Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Singer: Sdílená ekonomika zaostává. Ke společným věcem se lidé chovají hrozně

Singer: Sdílená ekonomika zaostává. Ke společným věcem se lidé chovají hrozně

Sdílená ekonomika, o níž se často mluví jako o zázračném receptu na mnohé hospodářské problémy, podle bývalého guvernéra ČNB a současného hlavního ekonoma Generali CEE Holding Miroslava Singera zaostává za očekáváním. Technologie jako blockchain se zase snaží řešit problémy, které neexistují, říká v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jak se jako bývalý guvernér díváte na nástup služeb sdílené ekonomiky?

Abych řekl pravdu, myslel jsem, že ty decentralizační tendence půjdou ještě trošku dál. Že služeb, které jsou na tomto principu založené, budeme mít více a budou trochu relevantnější než půjčování bicyklů. Jenomže jak to vidím, tak sektory, které sdílená ekonomika zasáhla, jsou docela marginální a nemám pocit, že by například služba ZONky vytlačovala nebo byla jakoukoliv protiváhou pro moderní banky.

Co v sektoru dopravy? Sdílení automobilů nebo jízd není relevantní?

Asi záleží na pohledu. Já pokud se podívám na zkušenosti automobilek s pronájmy aut, tak vidím tragedy of the commons. Podle tohoto konceptu upřednostňujeme osobní zisk před kolektivním blahem. Jinými slovy, lidé se ke společným automobilům chovají hrozně, jednoduše proto, že jim nepatří. A to je pak problém z hlediska finanční rentability. Vlastně jsem ještě v Evropě nezaregistroval funkční model sdílení automobilů.

Mají podle vás služby a technologie, které jsou založené na decentralizované blockchainové technologii potenciál pro budoucnost?

Problém je v tom, že nevidím oblast, kde by tato decentralizovaná technologie byla vůbec zapotřebí. Někdo argumentuje, že by mohla pomoci rejstříkům nebo třeba být základem třeba katastru nemovitostí v zemích, kde stát zneužívá moc a je korupční. Ale já si vždycky představím, jak přijedou venezuelští náčelníci před vilu, řeknou, že tam chtějí bydlet, ale vlastník jim na to odpoví, že vila stojí v decentralizovaném katastru. Chápete ten paradox?

Takže pro blockchain relevantní využití nevidíte?

Já si myslím, že tato technologie chce řešit nedůvěru lidí. Jenomže případů, kde by v tomto aspektu mohla uspět, už je reálně velmi málo – nedůvěru nyní umíme řešit mnoha jinými způsoby než za použití decentralizované technologie. Například pomocí reputace.

Podle vás tedy blockchain řeší problém, který neexistuje?

Ano. A navíc mi přijde, že ten tradiční způsob překonávání nedůvěry pomocí reputace funguje stále víc a víc. To je důležité zejména v kontextu toho, že od roku 2007 jsme tady měli velkou finanční krizi, která logicky měla důvěru veřejnosti v celkový systém narušit. Ta krize měla oslabit starý systém a novým službám pomoci, ale já je zatím stále vidím na okraji ekonomiky.

Přesto jste ale očekával, že ty decentralizační tendence zajdou „ještě trošku dál“

Ano, ale to jsem čekal v roce 2004. Tehdy jsem si říkal, že transakční náklady těchto technologií v budoucnu významně klesnou, což by mohlo pomoci jejich konkurenceschopnosti. Jenomže tehdy jsem možná trochu podcenil ohromnou úsporu, která vychází z centralizace. Protože pokud vás nyní zápis jednoho bitcoinu stojí stejně, jako týdenní spotřeba energie jedné americké rodiny, tak to opravdu není cesta, kterou bychom se měli vydávat.

Přijde vám, že to není cesta ani u různých katastrů a rejstříků, kde by se posílila transparentnost a naopak náklady za úředníky se zkrouhly?

Mně se takový argument nelíbí. Já si totiž pamatuju, kolik stál například registr dlužníků v ČNB a kolik stojí jeho provoz. A žádné dramatické částky to nejsou, bavíme se o jednotkách, maximálně nízkých dvouciferných číslech milionů. A ten registr funguje spolehlivě a pro celý systém. Ohromná úspora z centralizace je v tomto případě naprosto reálná.

Je podle vás možné, že boom decentralizačních ekonomických tendencí nás ještě čeká?

Je možné, že nový impulz tomu může dát rozmach umělé inteligence. Na druhou stranu je ale pravda, že tento prvek by měl spíše centralizační tendence posílit, protože AI bude využívat stále více centralizace informací. A pokud se podívám, co nám technologická změna zatím v tomto směru přináší, tak se mi nezdá, že by to byly jakékoli tlaky na decentralizaci. Podívejte se, kde je dnes Google.

