chceme výrazněji představit na olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde by měly vozit sportovce. Tokijská olympiáda v roce 1964 uvedla rychlovlak šinkansen, olympiáda za tři roky bude ve znamení vodíkového pohonu.

Za jak dlouho zamíří tyto vozy i do střední Evropy a do Česka?

Myslím, že může trvat tak do roku 2025, než budou vodíkové automobily a autobusy ve střední Evropě běžné, tedy že je budeme používat v běžné dopravě. Ale například netvrdím, že autobusy na pohon z fosilních paliv vymizí úplně. To bude záviset především na lidech, kteří tyto vozy objednávají.

Elektromobily budou tvořit jen okrajový segment dopravy

Kam do tohoto scénáře zapadají hybridní automobily, na které Toyota v budoucnosti rovněž sází?

Budoucnost automobilové dopravy podle nás bude reflektovat potřeby zákazníků. Ti, kteří preferují elektromobily, je využívat budou – půjde však jen o malou část trhu. Tyto vozy budou použitelné zejména pro lidi, kteří potřebují na jedno nabití urazit maximálně 200 kilometrů týdně. Tedy třeba na nákup a na příměstské cesty do práce. Tam elektromobily smysl mají, ale jde jen o okrajovou část. Naopak větší automobily, jejichž řidiči budou jezdit delší trasy, budou na vodík. A potom bude existovat segment mezi oběma těmito póly a Toyota je přesvědčena, že tam bude místo pro hybridy.

Elektromobily tedy podle vás budou tvořit jen okrajový segment trhu?

Jsem o tom přesvědčený. Automobily, které se budou dobíjet ze zásuvek, nejsou budoucnost automobilového odvětví. Jde především o čas dobíjení – infrastruktura a logistika provozu v jeho kontextu není efektivní. Jen si to představte – třeba že pojedete z Prahy do Brna a budete vědět, že budete muset někde čekat několik hodin na nabíjecí stanici. Navíc mnohé studie tvrdí, že v případě masivního užívání elektromobilů by se několikanásobně musela zvýšit produkce elektřiny. Tato technologie proto podle nás nebude mít masový rozvoj.

Například nyní ale elektromobily mají mnohem lepší infrastrukturu – více dobíjecích stanic – než auta na vodíkový pohon.

Ano, zatím. Ale to je jen otázkou času, než se to změní. Stejně tak můžete argumentovat, že nyní je méně dobíjecích stanic na elektromobily, než stanic na benzín.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1