Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brno rozhoduje o nádraží a v koalici to vře. Hollan: Můžeme způsobit dopravní katastrofu

Brno rozhoduje o nádraží a v koalici to vře. Hollan: Můžeme způsobit dopravní katastrofu

Po mnohaletých peripetiích, bouřlivých diskusích, protestech a dvou referendech v úterý brněnské zastupitelstvo zřejmě rozhodne o poloze hlavního nádraží. Kauza v posledních dnech klíží také magistrátní koalici, neboť zatímco se zástupci hnutí ANO přiklánějí k odsunuté variantě, Žít Brno a Zelení preferují rekonstrukci hlavního nádraží v centru města. Podle náměstka primátora pro kulturu, sociální věci a dopravu Matěje Hollana by si politici měli přiznat, že pokud schválí odsun nádraží bez tzv. kolejového diametru, způsobí městu dopravní katastrofu. Toho času občanský aktivista a lídr hnutí Žít Brno nám to řekl v exkluzivním rozhovoru.

Zvenčí se zdá, že se v Brně na magistrátu kvůli přesunu nádraží rozpadá koalice. Je to tak nebo to tak není?

Není to tak, že bychom spolu nedokázali mluvit, ale faktem je, že je zásadní, jak na brněnském zastupitelstvu dopadne finální hlasování o nádraží. Je to téma, které se v Brně řeší desítky let a teď stojíme před jedním z milníků. To hlasování bude zásadní.

O čem je v koalici spor?

No, na celé situaci mě mrzí, jakým způsobem se tady přistupuje k dopravní stránce celé věci. A také to, jakým způsobem se tady přistupuje ke koaliční smlouvě, kterou jsme k tomu spolu s hnutím ANO, lidovci, Zelenými a Piráty podepsali.

A kdo k tomu tedy jak přistupuje?

Naše koaliční smlouva obsahuje několik aspektů, na základě kterých jsme se rozhodli, že se budeme o jednotlivých variantách rozhodovat. Prvním je, že by preferovaná varianta měla vycházet ze studie proveditelnosti, druhým, že by měla zohledňovat dopravní návaznosti, za třetí má být pro město ekonomicky výhodnější a nakonec má mít také podporu veřejnosti. Studie proveditelnosti přitom jasně říká, že je po dopravní stránce lepší nádraží pod Petrovem. Abychom nebyli nařčeni z toho, že jde pouze o naší interpretaci, nechali jsme si vypracovat čtyři nezávislé expertní posudky od akademiků z ČVUT, pardubické dopravní fakulty, z Univerzity Karlovy a z žilinské dopravní univerzity.

Co říkají tyto posudky expertů?

Všechny tyto expertízy se shodují v tom, že ve všech dopravně-ekonomických parametrech kromě období výstavby je výhodnější varianta nádraží v centru, tedy varianta Petrov.

Pokud jde o dopravní návaznost?

Pokud jde o dopravní návaznost, větší časový komfort pro cestující, menší časová rizika, ale také v tom, co je pro město levnější, ve všech těchto parametrech je také výhodnější nádraží v centru. Odsun nádraží má jednu jedinou přednost, a to, že má výrazně jednodušší výstavbu a výlukovou činnost a tedy menší časovou ztrátu cestujících v čase výstavby. Avšak do budoucna, tedy poté, co bude stavba hotová, bude lepší varianta v centru.

Jak obě varianty vycházejí ekonomicky?

Má to dva aspekty. Varianta v centru je pro město investičně a provozně levnější. Provoz znamená, že budeme muset vydávat méně prostředků na kompenzaci Dopravnímu podniku a také budeme muset udělat méně investic na dopravní infrastrukturu. To je jedna část ekonomické stránky, týká se města. Druhá je o státu. A na investičních nákladech, to znamená, za kolik to stát postaví, je o několik miliard dražší varianta nádraží v centru, avšak v celkových ekonomických parametrech, které počítají zejména s přínosy pro cestující, je varianta v centru, tj. Petrov, lepší. Celkovou ekonomiku má lepší. O něco více bude sice třeba investovat, ale zase přinese více zisků, protože lidé budou trávit cestováním méně času. Zkrátka: u dopravních staveb není důležité jenom to, kolik stojí, ale také, co potom „umí“.

Zbývá čtvrtý aspekt, tedy podpora veřejnosti…

Kancelář architekta města Brna si nechala zadat průzkum u agentury Focus. Jeho výstupy jsou naprosto jednoznačné: nádraží pod Petrovem je pro největší část respondentů nejpřijatelnější a zároveň je pro nejméně nepřijatelný. A varianta odsunutého nádraží je na tom přesně naopak. V konkrétních číslech je to tak, že je přijatelná varianta Petrov pro 64 procent lidí, odsun nádraží pro 49 procent. Nepřijatelný je odsun pro 38 procent lidí a Petrov pro 24 procent. Nejprůnikovější nebo nejkonsensuálnější je tak modernizace nádraží pod Petrovem.

Někteří lidé ale namítají, že lidé vlastně vůbec nevědí, k čemu se vyjadřují. Ostatně i část respondentů uvedla, že se necítí dostatečně informování.

Ano a navíc argumentují tím, že u lidí, kteří se subjektivně cítí být informováni, vyhrává odsun nádraží. A třeba hnutí ANO z toho vyvozuje, že pokud by o věci město veřejnost více informovalo, tak by většina lidí chtěla odsun. Což je ale naprosto zavádějící interpretace.

Proč?

Protože jsme v posledních týdnech svědky masivní kampaně za odsun nádraží, hospodářské komory, politického hnutí Brno+ či Kanceláře architekta města. Lidé jsou touto kampaní doslova masírování. A naopak se tady nevede dlouhodobá informační kampaň, která by veřejnost informovala o výhodách a nevýhodách jednotlivých variant. A taková informační kampaň ani proběhnout nemohla, neboť studii proveditelnosti město obdrželo až loni v listopadu a my jsme jako město nepředstavili v mezičase veřejnosti jednotlivé varianty. Je to pouze k nahlédnutí na webu a kdo chce, tak si to může přečíst. Avšak žádná informační kampaň města neexistuje.

Studii proveditelnosti jste tedy obdrželi v listopadu. A kdy byl zadán průzkum?

V lednu. Tedy krátce potom. A bez toho, že bychom k tomu dělali kampaň.

A jak si tedy vysvětlujete, že hnutí ANO tak tlačí variantu, která je téměř podle všech vámi zmíněných parametrů tou méně výhodnou?

Varianta odsunu má jednu nespornou výhodu: může být hotová dřív. Protože má územní plán, který Petrov nemá. Pokud by se tedy mělo nádraží rekonstruovat v centru, musí se nejdřív schválit územní plán. Zní to bizarně, ale v roce 1994, kdy se dělal územní plán, tak tam, kde jsou dneska koleje, nakreslili park. Tudíž tam máme sice reálně koleje, ale de iure tam je park. Což znamená, že pokud budeme chtít na místě, kde jsou dneska koleje, postavit koleje, budeme k tomu potřebovat složitou změnu územního plánu. Je to objektivně nejzávažnějším problémem nádraží pod Petrovem, se kterým by nebylo úplně jednoduché se vypořádat.

Pak je tu druhý problém, a to je výluková činnost. To je ale věc vcelku řešitelná. Svaz cestujících v dopravě dělal mimochodem průzkum, z něhož vyplývá, že 78 procent cestujících napříč všemi směry preferuje, aby nádraží zůstalo v centru. Je to pro ně logicky výhodnější. Tyto nevýhody Petrova, tedy především ta procesní, tj. že nemá územní plán, převažují ale výhody. Zásadní je především ta dopravní, tedy že to bude v případě nádraží pod Petrovem lépe dopravně fungovat.

A právě v této dopravní úrovní je ten problém primární. Vezmu to trochu podrobněji. O odsunu nádraží se v Brně mluví desítky let a každý na něj má jiný názor. Pokud jde o posledních deset nebo patnáct let, existoval tady skutečný namalovaný projekt odsunutého nádraží. Avšak odborníci z univerzit nebo z občanské koalice Nádraží v centru tehdy prokazovali, že způsob, jakým byl odsun nádraží navržený, by znamenal naprosto nedostatečnou kapacitu pro budoucí vlaky.

Nakonec se nám před několika lety taky podařilo a považují to za jedno z největších vítězství občanské sféry, ministerstvo dopravy a SŽDC „umatovat“, prokázat jim na dlouhých mnohahodinových jednáních, že to mají skutečně naplánováno úplně špatně, že by to byla sabotáž železnice, že by za čtyřicet miliard postavili něco, co by fungovalo hůř než dnes a přesvědčili jsme tehdy stát, aby zadal dopracovaní centrální i odsunuté varianty do srovnatelné podoby a následně studii proveditelnosti, která obě varianty vyhodnotila.

Ještě před osmi lety na nás jeden z projektantů odsunutého nádraží řval, ať si to strčíme za klobouk a ať si to doprojektujeme za vlastní peníze, že stát nikdy nezaplatí doprojektování naší varianty, protože je to blbost. My jsme ale přesvědčili stát, že to naopak musí udělat. Klíčoví lidé na ministerstvu dopravy pochopili, že je odsun nádraží skutečně špatně neprojektovaný, a že pokud chtějí žádat o peníze z Evropské unie a přitom tady existuje relevantní alternativní projekt, tak že ho budou muset posoudit. A musí říci, která varianta je přínosnější. No a oni to udělali.

A dopadlo to tak, že přínosnější je varianta Petrov…

Ano, dopravně a ekonomicky je přínosnější varianta Petrov. A hlavně jde realizovat. Přitom deset patnáct roků zpátky se nám argumentovalo tím, že nádraží v centru je aktivistická „malůvka“, která je nerealizovatelná. My jsme prokázali, že to není pravda, že je to po železniční stránce stejné. Není tam rozdíl, o kterém by mělo smysl se bavit, vejdou se tam vlaky, bude to fungovat i ve výhledu, bude to mít dostatečnou kapacitu. Po této stránce není ani v jedné z variant poloh nádraží problém.

A v čem tedy problém je?

Problém je v obslužnosti nádraží prostřednictvím městské dopravy. Varianta Petrov má v tomto ohledu významně méně rizik a dosahuje úspornějších cestovních dob, a to prostě proto, že se nachází na stávajícím dopravním uzlu, který opravdu funguje. Oproti tomu má odsun nádraží velká rizika spojená s tím, že se vůbec nebo pozdě budou realizovat některé stavby.

Například?

Jako že se třeba nestihne postavit jižní centrum. Nestihneme tam udělat bulvár, který by spojoval staré a nové centrum města, nebo staré centrum a odsunuté nádraží. A já se úplně nedomnívám, že je Brno expert na to, jak dodržovat harmonogramy staveb. Zpoždění jsou celkem normální a tady najednou navzdory naší zkušenosti věříme, že najednou stihneme všechno včas.

Ale i kdybych připustil, že stavby, které by se stavěly tak říkajíc na zelené louce, postavíme včas, tak musím připomenout, že o takové nové městské třídě, se kterou odsun nádraží počítá a v závěrech studii proveditelnosti se uvádí, že způsobí velké problémy, pokud by nebyla postavena, dokonce víme, že ji jako město nechceme dělat.

Kromě toho varianta odsunutého nádraží trpí tím, že do stávajícího systému především tramvajové městské dopravy bude potřeba přidat další linky a tak, jak je to napočítané ve studii proveditelnosti, by to znamenalo, že bychom v současném přednádražním prostoru museli ve špičce přidávat třicet až čtyřicet procent spojů oproti dnešku. Což je věc, kterou si dneska neumí nikdo představit. Reálně to totiž nejde. Jinak řečeno, odsun nádraží počítá s něčím, co tady nebude.

Tvrdím a se mnou mnozí dopravní odborníci, že odsun nádraží může v důsledku poškodit brněnskou dopravu a že nejsme jako město schopni garantovat, že počet cestujících, kteří tam budou v budoucnu jezdit - a to nemluvím o tom, že musíme doufat, že bude po železnici jezdit stále více lidí - nedokážeme obsloužit, respektive, že to bude mít velká rizika. A dokud nebudeme s jistotou vědět, že to dokážeme, tak je podle mě nezodpovědné to dělat.

Je důležité v této chvíli zmínit, že tady dlouhodobě existuje dopravní řešení, které může Brno na desítky let dopravně obsloužit. Jde o tzv. severojižní kolejový diametr, laicky řečeno o novou železniční trať pod městem, která by se odpojovala v Řečkovicích nebo v Krpoli, částečně by vedla po povrchu, pak se podkopala a vyústila by za odsunutým nádražím. Jde o řešení, jehož potenciál je v tom, že bychom dokázali rozvést všechny lidi, kteří sem dojíždějí, kam potřebují. Problém tohoto řešení ale je, že s ním dosud nikdo nepočítal a stojí určitě dvacet až třicet miliard.

Zároveň by to byla velmi riziková a složitá stavba, kdy bychom pod historickým centrem města, které stojí na jílech, museli těsně pod povrchem razit tunel, což sice jde, ale vyžadovat to bude obrovské kotvení jednotlivých budov a i tak se nevyhneme riziku nějakého sesuvu. Přesto jde o řešení, které podporuji, protože by to městu a dopravě v něm pomohlo.

Pokud vím, tak tento kolejový diametr navrhují lidovci…

Lidovci přišli před několika dny s tím, ať je to podmínkou v případě výběru odsunutého nádraží, avšak ve finále se na Radě města prohlasovalo usnesení, které pouze tvrdí, že nutnou součástí realizace odsunu nádraží má být vypracování studie proveditelnosti na tento diametr. Takových studií proveditelnosti tady máme ale hodně. Je hezké, že pan ministr v demisi Ťok slíbil, že ji bude kofinancovat. Avšak sliby ministrů, že budou financovat dopravní stavby, jsou hodně nezajímavé. Ostatně v republice máme mnoho naslibovaných staveb. Stačí se povídat i na jižní Moravu. Zkrátka, říct, že odsunuté nádraží vyřešíme tím, že naslibujeme diametr, je v tuto chvíli naprosto nezodpovědné.  

S čím tedy půjdete jako Žít Brno do koaličních jednání a na úterní mimořádné zastupitelstvo?

Navrhovali jsme a neprošlo to – což je důvod, proč vyvoláváme koaliční jednání, na kterém to budeme navrhovat znovu, - požadavek, že pokud chce Brno odsunout nádraží, tak ať to sváže s diametrem jako s podmínkou. Ať řekne, že to bez něj nechce. V takovou chvíli bych s tím nejspíš neměl po dopravní stránce problém, měl bych jen jiný názor na vhodnou polohu nádraží po stránce urbanistické. Ale byl by to velký krok dopředu, pokud by si Brno přiznalo, že si odsunem nádraží bez diametru může způsobit dopravní katastrofu.

Jak se k tomu staví ostatní koaliční partneři?

Lidovci to sami navrhli a u hnutí ANO nevím. Nechci jim to mít za zlé, ale zdá se mi, že se primárně dívají na nějaké hypotetické dotace z Operačního programu Doprava a že si na ně můžeme sáhnout. Argumentovat evropskými penězi a říkat, že se tedy nemusíme až tak dívat na to, zda má ta která varianta nějaké problémy, že ji máme prostě realizovat a teprve potom řešit, co s tím, mi přijde – jak jsem už říkal – nezodpovědné. Nemám přitom problém uznat funkčnost odsunutého nádraží, pokud bude prokázána. Tak to ale není. Mám prostě problém tvářit se, že je odsunuté nádraží pro Brno varianta, která mu nepřinese žádný problém. Je to přesně obráceně. A navíc, pokud zmiňuju ten diametr, byl by funkční i v případě, že nádraží zůstane v centru.

Sám jste zmínil, že jste se dřív občansky angažoval proti odsunu nádraží. Jak vás poslouchám, zdá se mi, že to nakonec může dopadnout tak, že budete součástí koalice, která odsun nádraží naopak prosadí. Existuje ještě realistická možnost, že se tak nestane?

V úterý Rada města Brna schválila, že chce primárně odsun nádraží a k tomu, aby se udělala studie proveditelnosti o diametru. Což je z mého pohledu nedostatečné. Zároveň schválila usnesení, že je akceptovatelná varianta nádraží v centru. Ani s tímto se neshoduji a myslím, že by město mělo naopak minimálně říct, že jsou obě varianty vyrovnané. Ale hlavně, že bude mít město s odsunutým nádražím problém. Což je věc, která musí zaznít silně a my o tom budeme ještě do úterka, kdy je zastupitelstvo, jednat. Nechci, abychom si jako koalice nasazovali růžové brýle, toto si zkrátka musíme říct.

Kdy budete jednat v rámci koalice?

V pondělí.

A jaký je tedy podle vás optimální scénář, pokud jde o usnesení, který by mělo v úterý schválit zastupitelstvo? Anebo jinak: nemůže se stát, že se v úterý hnutí ANO spojí s ODS a ČSSD, které jsou v opozici a společně vás přehlasují?

To se může stát vždycky. Pro mě je ale optimální, aby Brno řeklo, protože je to primárně dopravní věc, že preferuje variantu modernizace nádraží v centru. Chápu přitom, že v tom asi neuspějeme. Proto pro mě bude aspoň přijatelné, když město řekne, že si umí představit nádraží v centru, že je to pro něj akceptovatelná varianta, ale pokud holt navzdory tomu, co chce veřejnost, odhlasuje přesun, tak ať přizná, že je tam dopravní problém a řekne, že se to bez diametru nemá vůbec odsouvat. Nesmí to být pouhý příslib čehosi, ale jasná podmínka.

Jaký bude mít hlasování dopad na koalici?

To nevím. Co ale vím, je, že budu bez ohledu na to, jak dopadne hlasování na zastupitelstvu, dlouhodobě poukazovat na objektivní aspekty celé věci, budu říkat, že je odsun nádraží pro město extrémně rizikový a že bez diametru to město nezvládne.

To, že se chystáte takto kontroverzní kauzu rozhodovat půl roku před komunálními volbami, je shoda okolností?

Ano, tak to vyšlo.

A nebylo by férovější počkat a jít s tím tématem do voleb a teptve po nich rozhodnout s jasným mandátem od voličů? Pokud si vzpomínám, tak třeba hnutí ANO nešlo do minulých voleb v Brně s tím, že bude odsouvat nádraží…

Ve volbách se voliči rozhodují na základě mnoha parametrů. Nemyslím si navíc, že se dopravní stavby mají prosazovat tak, že si je strany napíšou do programu. Je otázka, jak podobně velké projekty rozhodnout. Faktem je, že kdybychom se zeptali lidí ve Švýcarsku, třeba pana architekta Oplatka, tak řeknou: referendum.

I já si myslím, že je to pro řešení takových otázek nejlepší metoda. Bohužel u nás zákon o místním referendu požaduje zbytečně vysoké kvórum, což způsobuje, že nejsou jejich výsledky pro vedení měst závazné. A poslední referendum v Brně o nádraží bylo navíc termínově strašně nevhodné, protože se konalo někdy v polovině studie proveditelnosti. Velké množství lidí k němu tudíž nedorazilo, lidé nechtěli zavazovat město k tomu, aby prosazovalo variantu, která se následně ukáže třeba nerealizovatelná.

Nyní ale známe studii proveditelnosti a víme také, jak dopadla obě referenda. Je tudíž pravděpodobné, že by výsledek nějakého dalšího hlasování nebyl příliš odlišný…

Já se ale obávám, že jde o občansky již vyčerpané téma a nevím, zda by k němu lidé přišli.

Nezbývá tedy, než aby rozhodli politici…

K tomu bych řekl asi tolik, že mě svým způsobem nezajímá, co k tomu říkají jednotlivé politické strany, podstatná je dopravní stránka. Pokud bychom měli dvě srovnatelná řešení, nechť rozhodnou politici. To bych bral. Pokud to tak ale není a ono to tak není, tak ty dopravní problémy nezaniknou politickým rozhodnutím…

A nemohou být za snahou prosadit odsun navzdory všem argumentům a studiím nějaké lobbistické zájmy, rozličné nátlakové struktury a lidé, kteří na takovém scénáři budou osobně profitovat?  

Pokud bych měl hájit své odpůrce, řekl bych, že odsun má svůj územní plán, má svoji dokumentaci a čeká se jenom na vydání územního rozhodnutí, což znamená, že je podstatně dále v celém procesu. A ten, kdo se do detailu nevěnuje dopravním otázkám, tak si může myslet, že je lepší zvolit řešení, které bude dřív hotové. A že je to na celé věci to hlavní.

A to, že tu budou mít stavební firmy zakázky, že se tady proinvestují velké peníze, sníží se nezaměstnanost v regionu, to vše jsou věci, které politici také zvažují. A nemusí to být hned proto, že jim někdo rve peníze. Osobně se mi vůbec nechce z něčeho podobného primátora Vokřála podezřívat a nemyslím si, že funguje takovým stylem. Osobně se mi spíše zdá, že je až příliš upnutý na dotace a na tu možnost, že to lze rozhodnout už teď, aniž by zvážil všechna rizika a reálné problémy, která to může dopravě v Brně způsobit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1