Bakala vládu podvedl, přesto mě šokuje, jak lehce o osudu OKD rozhodla, říká Černohorský | info.cz

Články odjinud

Bakala vládu podvedl, přesto mě šokuje, jak lehce o osudu OKD rozhodla, říká Černohorský

Předseda sněmovní vyšetřovací komise Lukáš Černohorský (Pirátská strana) v rozhovoru pro INFO.CZ připomíná, že pro řadu ministrů vlády, která rozhodovala o prodeji OKD, bylo důležité nepustit tam finančního žraloka. „Vládě šlo o stabilizaci regionu, chtěla podnik prodat někomu, kdo je spojený s regionem, někomu, kdo chce přispět k jeho rozvoji, restrukturalizaci a sociálnímu smíru,“ říká. Pokud by podle něj věděli, že společnost KARBON INVEST bude kupovat Zdeněk Bakala, tedy finanční žralok, který není spojen s regionem, vláda by z toho možná vycouvala a vypsala veřejnou soutěž. Přesto je podle něj zarážející, s jakou lehkostí ministři o osudu OKD rozhodli.

Pokud bych měl co nejstručněji popsat závěry sněmovní vyšetřovací komise k OKD, řekl bych asi toto: OKD je vytunelována, na byty z bytového fondu OKD jejich nájemníci čekají marně. Základní otázka zní: lze ještě něco napravit?

Oprostím se od trestněprávních záležitostí, které budou řešit nezávislé orgány činné v trestním řízení. Pokud bychom se zaměřili na zmiňovaný bytový fond, který podle našeho názoru stát vložil do OKD v rozporu s tehdejšími zákony, tak zde je ještě možnost, že by ministerstvo financí přehodnotilo své rozhodnutí a podalo určovací žalobu. Stát by tak mohl nabýt zpět v rámci katastru nemovitostí svůj majetek.

Dále je třeba zvážit to, že by se Česká republika obrátila na Evropskou komisi a poskytla jí správné a přesné informace o privatizaci minoritního podílu OKD. Protože když jsme procházeli odpovědi Evropské komisi, které z Česka odcházely v letech 2006 a 2010, zjistili jsme, že v nich byla spousta nesprávných, zavádějících a nepravdivých informací.

Evropská komise pak rozhodla na základě právě těchto informací, které jí poskytl stát, aniž by dále ověřovala jejich správnost. Pro členské státy totiž ve vztahu k Evropské komisi platí zásada loajality, která byla v tomto případě podle našeho názoru hrubě porušena.   

Pokud by Evropská komise shledala, že jsme prodali společnost OKD pod cenou, tedy že neodpovídala tehdejším tržním cenám, a zároveň, že došlo k nedovolené veřejné podpoře, mohla by České republice nařídit, aby po beneficientovi veřejné podpory, tedy po společnosti KARBON INVEST, potažmo po jejích právních nástupcích, vymáhala částku, která by odpovídala rozdílu mezi tržní a prodávanou cenou. Klíč by musela určit Evropská komise. Česká republika by pak měla povinnost vymáhat peníze po tom, kdo se na její úkor obohatil.

Pokud jde o ten bytový fond, v závěrečné zprávě se píše, že by byty snad mohly de facto ještě pořád patřit státu…

Dle našeho názoru ta chyba nastala už v 90. letech. Vše způsobilo rozhodnutí tehdejšího ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého, který vložil bytový fond do společnosti OKD. Převedení bytového fondu pod OKD tehdy bylo podle našich právních analýz v rozporu se zákonem. Tudíž je od počátku tento převod bytového fondu neplatný.

A to znamená co?

Že je stále majitelem stát. Nijak to ale nesouvisí s privatizací minoritního podílu OKD. Jde o dvě rozdílné události. U té privatizace to pak bylo tak, že se vláda snažila do smlouvy dostat klauzuli, která by nájemníkům zaručila předkupní právo. To se ale nepodařilo. Smlouva byla pozměněna tak, že nájemníci neměli prakticky žádná práva a vláda smlouvu v této podobě akceptovala.

Jinými slovy, oni ty byty už nedostanou…

V tuto chvíli je to tak, že pokud jim je nebude chtít prodat současný vlastník, tak se k nim nedostanou.

V tom dokumentu se mimo jiné píše: „Vláda prodala v roce 2004 minoritní podíl v OKD společnosti KARBON INVEST, která již v té době měla podepsanou smlouvu s finanční skupinou Zdeňka Bakaly, a reálným kupujícím tak byl od počátku pan Bakala.“ Tvrdí se tam, že nelze zjistit, zda to vláda tehdy věděla. Nicméně: je to fakt?

Ano. Vyšetřovací komise má k dispozici kupní smlouvu, ze které je zcela jasné, že společnost KARBON INVEST ovládl k 31. květnu 2004 Zdeněk Bakala. Následně přitom prokazatelně komunikoval s pány Koláčkem a Otavou a vyjednával s nimi o ceně.

Zpráva dovozuje, že se Zdeněk Bakala nejspíš dopustil podvodu. A nejen to, dokonce nevylučuje, že společně s Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou podvod spáchal jako člen organizované skupiny. To jsou celkem silná tvrzení…

Jsou. Leč pokud se podíváte, o jaký majetek se jedná a že spolu v tichosti koordinovali postup na ovládnutí strategické společnosti, nelze se dopracovat k jinému závěru. Nezapomínejte, že jedna z důležitých klauzulí kupní smlouvy mezi státem a společností KARBON INVEST je, že nesmí zatajit žádné informace důležité pro toto jednání. Vláda byla celou dobu v domnění, že vyjednává s pány Otavou a Koláčkem, ale ve skutečnosti za nitky tahal Bakala.

Přitom pro spoustu ministrů tehdejší vlády, třeba pro Vladimíra Špidlu, bylo důležité nepustit tam finančního žraloka. Vládě šlo o stabilizaci regionu, chtěla podnik prodat někomu, kdo je spojený s regionem, někomu, kdo chce přispět k jeho rozvoji, restrukturalizaci a sociálnímu smíru. A kdyby nezatajili, že společnost KARBON INVEST bude kupovat Zdeněk Bakala, tedy finanční žralok, který není spojen s regionem, vláda by z toho možná vycouvala a vypsala veřejnou soutěž, jak jí doporučoval právní poradce Fondu národního majetku – Allen & Overy.

V samotném závěru zprávy zmiňujete aktivity Zdeňka Bakaly týkající se jeho mediálního obrazu. Koho podporuje, na čem se finančně podílel a podílí. Nejde jen o jeho vydavatelství, ale třeba také o Knihovnu Václava Havla a další instituce. A píše se tam: „Z jedné strany je mecenášství a podpora vzdělávání samozřejmě pozitivní činností, nicméně vzhledem k zaměření některých darů je otázkou, zda se jedná o altruismus, nebo budování klientelistické sítě.“ K čemu se přikláníte?

Připomněl bych například sdružení Lípa. Bakala už v 90. letech investoval energii a peníze na to, aby navázal kontakty s klíčovými lidmi, což pak byli třeba ti, kteří mu schvalovali rozličné úvěry v bankách. Byli a jsou to lidé, kteří seděli a sedí na velmi vysokých postech. Bakala zpočátku vlastnil Patria Finance a postupně si budoval síť kontaktů, na jejichž základě vstupoval do rozličných společností.

Už v roce 1996 se účastnil jednání s OKD. Patria Finance měla třeba na starosti skupování akcií karvinských tepláren. Bakala měl už tehdy náhled do finanční situace OKD, bylo to tedy mnohem dřív než v roce 2003 nebo 2004. Fond národního majetku si ostatně společnost Patria Finance najal ve snaze získat ztracenou majoritu v OKD, což mělo předejít tomu, aby OKD neovládl někdo jiný. Což se, jak víme, nestalo a společnost OKD ovládla protistrana.

Vyšetřovací komise se scházela dva roky. Co vás během té doby překvapilo, zaskočilo nebo šokovalo. Existuje nějaké zjištění, které jste nečekal?

Naším cílem bylo celou věc důkladně prošetřit. A pokud mne něco šokovalo, byly to nahrávky z tehdejších jednání vlády. Ocituji vám třeba Jiřího Paroubka:

„Já nevím, já se přiznám, že je to pro mě trošku nezvyklý postup. To, co tady bylo. Protože trošku na nižším stupni se přiznám, že prostě jsem se s tím nesetkal. A s opatrností, kterou jsem se vždycky snažil v těchto věcech dodržovat, tak bych doporučoval trošku jiný postup. Protože skutečně, kdyby tam bylo sto, dvě stě, nebo alespoň padesát milionů, tak možná, že by to stálo za to, to zvážit. Ale to si myslím, že není.“

Přestože někteří ministři s jistým údivem sledovali, jak divoce se vyvíjela cena OKD, nebyly nakonec vyslyšeny hlasy pro uspořádání veřejné soutěže, která by zajistila vyšší cenovou nabídku.

Takže to byly tyto audio nahrávky z jednání vlády. A lehkost, s jakou ministři rozhodovali o tak závažné věci, a že se spokojili pouze, cituji, „s posunutím jedničky maličko doleva“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud