Diskuse o výkladu dějin musí být korektní. Doufám, že se kolegové poučí, říká rektor UK | info.cz

Články odjinud

Diskuse o výkladu dějin musí být korektní. Doufám, že se kolegové poučí, říká rektor UK

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zítra navrhne Akademickému senátu jako nového prorektora pro vnější vztahy egyptologa Miroslava Bártu. Změnu si vyžádala mj. plagiátorská aféra, která na konci loňského roku propukla na Filozofické fakultě. „Panovaly emoce a říkalo se, že plagiátorství je na Filozofické fakultě častý jev. Požádal jsem tak už v prosinci loňského roku pana děkana, aby provedl výběrové šetření prací. Prověřuje je tak namátkově a v jednotlivých oblastech. Věřím, že během letních měsíců či začátkem podzimu dostanu výsledky. Pokud někdo říká, že jde o jev, o němž se tam ví a je tam běžný, musím s tím něco dělat. Věřím ale, že to zase tak dramatické nebude,“ říká profesor Zima v rozhovoru pro INFO.CZ.

Čemu se univerzita aktuálně věnuje?

Společně s Heidelbergem, Sorbonnou, Milánem, Kodaní a Varšavou – jako aliance 4EU+ – jsme podali přihlášku do bruselské výzvy evropských univerzit, díky níž bychom mohli získat podporu pro širší a hlubší spolupráci. Věříme, že uspějeme. Jsme jednou z 48 aliancí, které prošly technickým posouzením, výsledky očekáváme během prázdnin. A i kdybychom neuspěli, jsme s dalšími rektory připraveni spolupracovat v oblasti výměny studentů, vědců i sdílení infrastruktur a společných studijních programů. Vytvořili jsme rovněž malé granty, aby se mohly jednotlivé týmy z univerzit setkávat a připravovat další společné projekty. 

Druhá významná událost se týká vědeckého hodnocení UK. Vytvořili jsme mezinárodní panel hodnotitelů, který posuzuje vědeckou činnost na jednotlivých fakultách a v jednotlivých oblastech. Dochází také k další reakreditaci studijních programů.

Rok 2019 je také rokem významných výročí, zejména roku 1939 a 1989. Chceme si je připomenout vzpomenutím těchto výročí na Albertově, studentskou konferencí, vydáním publikací a celou řadou dalších aktivit, které na listopad plánujeme.

Aktivně jsme také rozjeli projekt „Česko! A jak dál?“, v rámci něhož probíhají ve spolupráci s dalšími univerzitami a veřejnými institucemi diskuse. Snažíme se společně hledat řešení a diskutovat aktuální a palčivá témata – dluhy, zemědělství, bezpečnost či vztah České republiky k Evropské unii.

Připomínáme si rovněž významné výročí vzniku československé egyptologie. Co chystáte v tomto ohledu?

V Národním muzeu a rovněž v prostorách historické budovy Karolina připravujeme výstavu k připomenutí významných objevů našich egyptologů v posledních 100 letech. Snad už nic nestojí v cestě také tomu, aby v příštím roce proběhla v Praze i velká egyptologická výstava, která představí ty největší objevy. Snažily se o ni již předchozí vlády, nyní se už tak snad konečně stane. 

Profesora Miroslava Bártu, ředitele Českého egyptologického ústavu, jste si ostatně vybral i jako nového prorektora pro vnější vztahy, zítra bude jeho nominaci projednávat Akademický senát univerzity. Proč jste zvolil právě jeho?

Po rezignaci pana profesora Kováře na tuto pozici jsem jednal s několika kolegyněmi a kolegy. Musel jsem brát v úvahu několik aspektů. Měl by to být člověk, který má zkušenost s médii, umí dobře vystupovat, má publikační schopnosti. To je jedna kvalifikace. Snažím se také o to, aby v kolegiu byly určitým proporcionálním způsobem zastoupeny jednotlivé fakulty. A toto místo je zaměřeno vzhledem k agendě humanitním směrem. Profesora Bártu znám mnoho let a v řadě věcí si tak rozumíme. Je to světově uznávaný vědec a jeho erudice v oblasti mediálního světa je známá. 

Diskutovali jsme také jeho časové možnosti, protože část roku tráví v Egyptě. Díky přípravě zmíněné výstavy ale bude teď patrně více v Praze, sladili jsme tak jeho výzkumné plány s nutnou administrativní prorektorskou činností na rektorátu. V dnešním světě navíc lze vyřídit mnoho věcí na dálku. Pan profesor vše myslím zvládne. Pokud pojede na vykopávky do Egypta, sice tu pár týdnů nebude, ale bude dostupný. Nevidím v tom problém.

Zmínil jste profesora Kováře, který odešel v souvislosti s plagiátorskou aférou. Co v tomto ohledu nyní činí univerzita?

Prověřování kvalifikačních prací probíhá na univerzitě již řadu let a fakulty jsou různě aktivní. Filozofická fakulta je v porovnání třeba s Fakultou sociálních věd aktivní o něco méně. Pokud jde o případ profesora Kováře, vnímám to tak, že měl tehdy lépe citovat. Odehrávají se totiž různé kauzy, na různých univerzitách. Teď se třeba v Heidelbergu řeší kauza se smyšlenými údaji o nové diagnostice a léčbě. Pokud se problém plagiátorství objeví, je třeba jej odpovědně řešit.

Panovaly emoce a říkalo se, že plagiátorství je na Filozofické fakultě častý jev. Požádal jsem tak už v prosinci loňského roku pana děkana, aby provedl výběrové šetření prací. Prověřuje je namátkově a v jednotlivých oblastech. Věřím, že během letních měsíců či začátkem podzimu dostanu výsledky. Pokud někdo říká, že jde o jev, o němž se tam ví a je tam běžný, musím s tím něco dělat. Věřím ale, že to zase tak dramatické nebude. Samozřejmě jsou k tomu některé obory náchylnější a jiné méně. Pohled na etiku vědecké práce se v kontextu času rovněž vyvíjí.

Podle některých hlasů jde ve sporu na Filozofické fakultě spíše o náhled na výklad nejnovějších dějin. Co si o tom myslíte?

Je to otázka kolegů, kteří se tomu věnují. Domnívám se, že práce má směřovat k tomu, aby lidé rozšiřovali svou vědeckou erudici, a to nejen v českých časopisech, ale zejména v zahraničí. Tam je tvrdší kolbiště. Samozřejmě existují různé názorové proudy, které se střetávají, vedou se odborné diskuse a univerzity jsou od toho, aby se názorové proudy střetávaly. Diskuse ale má být vedena korektně a odpovědně. Věřím, že si z toho někteří kolegové vezmou ponaučení.

Chystáte na univerzitě nějaké další změny v personální oblasti?

Na univerzitě obsazujeme průběžně různé pozice, nyní například běží výběrové řízení na hlavního ekonoma. Chystáme rovněž změny související s novými médii. Do kolegia rektora nově nastoupí také paní doktorka Anna Shavit z Fakulty sociálních věd, která bude mít na starosti web a elektronická média. S panem profesorem Bártou má spolupracovat a částečně případně vykrývat jeho činnost, když tady nebude. Můj nejbližší tým funguje šest let a neplánuji v něm žádné změny. 

Původně to ale vypadalo, že změnu budete muset učinit v souvislosti s kandidaturou profesora Aleše Gerlocha, který je prorektorem pro akademické kvalifikace, na místo ústavního soudce. Senát jej ale v této funkci nepotvrdil.

Čekal jsem, jak dopadne vyjádření Senátu, považuji za nezbytné, aby jeden z členů kolegia rektora byl kvalitní právník. Pana profesora Gerlocha považuji za špičkového odborníka na ústavní právo a myslím si, že se někdy lidé mají oprostit od politiky a politikaření. Nikdy jsem nezaznamenal výtky k jeho odborné kvalifikaci. A pokud někdo nemá rád pana prezidenta Zemana, tak je potřeba říci, že ten návrh do Senátu bude vždy předkládat pan prezident Zeman.

Profesor Gerloch má za univerzitu na starosti i žalobu na prezidenta republiky, která se týká nejmenování profesorů. Jaký je tam aktuální stav?

Žaloba je podána na Městský soud v Praze. Čekáme, až bude nařízeno líčení. Běží to standardním způsobem.

Blíží se polovina vašeho druhého funkčního období, potřetí se již o místo rektora ucházet nemůžete. Spekuluje se ale o vaší zamýšlené kandidatuře na prezidenta. Chystáte se k tomu?

Ano, jedna moje kandidatura na prezidenta běží (úsměv). Kandiduji na prezidenta Světové organizace klinické biochemie. Uchazeči jsou tři, dva z Evropy a jeden z Kanady, výsledky by měly být jasné na podzim. Letos končím po osmi letech působení v exekutivním výboru Evropské federace laboratorní medicíny, což je sedmičlenný výbor, který reprezentuje asi 20 tisíc specialistů. Jinak se plně věnuji Univerzitě Karlově, ta je mojí prioritou. To jsou mé plány pro tyto měsíce a roky. A co budu dělat po lednu 2022, se přijďte zeptat někdy v prosinci 2021. Určitě se těším na to, že se budu více věnovat svým studentům a pacientům na mém ústavu na 1.LF UK a VFN.

Rozhodnete se až takto pozdě?

Dobře, zeptejte se mne tedy během podzimu 2021.

A pokud jde o vašeho možného nástupce v pozici rektora? Máte v tom jasno?

V této chvíli jsou ty úvahy velmi předčasné. Jednání a debaty započnou, předpokládám, tak za rok. V kuloárech jsem slyšel různá jména, která padají. Spíše očekávám, že kandidát na příštího rektora bude ze směru humanitně-filozofického, v poslední době byli rektoři spíše z lékařských fakult či z Matematicko-fyzikální.

Ve funkci si umím představit několik lidí z univerzity, hlavou se mi honí pět či sedm jmen. Měl by to být člověk, který má zkušenosti s vedením týmů, to znamená děkani, proděkani, prorektoři či lidé z vedení Akademického senátu. Lidé, kteří jsou schopni řídit instituci, která má 11miliardový rozpočet a 60 tisíc lidí na palubě, ať to jsou studenti nebo zaměstnanci. Není prostor, aby se někdo v pozici rektora začal učit, jak se má řídit instituce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud