Singer: Sdílená ekonomika zaostává. Ke společným věcem se lidé chovají hrozně | info.cz

Články odjinud

Singer: Sdílená ekonomika zaostává. Ke společným věcem se lidé chovají hrozně

Sdílená ekonomika, o níž se často mluví jako o zázračném receptu na mnohé hospodářské problémy, podle bývalého guvernéra ČNB a současného hlavního ekonoma Generali CEE Holding Miroslava Singera zaostává za očekáváním. Technologie jako blockchain se zase snaží řešit problémy, které neexistují, říká v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jak se jako bývalý guvernér díváte na nástup služeb sdílené ekonomiky?

Abych řekl pravdu, myslel jsem, že ty decentralizační tendence půjdou ještě trošku dál. Že služeb, které jsou na tomto principu založené, budeme mít více a budou trochu relevantnější než půjčování bicyklů. Jenomže jak to vidím, tak sektory, které sdílená ekonomika zasáhla, jsou docela marginální a nemám pocit, že by například služba ZONky vytlačovala nebo byla jakoukoliv protiváhou pro moderní banky.

Co v sektoru dopravy? Sdílení automobilů nebo jízd není relevantní?

Asi záleží na pohledu. Já pokud se podívám na zkušenosti automobilek s pronájmy aut, tak vidím tragedy of the commons. Podle tohoto konceptu upřednostňujeme osobní zisk před kolektivním blahem. Jinými slovy, lidé se ke společným automobilům chovají hrozně, jednoduše proto, že jim nepatří. A to je pak problém z hlediska finanční rentability. Vlastně jsem ještě v Evropě nezaregistroval funkční model sdílení automobilů.

Mají podle vás služby a technologie, které jsou založené na decentralizované blockchainové technologii potenciál pro budoucnost?

Problém je v tom, že nevidím oblast, kde by tato decentralizovaná technologie byla vůbec zapotřebí. Někdo argumentuje, že by mohla pomoci rejstříkům nebo třeba být základem třeba katastru nemovitostí v zemích, kde stát zneužívá moc a je korupční. Ale já si vždycky představím, jak přijedou venezuelští náčelníci před vilu, řeknou, že tam chtějí bydlet, ale vlastník jim na to odpoví, že vila stojí v decentralizovaném katastru. Chápete ten paradox?

Takže pro blockchain relevantní využití nevidíte?

Já si myslím, že tato technologie chce řešit nedůvěru lidí. Jenomže případů, kde by v tomto aspektu mohla uspět, už je reálně velmi málo – nedůvěru nyní umíme řešit mnoha jinými způsoby než za použití decentralizované technologie. Například pomocí reputace.

Podle vás tedy blockchain řeší problém, který neexistuje?

Ano. A navíc mi přijde, že ten tradiční způsob překonávání nedůvěry pomocí reputace funguje stále víc a víc. To je důležité zejména v kontextu toho, že od roku 2007 jsme tady měli velkou finanční krizi, která logicky měla důvěru veřejnosti v celkový systém narušit. Ta krize měla oslabit starý systém a novým službám pomoci, ale já je zatím stále vidím na okraji ekonomiky.

Přesto jste ale očekával, že ty decentralizační tendence zajdou „ještě trošku dál“

Ano, ale to jsem čekal v roce 2004. Tehdy jsem si říkal, že transakční náklady těchto technologií v budoucnu významně klesnou, což by mohlo pomoci jejich konkurenceschopnosti. Jenomže tehdy jsem možná trochu podcenil ohromnou úsporu, která vychází z centralizace. Protože pokud vás nyní zápis jednoho bitcoinu stojí stejně, jako týdenní spotřeba energie jedné americké rodiny, tak to opravdu není cesta, kterou bychom se měli vydávat.

Přijde vám, že to není cesta ani u různých katastrů a rejstříků, kde by se posílila transparentnost a naopak náklady za úředníky se zkrouhly?

Mně se takový argument nelíbí. Já si totiž pamatuju, kolik stál například registr dlužníků v ČNB a kolik stojí jeho provoz. A žádné dramatické částky to nejsou, bavíme se o jednotkách, maximálně nízkých dvouciferných číslech milionů. A ten registr funguje spolehlivě a pro celý systém. Ohromná úspora z centralizace je v tomto případě naprosto reálná.

Je podle vás možné, že boom decentralizačních ekonomických tendencí nás ještě čeká?

Je možné, že nový impulz tomu může dát rozmach umělé inteligence. Na druhou stranu je ale pravda, že tento prvek by měl spíše centralizační tendence posílit, protože AI bude využívat stále více centralizace informací. A pokud se podívám, co nám technologická změna zatím v tomto směru přináší, tak se mi nezdá, že by to byly jakékoli tlaky na decentralizaci. Podívejte se, kde je dnes Google.

