Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britským firmám akutně chybějí zaměstnanci. Mnohé zvažují, že se přidají k „brexodusu“

Britským firmám akutně chybějí zaměstnanci. Mnohé zvažují, že se přidají k „brexodusu“

Brexodus. Jednoduchým spojením slov exodus a brexit deník Guardian dokázal popsat, co se nyní ve Velké Británii odehrává. A důsledky masivního oslivu lidí již nyní těžce doléhají na britské firmy. „Podnikatelé a firmy se úporně snaží obsadit volná místa, aby jejich spoelčnosti mohly růst,“ píše v komentáři pro deník Guardian Adam Marshall, ředitel Britské obchodní komory. Často však jejich snahy vycházejí naprázdno. 

Přidají se britské firmy k brexodusu lidí, o kterém hovoří deník Guardian? Je to dost dobře možné. Míra nezaměstnanosti ve Velké Británii je nyní na 40letých minimech, ke konci loňského roku klesla na 4.3 procenta. To, co je dobrá zpráva pro Brity, je však neutuchajícím zdrojem problémů pro firmy a podnikatele, kteří se marně snaží obsadit volná místa. Dřívější recept na „zalepení“ těchto děr imigranty z Evropské unie už nefunguje. Poslední čísla statistického úřadu tvrdí, že významně klesl počet lidí, kteří se z EU do Británie přestěhovali. Opačným směrem naopak proudí rekordní množství lidí. A to je problém.

Podle statistiků v Británii během roku končícího loňským zářím přibylo jen 90 tisíc lidí ze zemí Evropské unie - o 75 tisíc méně, než o rok dříve. Přední britský deník Guardian neváhal nazvat nejnižší přírůstek lidí z EU „Brexodusem“. Opačným směrem se navíc vydalo 130 tisíc osob, což je podle zpravodajského webu BBC nejvyšší číslo za poslední desetiletí.

Pohled na tato data připomíná loď, jejíž prostory se pomalu zaplňují vodou. Vyhlídky na to, že bude líp, moc nejsou. „V některých sektorech ekonomiky nedostatek zaměstnanců už dosáhnul kritické úrovně. Kombinace rekordní zaměstnanosti, výrazného poklesu imigrace a absence pracovních kandidátů na firmy dopadá velmi těžce. Naše statistiky ukazují, že tři čtvrtiny firem, které poptávají zaměstnance, se setkávají s problémy,“ vypočítává Marshall.

To je katastrofa. Brexodus, který Guardian popisoval z pohledu lidí, by se mohl změnit na brexodus firem. V minulém roce mnoho společností – především z finančního odvětví – oznámilo přesun alespoň části svých operací z londýnského City do kontinentální Evropy. Mezi ty největší patří třeba Citigroup, Morgan Stanley nebo japonská Nomura. Podstatnou část svého byznysu chce do německého Frankfurtu přesunout i investiční banka Goldman Sachs, která v Londýně zaměstnává přes šest tisíc lidí.

Poradenská společnost EY na konci roku zveřejnila zprávu, podle které Velká Británie v první den brexitu přijde o 10 500 pracovních pozic ve finančním sektoru. Firma dodala, že přesuny do Evropy už potvrdila třetina velkých finančních hráčů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1