Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uspokojit klienta v Česku je extrémně náročné, říká v rozhovoru ředitel Konica Minolta

Uspokojit klienta v Česku je extrémně náročné, říká v rozhovoru ředitel Konica Minolta

„Česká republika je podle mé zkušenosti unikátní v tom, že uspokojit tuzemského zákazníka je opravdu náročné. Nad vyúčtováním každé hodiny práce se vedou dlouhé diskuse a mnohdy mi přijde, že klienti si ani neuvědomují, že cena lidské práce dnes už není na úrovni 90. let,“ říká v rozhovoru generální ředitel společnosti Konica Minolta Pavel Čurda.  

Do jaké míry je podle vás značka Konica Minolta v podvědomí veřejnosti stále spojena s fotoaparáty?

To nevím. Pravda je, že naše firma navazuje na určitou minulost, kterou si řada lidí dosud pamatuje. Nevím, zda je to dobře, či špatně. Nicméně v nové marketingové komunikaci chceme klientům více vysvětlovat, že s fotoaparáty už nemáme nic společného a dávno také nejsme jen dodavatelem kancelářské techniky. Čtvrtina našeho byznysu už leží někde jinde.

O jakém segmentu hovoříte? 

O inovacích. V poskytování optimálních řešení, která vycházejí z naší tradice, jde například o chytré brýle pro augmentovanou realitu. V nich se spojuje naše historické zaměření na zobrazovací techniku s moderním přístupem k technologiím a potřebám klientů.

Tyto brýle jsou již v prodeji? Jaké nacházejí praktické uplatnění?

Ano, už se prodávají. Od začátku roku spolupracujeme například s brněnským závodem Siemens na výrobu turbín, kde brýle slouží při zaškolování nastupujících zaměstnanců. Nově příchozím se tak už nemusí několik týdnů věnovat mistr, ale pracovní postupy si osvojují právě s pomocí našich brýlí.

Takže se zrychlí proces školení? 

Ano, podle výsledků se ušetří až 70 procent času. A jednáme i s dalšími firmami, na nasazení brýlí do výrobního procesu jsme se nedávno dohodli třeba i s firmou Zetor. Právě vývoj a prodej podobných produktů, jako jsou tyto brýle pro augumentovanou realitu, je podle mého názoru nejlepší způsob, jak přesvědčit veřejnost, aby nás už nepovažovala jen za výrobce tiskáren.

Nabízíte brýle i do zahraničí?

Pilotní program probíhá v několika zemích, v Evropě je to Česká republika, Německo a Dánsko. Považuji za velký úspěch, že jsme jako jedna ze tří evropských zemí dostali důvěru koncernu, abychom zahájili plný prodej. V Česku máme navíc výhodu, že brýle vyvinuli naši kolegové v brněnském inovačním centru, takže k nim máme opravdu blízko. Když je naši lidé prodávají klientům, vědí o nich první poslední. Je to v mnoha ohledech jednodušší, než kdyby brýle vytvořili třeba v Londýně.

Je podle vás zájem o chytré brýle považovat ukázkou toho, jak firmy reagují na výzvy Průmyslu 4.0?

Ano, ale zavádění podobných produktů do praxe je až důsledek. Mně připadá ještě zajímavější proces, který tomu předchází: v mnoha firmách nyní vznikají pozice inovačních ředitelů či inovačních manažerů. To je pro nás velké plus, protože se nám lépe komunikuje, když má firma na inovace designovanou pozici.

Jaké s tím máte zkušenosti?

Když jsme loni prezentovali naše řešení pro IoT a AI Cognitive Hub a testovali jsme reakce trhu, naše pozvání na celodenní workshop přijalo 90 procent oslovených manažerů. Myslím, že je docela zajímavým a přínosným trendem při zavádění nových produktů, když ještě v procesu výroby upravujete zboží podle požadavků zákazníků. Jedině tak může plně vyhovovat jejich potřebám a řešit jejich specifické problémy. V tom vidím budoucnost.

Jak se díváte na start-upové podhoubí? Je to pro váš byznys hrozba, nebo příležitost pro akvizice?

Samozřejmě sledujeme, co se na start-upové scéně děje, ale jsme na ní nezávislí díky tomu, že brněnské inovační centrum de facto funguje jako inkubátor neotřelých nápadů. Kdykoliv máme pocit, že nám na trhu něco chybí, tak si to prostě sami vyvineme. Ne všechny nápady se samozřejmě podaří dostat do konečného stadia, někdy jsou to slepé vývojové větve. Myslím, že úroveň komercionalizace se pohybuje okolo 15 procent.

Ostatní skončí neúspěchem?

Mnoho projektů se rozjede a nedokončí, to je celkem přirozený proces. Změní se podmínky na trhu nebo s podobným produktem přijde konkurence a někdy je třeba alokovat finance jinde. Nebo je projekt natolik časově vzdálený, že nemá smysl do něj dál investovat.

Jaké jsou vaše nejúspěšnější projekty?

Podle mě především bezpapírová kancelář. To je podle nás budoucnost a my jsme jednou z hlavních sil, které na zdejším trhu tento koncept dlouhodobě propagují. Máme v něm asi čtvrtinu našeho celkového byznysu a šestina našich kmenových zaměstnanců se věnuje přizpůsobování softwaru pro naše klienty.

Vidíte společnost Konica Minolta jako lakmusový papírek české ekonomiky?

Se dvěma miliardami obratu sice nejsme malá firma, ale jako lakmusový papírek nás nevnímám. České ekonomice se nyní daří, a to se z pohledu tisku pozitivně odráží i na našich výsledcích. Ale myslím si, že nám se bude dařit i v opačném případě. Když začnou podniky omezovat náklady a hledat úsporná řešení, můžeme jim nabídnout naše bezpapírové kanceláře. Už nyní firmy bojují s nedostatkem lidských zdrojů, protože lidé na trhu zkrátka nejsou. Případná krize by mohla přechod na bezpapírovou kancelář ještě urychlit.

Konica Minolta aktuálně vstupuje na trh chytrých kamer. Proč zrovna do tohoto segmentu?

Jde o logický a efektivní krok. Pro evropské dcery koncernu představuje zajímavé doplnění našeho technického portfolia a jde také o rozšíření toho, co Konica Minolta standardně dělá, tedy zobrazování. Výrobce kamer Mobotix akvírovaný před dvěma lety měl know how, které jsme koupili, rozšířili a nyní jej našim klientům nabízíme.

Jak funguje spolupráce mezi jednotlivými evropských dcerami koncernu?

Ano a spolupráce minimálně v regionu východní Evropy je velmi úzká. Jakmile se objeví úspěšný projekt například z Ruska nebo z Ukrajiny, hned si jej vezmeme a zkoušíme oslovit tuzemský trh s něčím podobným. Ale hlavním motorem pro mě zůstávají naše vlastní inovace z Brna.

Je Česko z hlediska trhu v něčem unikátní?

Možná v tom, že uspokojit českého klienta je opravdu náročné. Nad vyúčtováním každé hodiny práce se vedou dlouhé diskuse a mnohdy mi přijde, že klienti si ani neuvědomují, že cena lidské práce dnes už není na úrovni 90. let. A také například oproti Německu vidím u klientů rozdíl i v tom, že tady zákazník často podceňuje přípravu. U sousedů vždy přesně vědí, co chtějí, v Česku se k identifikaci konkrétních cílů často musíme složitě propracovat. Na druhé straně v Česku není taková zkostnatělost a tlak na inovace je zde opravdu velký.

Za loňský rok vzrostl zisk společnosti o desetinu, tržby se ale zvýšily jen o čtyři procenta. Čím je takový rozdíl způsoben?

Mimo jiné i tím, že jsme dokončili zavádění inovačních procesů uvnitř firmy. Začali jsme lépe predikovat úroveň chybovosti strojů, jsme schopni jich obsloužit větší počet s menším množstvím techniky i s nižším počtem servisních zakázek. Na provozu příkladně takové kopírky je nejdražší právě výjezd technika. Náhradní díly či spotřební materiál, to není tak dramatické, ale lidská práce je dnes opravdu drahá.

Jaké máte finanční cíle pro letošní rok?

Letos chceme zvýšit obrat o 15 procent.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1