Na trhu naprosto dominantní.

Právě. Já jsem nedávno říkal, že jedinou cestu ke změně ze současného stavu vidím v tom, že lidé dostanou právo hlídat si nejen svojí identitu, ale i svoji identifikovatelnost. Rychle se totiž blíží doba, ve které člověk nebude identifikován jen podle čísla občanky, ale bude identifikovaný například i tím, jaké má auto, jak a kde ho řídí, nebo co u toho dělá.

Přijde vám, že tímto směrem míříme? Co například směrnice GDPR?

O ní si na jedné straně myslím, že proti v případě velkýchm firemmám smysl má, na druhé straně tím týráme malé firmy. Každopádně GDPR se zabývá pouze identifikovatelností člověka podle jeho oficiálních identifikačních znaků – iniciálů na občance. A to je strašně málo. Pokud má vzniknout zájem ona ochraně dat lidského chování, tak je třeba, aby se ho to fungovalo ve všech dimenzích, které jedince dokáží identifikovat. 

Není podle vás součástí problému, i to, že si lidé často neuvědomují, že svá data sdílejí jako digitální platidlo?

Oni si to uvědomují. To, co si neuvědomují, je dosah toho, co dělají. Ale i kdyby si to plně uvědomovali, tak nemají sílu to řešit. Jak by asi tak měli změnit současný stav, kdy za využívání nějakých služeb platí svými osobními údaji? Pokud ti lidé nechtějí žít mimo systém – chtějí být na Facebooku, využívat e-mail a sledovat videa na YouTube, tak jim nezbývá, než se s těmi podmínkami velkých korporací smířit. Cesta ke změně by byla mimořádně obtížná.

Pokud by ale tento stav měl někdo změnit, kdo by to měl být? Stát?

Nemyslím. Spíše by politici měli apelovat na to, aby takové nástroje přinesl trh.

Mohla by do toho nějak zasáhnout i Evropská unie?

Pokud by chtěla EU sociální sítě regulovat, tak by je musela zdanit. Ale u takovýchto korporací by podle mého názoru měl být tedy zdaněný obrat, který by byl očišťovaný od nákladů vynaložených v té které zemi. To by následně vedlo k tomu, že to lokálním ekonomikám přinese větší zisk – buď na daních, nebo na příležitostech pro tamní firmy. Osobně si myslím, že tato otázka zdanění bude příští velké politické téma.

Jaký máte pohled na kryptoměny? Jak podstatné téma to pro centrální banky je?

Strašně okrajové. Pokud to zjednoduším, tak centrální banky se jen nemohou shodnout na tom, zda je tato oblast natolik bezvýznamná, že ji nemusejí regulovat, nebo jestli tento jev může být alespoň potenciálně trochu významný v případě nějakého průšvihu.

Přijde vám smysluplné do kryptoměn investovat?

Myslím, že to ničemu neuškodí. Pokud do toho chce někdo vynakládat peníze, ať je vynakládá. Pro národní banky není určitě bitcoin žádnou hrozbou, představa, že by to bylo naopak, je zcela absurdní. Podívejte se na objem těchto kryptoměn v ekonomice v porovnání s objemem fiat peněz.

I přesto například turecká centrální banka zmiňovala, že kryptoměny mohou mít vliv jak na cenovou stabilitu, tak na peněžní zásobu.

Možná to tak vnímají, podle mě je ale objem bitcoinové měny v oběhu minimální a takové tvrzení mi přijde směšné. Myslím, že větší průšvih v oblasti kryptoměn povede k tomu, že v jednotlivých zemích zákonodárci přijdou s iniciativou, jak chránit spotřebitele a investory, kteří do kryptoměn vložili své peníze.

Kdo podle vás bude na tento trh dohlížet?

S největší pravděpodobností autorita finančního dohledu, což jsou ve většině zemí centrální banky. Tím se jich to dotkne podobně, jako se například tuzemské centrální banky dotklo to, že musí hlídat poskytovatele drobných úvěrů. Což rozhodně není odvětví, které by bylo schopné v české ekonomice vyrobit systémový problém.

Centrální banky tedy podle vás nejsou z tohoto scénáře nadšené?

Z pohledu poslání centrální banky – péče o měnovou stabilitu – není žádný důvod, proč by se tím národní banka měla zabývat. Centrální banky by měly hlídat jen finální finanční systémově významné jevy. To ale nic nemění na tom, že to podle mě ČNB nejspíš za úkol dostane. Zatím se to tak vyvíjí a zrovna u nás, při nadšenému přístupu Čechů k novým technologiím si myslím, že ten první průšvih nastane spíše dříve, než později.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1