Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předvolební bitva o poklad pod Cínovcem. 7 odpovědí, které vám ujasní spor o lithium

Předvolební bitva o poklad pod Cínovcem. 7 odpovědí, které vám ujasní spor o lithium

Z těžby lithia se v české předvolební atmosféře stala politická záležitost. Spory gradují hlavně mezi ČSSD a hnutím ANO, ale přidávají se k nim i opoziční strany. Ve změti obvinění a obhajob se lze snadno ztratit. INFO.CZ proto připravilo přehled sedmi nejdůležitějších otázek, na něž byste měli znát odpověď.

Ostrou fázi sporů spustilo memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a australskou firmou European Metals Holding (EMH), která má o těžbu v Česku zájem. Memorandum, které minulý týden podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), navazuje na předchozí kroky státu při jednání se zájemci.

Jaký je dosavadní vývoj kauzy?

Příběh začal už v roce 2010, kdy Ministerstvo životního prostředí pod vedením Pavla Drobila z ODS vydalo dvě povolení k průzkumu na Cínovci. Ta postupně prodlužovali Drobilovi nástupci – jeho stranický kolega Tomáš Chalupa v roce 2011 a v letech 2014 a 2015 Richard Brabec z hnutí ANO. Brabec také vydal povolení pro další dvě průzkumná území na Cínovci.

 

Ministr životního prostředí se nejprve bránil, že tak učinit musel. Opačně mohl postupovat jen tehdy, když by s tím nesouhlasilo MPO. Havlíček oponuje, že to je nesmysl a odkazuje na geologický a horní zákon. Ten skutečně mluví o tom, že stanovení průzkumných území je v kompetenci Ministerstva životního prostředí. Nyní Brabec zmínil, že licenci prodloužil místně příslušný úředník v Ústí nad Labem bez předchozího projednání s ministrem.

Jak na kauzu reagují politici?

ČSSD a ministr Havlíček tvrdí, že podpisem memoranda posílili vliv státu na případné další kroky kolem budoucí těžby. Nijak nepředjímá další kroky a neznamená to, že stát udělil EMH souhlas s těžbou. Havlíček také odmítl, že by dokument mohl znamenat hrozbu v mezinárodních soudních sporech o ochranu investic.

Memorandum má přesto své odpůrce. Těm se nelíbí především to, že by měl na těžbě vydělávat zahraniční investor. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil memorandum za „krádež za bílého dne“ a chce, aby se tématem zabývaly orgány činné v trestním řízení. Ministra Havlíčka vyzval k rezignaci. Podobně se vyjadřuje například i předseda strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura nebo KSČM.

Paradoxní přitom je, že zatímco Babiš memorandum kritizuje, jeho stranický kolega Brabec za jeho podpis Havlíčka pochválil. „Jsem toho názoru, že memorandum je jedním ze správných kroků, otvírajících prostor ke spolupráci při těžbě lithiových rud, úpravě této suroviny i umístění zpracovatelských i finálních výrobních kapacit výhodných nejen pro zahraniční podnikatelské subjekty, ale i pro Českou republiku,“ napsal Brabec v dopise adresovaném Havlíčkovi.

O lithiu budou jednat i obě komory českého parlamentu. Ve středu je na programu schůze Senátu. O projednání bodu požádala ODS a přidal se i předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD). „Vyvrátíme veškerá lživá obvinění hnutí ANO, veřejnost tak dostane možnost dozvědět se, kdo je skutečným viníkem,“ souhlasil se schůzí ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.

V provizorních podmínkách se příští pondělí sejde Poslanecká sněmovna. Mimořádnou schůzi dolní komory iniciovalo 62 poslanců v čele s KSČM.

O co se hraje?

Hlavní body sporu jsou dva. ČSSD se snaží zajistit, aby se vytěžené lithium zpracovávalo na území České republiky. Memorandum znamená, že obě strany vyjádřily ochotu lithium v Česku zpracovávat. Podle Richarda Pavlíka, country managera EMH a ředitele Geometu, je to výhodné i pro jeho firmu.

„Těch 1,8 milionu tun vytěžené rudy musí být převezeno do zpracovatelské jednotky. Převážet takové množství na delší vzdálenost by projekt ekonomicky zabilo hned na začátku, závod musí být v nejbliží vzdálenosti dolu. Meziprodukt karbonát lithia pak poputuje k nějakému výrobci baterií. Spolupracujeme s HE3DA, kteří tu začínají stavět fabriku, ale je tu i řada jiných možností,“ vysvětluje Pavlík v rozhovoru pro MF DNES.

Odpůrcům memoranda ale zpracování materiálu na českém území nestačí. Požadují, aby těžbu neprováděla soukromá zahraniční společnost, ale státní podnik.

Proč stát nechce těžit sám?

Ministerstvo průmyslu a obchodu případnou státní účast na těžbě nevyloučilo a tvrdí, že memorandum zanechává prostor pro vstup státu do procesu. Zatím je ale opatrné. Projekt je totiž stále v začátcích a skýtá v sobě rizika.

Stát přesně neví, kolik lithia má. Jeho získávání z rudy je navíc obtížné. O lithium se přitom nezajímá jen Česko, ale i další země, například Austrálie nebo Srbsko. Srbské ložisko proti tomu českému disponuje vyšším obsahem lithia v minerálu.

Rizikem je i další technologický vývoj. Pokud by se na trhu objevil jiný typ baterií, který by lithium nepotřeboval, těžba už by tak výhodná nebyla. To samé by nastalo, pokud by se automobilky rozhodly vsadit místo na elektromobily například na vozy s vodíkovým pohonem.

Jaké má Česko zásoby lithia?

Přesné zásoby lithia zatím jasné nejsou. Podle odhadů jsou v Česku asi tři procenta celosvětových zásob. V cínoveckém ložisku je asi 656 milionů tun rudy. EMH odhaduje, že by z nich dokázala získat 6,99 milionů tun lithia. Při podzemním dobývání ale vytěží jen šest procent z toho.

„Už to je podle diskuse s báňským úřadem na hraně z pohledu životního prostředí. Povrchovým dobýváním bychom mohli získat několikanásobek, ale to by zmizela část Krušných hor, to si nikdo neumí představit,“ dodává Pavlík.

EMH plánuje vytěžit během 21 let 37,8 milionů tun rudy, z čehož by zvládla vyrobit 440 tisíc tun karbonátu lithia.

Kolik by ČR mohla na lithiu vydělat?

Podle Babiše by stát mohl na lithiu získat až dva biliony korun. S tím Pavlík nesouhlasí. Stát by dle studie, kterou si EMH nechala vypracovat od Technické univerzity v Ostravě, mohl získat až 700 miliard korun za 21 let. Důležité by přitom ale bylo, aby se lithium dostalo do výroby baterií, odkud by státu plynuly zisky z daní.

Samotná těžba už podle Pavlíka tak výnosná nebude. „Z předběžné studie proveditelnosti nám vychází celkový možný zisk 540 milionů dolarů, tedy 11,6 miliardy za 21 let, tedy 550 milionů korun ročně. To je ale ještě potřeba očistit o inflaci,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES. Stát by od firmy při současných poplatcích 10 692 korun za tunu lithia zinkasoval zhruba devět procent z této částky (42 milionů korun ročně).

K čemu se lithium používá?

Lithium je základní surovinou pro výrobu lithiových baterií. Ty jsou populární jako zdroj energie například pro mobilní telefony nebo elektromobily. Uplatnění najde lithium také v jaderné energetice, kde roztavené slouží k odvodu tepla z reaktoru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1