Na trhu naprosto dominantní.

Právě. Já jsem nedávno říkal, že jedinou cestu ke změně ze současného stavu vidím v tom, že lidé dostanou právo hlídat si nejen svojí identitu, ale i svoji identifikovatelnost. Rychle se totiž blíží doba, ve které člověk nebude identifikován jen podle čísla občanky, ale bude identifikovaný například i tím, jaké má auto, jak a kde ho řídí, nebo co u toho dělá.

Přijde vám, že tímto směrem míříme? Co například směrnice GDPR?

O ní si na jedné straně myslím, že proti v případě velkýchm firemmám smysl má, na druhé straně tím týráme malé firmy. Každopádně GDPR se zabývá pouze identifikovatelností člověka podle jeho oficiálních identifikačních znaků – iniciálů na občance. A to je strašně málo. Pokud má vzniknout zájem ona ochraně dat lidského chování, tak je třeba, aby se ho to fungovalo ve všech dimenzích, které jedince dokáží identifikovat. 

Není podle vás součástí problému, i to, že si lidé často neuvědomují, že svá data sdílejí jako digitální platidlo?

Oni si to uvědomují. To, co si neuvědomují, je dosah toho, co dělají. Ale i kdyby si to plně uvědomovali, tak nemají sílu to řešit. Jak by asi tak měli změnit současný stav, kdy za využívání nějakých služeb platí svými osobními údaji? Pokud ti lidé nechtějí žít mimo systém – chtějí být na Facebooku, využívat e-mail a sledovat videa na YouTube, tak jim nezbývá, než se s těmi podmínkami velkých korporací smířit. Cesta ke změně by byla mimořádně obtížná.

Pokud by ale tento stav měl někdo změnit, kdo by to měl být? Stát?

Nemyslím. Spíše by politici měli apelovat na to, aby takové nástroje přinesl trh.

Mohla by do toho nějak zasáhnout i Evropská unie?

Pokud by chtěla EU sociální sítě regulovat, tak by je musela zdanit. Ale u takovýchto korporací by podle mého názoru měl být tedy zdaněný obrat, který by byl očišťovaný od nákladů vynaložených v té které zemi. To by následně vedlo k tomu, že to lokálním ekonomikám přinese větší zisk – buď na daních, nebo na příležitostech pro tamní firmy. Osobně si myslím, že tato otázka zdanění bude příští velké politické téma.

Jaký máte pohled na kryptoměny? Jak podstatné téma to pro centrální banky je?

Strašně okrajové. Pokud to zjednoduším, tak centrální banky se jen nemohou shodnout na tom, zda je tato oblast natolik bezvýznamná, že ji nemusejí regulovat, nebo jestli tento jev může být alespoň potenciálně trochu významný v případě nějakého průšvihu.

Přijde vám smysluplné do kryptoměn investovat?

Myslím, že to ničemu neuškodí. Pokud do toho chce někdo vynakládat peníze, ať je vynakládá. Pro národní banky není určitě bitcoin žádnou hrozbou, představa, že by to bylo naopak, je zcela absurdní. Podívejte se na objem těchto kryptoměn v ekonomice v porovnání s objemem fiat peněz.

I přesto například turecká centrální banka zmiňovala, že kryptoměny mohou mít vliv jak na cenovou stabilitu, tak na peněžní zásobu.

Možná to tak vnímají, podle mě je ale objem bitcoinové měny v oběhu minimální a takové tvrzení mi přijde směšné. Myslím, že větší průšvih v oblasti kryptoměn povede k tomu, že v jednotlivých zemích zákonodárci přijdou s iniciativou, jak chránit spotřebitele a investory, kteří do kryptoměn vložili své peníze.

Kdo podle vás bude na tento trh dohlížet?

S největší pravděpodobností autorita finančního dohledu, což jsou ve většině zemí centrální banky. Tím se jich to dotkne podobně, jako se například tuzemské centrální banky dotklo to, že musí hlídat poskytovatele drobných úvěrů. Což rozhodně není odvětví, které by bylo schopné v české ekonomice vyrobit systémový problém.

Centrální banky tedy podle vás nejsou z tohoto scénáře nadšené?

Z pohledu poslání centrální banky – péče o měnovou stabilitu – není žádný důvod, proč by se tím národní banka měla zabývat. Centrální banky by měly hlídat jen finální finanční systémově významné jevy. To ale nic nemění na tom, že to podle mě ČNB nejspíš za úkol dostane. Zatím se to tak vyvíjí a zrovna u nás, při nadšenému přístupu Čechů k novým technologiím si myslím, že ten první průšvih nastane spíše dříve, než později.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud