Babiše je třeba pevně obejmout a donutit ho naposledy vydechnout, nepochybuje Škromach | info.cz

Články odjinud

Babiše je třeba pevně obejmout a donutit ho naposledy vydechnout, nepochybuje Škromach

Zdeněk Škromach patřil dlouhé roky mezi nejužší vedení sociální demokracie. Po zpackané prezidentské volbě v roce 2003, kdy neuspěl expředseda ČSSD Miloš Zeman, byl Škromach jedním z jeho čelných zastánců ve straně. Svým způsobem lze říct, že zná prezidenta jako málokdo v této zemi. A jak vyplývá z rozhovoru pro INFO.CZ, mezi jeho stoupence stále patří. Škromach hodnotí počínání ČSSD v Babišově vládě, komentuje aktuální koaliční krizi a mluví i o své možné kandidatuře na Hrad.

Ještě pořád si myslíte, že byla účast sociální demokracie ve vládě Andreje Babiše dobrý nápad?

V té době to bylo ze všech špatných řešení to nejméně špatné. Otázka samozřejmě je, jak tu příležitost využili jednotliví ministři nebo vedení strany. Ale pokud jsme se již rozhodli do vlády vstoupit, nebylo možné čekat, že sklidíme ovoce po několika týdnech nebo měsících. Vnímání a názory voličů mají nějakou setrvačnost, nelze to zlomit ze dne na den. Takže já bych na hodnocení počkal až do konce funkčnosti této vlády.

Ale pokud jde o program, už teď mohu myslím říct, že toho ČSSD prosadila víc, než kolik by odpovídalo jejímu volebnímu výsledku, tedy sedmi procentům hlasů, které nám tady zanechala éra Bohuslava Sobotky. V opozici bychom neprosadili nic a já si neumím představit, že by třeba ODS, TOP 09, STAN nebo lidovci hlasovali například pro navyšování důchodů a rodičovské, anebo pro zrušení karenční doby.

A jak se tedy současné vedení strany oné šance ve vládě zhostilo? Ptám se na dvoje poslední volby (komunální a evropské), ve kterých ČSSD propadla.

Naposledy jsme udělali slušný výsledek ve volbách v roce 2013. Od té doby čelíme přelivu voličských skupin od ČSSD k jiným stranám. A vše spojuje jedno: pokud nás dříve volilo okolo třiceti procent voličů, šlo o lidi, kteří většinově volili také Miloše Zemana v obou prezidentských volbách. Samozřejmě lze tedy říct, že náš propad odráží to, jak se proměňuje vztah ČSSD k Miloši Zemanovi, a také se v něm odráží, jak se strana proměňuje programově.

Problém navíc byl, že Sobotkova ČSSD, která ve vládě prosadila řadu dobrých opatření, namísto toho, aby na konci funkčního období tyto výsledky prodávala jako společný úspěch ČSSD a hnutí ANO, tak se přidala k antibabišovskému bloku stran. Tento konflikt ale posílil hnutí ANO a Babiše, nikoli ČSSD. Měli bychom se z toho poučit a úspěchy současné vlády prodávat také jako naše úspěchy. Bez nás by řada těch věcí neprošla.

Ono se to ale jeví tak, že se ten konflikt s Babišem reprodukuje…

To je věc, která nejspíš souvisí se situací ve vedení strany a s tím, jak se prosazují noví místopředsedové. Je tam ale jistá diferenciace. A znova je potřeba zopakovat, že z marasmu, do kterého se ČSSD dostala, se bude vyhrabávat roky, nikoli měsíce. A účast ve vládě nám v tom může pomoct, ale nejde o nic samospasitelného.

A pokud bych namítl, že by byl pro ČSSD a její rehabilitaci v očích voličů lepší pobyt v opozici?

Pokud bychom se zaměřili na voliče ČSSD a nikoli na funkcionáře, tak naprostá většina z nich dneska volí hnutí ANO, případně SPD. Část z nich nepřišla k volbám. Určitě to ale není tak, že by odešli ke stranám, které se prezentují jako pravicový blok, významný přeliv není ani směrem k Pirátům. A teď je otázka, o které voliče chce sociální demokracie do budoucna usilovat.

A já jsem přesvědčený, že se musí programově vymezovat vůči pravici, tedy vůči ODS, Starostům, TOP 09 a lidovcům. Jedině tak lze vytvořit předpoklady, že se k nám vrátí voliči hnutí ANO, případně ti, kterým říkal Miloš Zeman v 90. letech minulého století „zdivočelí sociální demokraté“ a kteří tehdy volili Sládka a dneska volí Okamuru. I oni musí pochopit, že Okamura není to pravé a že si mohou najít cestu k programu sociální demokracie.

A proč tedy nezkusit na Babiše útočit z opozičních lavic a navíc zleva?

Bylo by to kontraproduktivní. Babiš je dneska voliči vnímám tak, že je to právě on, kdo de facto realizuje sociálně-demokratický program.

Mluvíme spolu v čase vleklé koaliční krize kvůli výměně ministra kultury. Jak dlouho podle vás vydrží ČSSD ve vládě?

Skončit může klidně už k 1. srpnu. V souvislosti se jmenováním nového ministra kultury je ve hře také polovina srpna. Celé mi to připadá nešťastné – a netýká se to pouze ministra kultury. Politická debata se nám tady scvrkla jen na personální otázky. Namísto programu neustále řešíme Babiše, Zemana, a teď třeba Staňka a Šmardu (odcházející ministr kultury a kandidát ČSSD na jeho místo - pozn. redakce).

Přitom fakt, že byl Babiš veden v evidenci StB, známe dlouho. Zrovna tak každý zná kauzu Čapí hnízdo. Všichni také víme, kdo je Miloš Zeman. A já mám dojem, že nebýt těchto person, nemáme o čem mluvit. Přitom jsme to právě my, kdo by měl vládní účast využít k debatě o programu a hodnotách. A Babiše, toho je podle mě možné dostat jedině tak, že ho pevně obejmete a donutíte ho naposledy vydechnout.

Tak programová debata vás čeká nejpozději na podzim, kdy se bude schvalovat rozpočet na příští rok…

To určitě ano. Záležet bude především na vývoji ekonomiky. Už teď se ukazuje, že písek v soukolí světové ekonomiky začíná její růst přibrzďovat. A my se musíme připravit například na opětovný růst nezaměstnanosti. Tématem by pro nás tudíž mělo být například zkracování pracovní doby, zkrácené pracovní úvazky a podobně.

„Babiše, toho je podle mě možné dostat jedině tak, že ho pevně obejmete a donutíte ho naposledy vydechnout.“

Co krize bydlení a vysoké ceny bytů a narůstající nájmy?

Dlouhodobě říkám, že by cestou pro nás mělo být družstevní bydlení, obecní byty, nájemní bydlení. Svízel je, že řada obcí po listopadu prohospodařila možnosti, jak ceny bytů ovlivňovat. Zbavily se prakticky kompletního bytového fondu a dneska pláčou, že rostou ceny a nájmy bytů. Přitom třeba Vídeň vlastní polovinu bytového fondu, což jí umožňuje regulovat ceny nájmů. Avšak vybudovat u nás nové bytové fondy bude problematické.

Pokud jde o sociální bydlení, naposledy se významně stavělo za vlády ČSSD na přelomu tisíciletí. Dneska na tom vydělávají leda tak rozliční šmejdi, kteří těží z toho, že řada lidí nemá na svoje bydlení a končí na ubytovnách. Je třeba to řešit systémově, a odpovědnost jde především za jednotlivými městy a obcemi.

Vždycky jste byl považován za příznivce Miloše Zemana. Jak hodnotíte jeho postup v souvislosti s výměnou ministra kultury?

Zeman vždycky byl a je specifický. Ale je potřeba ho brát takového, jaký je. On přitom pochopitelně využívá toho, že je prvním přímo voleným prezidentem. Má nesrovnatelně silnější mandát než jeho předchůdci. A já musím říct, že už bych nechtěl zažít to, co jsem zažil, když prezidenta volil parlament. Dohody, výhrůžky, nátlak. Těžko se to ale prokazuje…

Tak je fakt, že třeba Václav Klaus dostal vždycky přesně tolik hlasů, kolik potřeboval. Ani o jeden navíc…

Tak já pamatuju i volbu Václava Havla, který také prošel o jeden hlas v době, kdy byl ve vazbě Miroslav Sládek. A pokud by to v roce 2003 vzala ČSSD pragmaticky, mohl být Zeman už tehdy prezidentem a dneska bychom ho vůbec nemuseli řešit. V neposlední řadě je třeba připomenout, že nejen Zeman, ale i Klaus nebo Havel, tu funkci využívali svým osobitým způsobem. Každý z nich vytvářel určité ústavní zvyklosti. Třeba já jsem jeden čas nevykonával pouze funkci ministra práce, ale také ministra zdravotnictví. Klaus tehdy odmítal jmenovat Davida Ratha. Nakonec asi po dvou měsících ustoupil.

Takže myslíte, že i Miloš Zeman nakonec ustoupí a Michala Šmardu ministrem kultury jmenuje?

Miloše Zemana znám dobře. A jistě, je specifický. Ale nesouhlasím s těmi názory, podle kterých jenom škodí a dělá naschvály.

A ustoupí tedy podle vás?

Podle mě se ukazuje jako chyba, že se s prezidentem celá věc od začátku nekoordinovala. Mělo to být předjednané. A pokud mohu, tak připomenu minulou vládu. Slávek Sobotka nebo Luboš Zaorálek také nebyli příznivci prezidenta, a přesto v momentě, kdy měli reprezentovat ČSSD ve vládě, tak si osvojili takovou komunikační metodu, díky které je nakonec prezident akceptoval. Do sporu se Sobotkou šel Zeman až později.

„Už bych nechtěl zažít to, co jsem zažil, když prezidenta volil parlament. Dohody, výhrůžky, nátlak.“

Rozdíl spočívá ale v tom, že dneska ve sněmovně existuje záložní většina složená z hnutí ANO, SPD a KSČM. A je otázka, zda Zeman s Babišem netlačí vývoj právě k této alianci…

Přesně tato otázka byla přece jednou z věcí, kterou musela ČSSD zvažovat při vstupu do vlády. A je fakt, že Okamura říká vcelku jasně, že jediný, kdo mu ve vládě vadí, je ČSSD. A já myslím, že je dobře, že mu vadí ČSSD. A umím si představit, že pokud ČSSD z vlády odejde, Okamura přijde s tím, že jediná překážka, která mu bránila vládu podpořit, zmizela a on ji podpoří. Já si ale takovou vládu nepřeji.

A jste si jistý tím, že si ji nepřeje také Miloš Zeman?

Znám ho dlouho a vím, že byl vždycky demokrat. A pokud vím, tak ani on si zrovna takovou vládu moc nepřeje. Je nicméně otázka, co by po případném odchodu ČSSD z vlády nastalo. Vláda by mohla pokračovat v rekonstruované podobě, a tedy i s podporou SPD, možná ještě pravděpodobnější ale je, že by byly předčasné volby. Považoval bych to za čisté řešení, a to i s ohledem na očekávané demonstrace ke třicátému výročí Sametové revoluce.

Jeden čas jste si pohrával s možnou kandidaturou na prezidenta. Kam vaše úvahy v tomto ohledu směřují dnes?

Je to věc, kterou se bavím. Na druhou stranu, když vidím, kdo všechno se už zase hlásí do boje o Hrad, tak si říkám, že bych měl docela slušnou šanci. Současně ale musím říct, že mám nyní čas na věci, které jsem předtím dvacet let zanedbával. Věnuju se rodině, vnoučatům. A mám ten luxus, že můžu radit a do věcí vstupovat zezadu.

A když vidím agresivitu a kriminalizaci politiky, trestní oznámení a podobně, namísto věcné programové politické debaty, tak si nejsem jistý, že bych do toho šel. A přesto že si myslím, že prezidentem by měl být zkušený politik, dneska je to už spíše pro mladší generaci. Zda ale budou mít tito lidé schopnost obstát v krizových situacích, to tedy netuším…

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud