Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je jedno, o čem lže. Al Caponeho taky dostali na krácení daní, říká Bartoš na adresu Babiše

Je jedno, o čem lže. Al Caponeho taky dostali na krácení daní, říká Bartoš na adresu Babiše

Především Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, ale také Okamurova SPD, provozují politiku jako své PR. Jinak jednají dovnitř, něco jiného prezentují navenek. Babiš je navíc podporován obrovským týmem specialistů, kteří pro něj analyzují politický vývoj, což mu umožňuje pružně měnit strategie. To vše a mnohé další říká v rozhovoru pro INFO.CZ předseda Pirátů Ivan Bartoš. Babišová vláda je podle něj nemocná, přesto může vládnout celkem dlouho. Pokud jde o kauzu Čapí hnízdo, Bartoš má za to, že „je prostě úplně jedno, o čem se lže. Už jednou jsem použil přirovnání, že Al Caponeho nakonec taky dostali na krácení daní, jakkoli toho měl na triku daleko víc.“ 

Vláda Andreje Babiše nezískala na první pokus důvěru Poslanecké sněmovny, jsme de facto tři měsíce od voleb. Jak by zněla vaše základní bilance tříměsíční zkušenosti ve vysoké politice?

Často je to čistý PR klíčových hráčů. Minimálně z pozice hnutí ANO. Samozřejmě ale musím říct, že nějaký čas zabere ustavení sněmovny, která má svoje orgány a musí nějakým způsobem fungovat. Musí být zvolené komise, výbory a musí si to celé sednout. A to nějaký čas trvá a určitě jde o agendu, která je předmětem prvních vyjednávání. Ta vychází více nebo méně z výsledků voleb. Ostatně jsme tato jednání s Piráty ve veřejné evidenci kontaktů vždy zapisovali. I když i v této první fázi se už spekuluje, kdo koho podpoří nebo nepodpoří. Což se ukázalo v momentě, kdy SPD a KSČM začala získávat výhodné a placené pozice.

Už tady se vždycky rýsuje nějaká budoucí koalice. A pokud prezident dal mandát vítězi voleb k sestavení vlády v prvním kole a zároveň se všechny ostatní strany rozhodly, že za této konfigurace do vlády nepůjdou, a u spousty z nich to skutečně neznamenalo nic jiného, než že požadují, aby ve vládě nebyli pan Babiš a pan Faltýnek, bylo logické, že si Andrej Babiš šel pro nedůvěru pro svou menšinovou vládu.

Tím pádem bylo i celé programové prohlášení vlády, navzdory tomu, že jsme se do něj opřeli, a to prostě proto, že ten dokument existuje, pouhým PR. Důvodů pro neudělení důvěry vládě může být ale víc, kromě programových mohou být i kompetenční, personální a další. My jsme si ale vzali programové prohlášení a prostě jsme ho poměřili s našimi prioritami. Zároveň jsme dodali první tři legislativní návrhy, dodali jsme ČEZ, máme nominační zákon a chystáme exekuce.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>> 

Za této situace běžela jednání, jednotlivé politické strany pořádají tiskové konference, nějak se prezentují na veřejnosti a taky dělají skutečnou politickou práci. Přitom platí, že pro strany, které jsou už delší dobu ve sněmovně, je to snadnější. Často třeba pouze vytáhnou, co jim v minulém volebním období neprošlo, mají řadu legislativy tudíž už dopředu připravenou.

I my máme sice věci, které jsme měli pro poslance připraveny už v minulém volebním období, ale některé věci musíme skutečně za chodu stavět spolu s našimi expertními týmy. Práce je tady hodně, řešíme taky agendu výborů a komisí, nehledě na to, zda sněmovna zasedá, tady jsme každé ráno v osm hodin.

V první reakci jste řekl, že jde o čisté PR. Jak přesně jste to myslel?

Ten rozdíl je jasný. My máme tu výhodu, že je naše PR linka postavená na tom, co skutečně děláme. Chceme mít, a já věřím, že máme, uvěřitelný produkt, použiji-li marketingový termín. To je ta skutečná práce, a náš marketing děláme tím, že představujeme naši práci. Také většina našich tiskových zpráv odkazuje na existující dokumenty, návrhy zákonů, zápisy z jednání. Odkazují prostě na reálná fakta.

Zatímco v případě třeba hnutí ANO nebo SPD, méně pak v případě ostatních stran, to funguje tak, že se něco „peče“ uvnitř, ale navenek se vzbuzuje nějaká iluze. Typický příklad je jednání Mandátového a imunitního výboru.

Přesně o tom v rozhovoru pro INFO.CZ mluvila minulý týden Miroslava Němcová z ODS, která po jednání výboru rozčíleně třískla dveřmi a pak mi v řekla, že nedokáže snést dvojí tvář hnutí ANO…

Je to typické pro Babiše. Pokud bych měl ale mluvit o všech stranách v pseudokoalici, ale někdy i o opozičních stranách, a neříkám to kvůli tomu, že bych měl v nějaké oblibě komunisty, oni si ale aspoň nevymýšlí. Říkají to nějak tak, jak to je.

A ostatní strany ne?  

U ANO a SPD je to jinak. Třeba Tomio Okamura to na tom má postavené, ve středu se to opět ukázalo při projednávání tématu migrace a tzv. Dublinského protokolu. Ve sněmovně předčítají nachystané texty, je to z jejich strany prezentace. A potom, když se jedná, tak se musí přerušit jednání sněmovny, protože ani zpravodaj, ani předkladatel, tedy Tomio Okamura a Radim Fiala, nejsou přítomni v sále. Odříkali si to svoje, a šli si dát kafe.

Ale jak říkám, typické to bylo v Mandátovém a imunitním výboru, kde máme místopředsedu Jakuba Michálka. Boj o vydání Babiše se tam vedl od začátku. Navenek Babiš říká, jak po něm jdou a že se chce nechat vydat, přitom celý klub hnutí ANO bude hlasovat proti a výbor, kde si i vinou nepozornosti již neexistujícího Demobloku prohlasovali pozici s většinou pouze s SPD, prostě obstruoval až do poslední chvíle. Tady je krásně vidět ta dichotomie. Všichni pak strávíme spoustu času vyvracením dezinterpretací, přitom v hnutí ANO to má na starosti obrovský tým lidí, kteří v jednom kuse analyzují situaci.

Podle toho, jak čtete situaci: vydá podle vás sněmovna nakonec Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k policejnímu stíhání? Budou v pátek, kdy o tom má jednat sněmovna, vydáni?

Bojím se, že nebudou.

Na základě čeho?

Že se k tomu sněmovna vůbec nedostane. Tím, že jsme to nezařadili na jednání už ve středu, kde jsme byli opět přehlasování, ačkoliv ho deklarativně chce vydat i SPD, vznikl zase prostor pro nějaké politikaření. Velmi s tím souvisí volba prezidenta. Pokud totiž prezident někoho podpořil a ten ho zase recipročně podpořil ve volbě prezidenta, tak není pro obhajujícího Miloše Zemana úplně žádoucí, aby ten, koho podpořil, byl sněmovnou zbaven imunity a vydán k trestnímu stíhání.

A není to důležité jen v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, je prostě úplně jedno, o čem se lže. Už jednou jsem použil přirovnání, že Al Caponeho nakonec taky dostali na krácení daní, jakkoli toho měl na triku daleko víc. Musím rovněž zdůraznit, že kromě této důležité kauzy, která zásadně ovlivňuje sestavování vlády, prostě nemůžeme mít premiéra někoho, u koho hrozí, že se za čtyři roky probudíme, a zjistíme, že vlastní celou Českou republiku. To prostě nechceš.

Nezapomínejme taky, že i vláda bez důvěry má exekutivní pravomoci a vládne od prvního momentu svého jmenování. Ať to jsou čistky na ministerstvech, změna jednacího řádu, nebo jejich první zákony. Jmenovat můžu třeba kompetenční zákon, kde se čachruje s kompetencemi ministerstev, ruší se rozličné úřady pod vládou, plánuje se novelizace služebního zákona. To všechno jsou problematické věci.

Byla první vláda Andreje Babiše, způsob, jakým vznikala a jednala o své podpoře, také jedno velké PR? Anebo to mysleli vážně a usilovali o důvěru?

Ta vláda, pokud bude špatná konstelace, může vládnout poměrně dlouho. A její problém je, že to není politická vláda. Jsou v ní reálně jen tři ministři, kteří mají politické zázemí a historické podhoubí. Pelikán, Stropnický na jiném resortu a Šlechtová, na bývalém resortu pana Stropnického. Další je Dan Ťok, ale pokud by ho Babiš vyměnil, tak mu veřejnost zatleská. Všichni ostatní ministři jsou lidé, které dokáže Andrej Babiš ze dne na den vyměnit.

To neznamená, že to nejsou pracovití lidé. Mohou být klidně velmi kompetentní. Nicméně jejich výměny by si de facto nikdo nevšiml. Oni mají v resortu svobodu, ale jen do chvíle, kdy by to křížilo plány velkého lídra. Eufemisticky řečeno, ta vláda je nemocná. Není to vláda politicky zodpovědných ministrů, ale je to ve skutečnosti vláda Andreje Babiše s přímou subordinací firemního stylu.

Proto jde Babiš tak ostře proti meziresortismu, přitom řada zákonů chodí do více resortů. A samozřejmě, že to může obsahovat nějaký prvek obstrukcí od úředníků jednotlivých ministerstev, ale přesto platí, že si to Babiš šteluje tak, aby měla vláda jasnou hierarchii od shora dolů, kdy to všechno rozhoduje ta hlava.

Udělali jste za ty tři měsíce nějakou chybu? Je něco, co jste měli udělat jinak?

(Smích…) Ale jo, jde o věci, ve kterých získáš praxi až v Poslanecké sněmovně. Je to třeba ten moment, kdy nemáš v sále lidi a potřebuješ hlasovat. A pokud řekneš, aby se restartovalo hlasování a byli přivoláni poslanci, tak docílíš toho, aby tam byli, respektive, vyloučíš ty, kteří jsou někde a o hlasování se nezajímají a počítají, že se zdržením budou proti. Byly situace, kdy jsme to nepoužili a měli. Rozklikávací rozpočet by byl patrně po restartu součástí zadání vládě, protože poslanci ANO si dávali někde „áčko“ a tvořili kvórum, ačkoliv se z pohledu hlasování zdrželi. Je to zcela validní metoda.

A pokud jde o strategii? Třeba právě při ustavování sněmovny?

Někteří lidi si myslí, že si svůj postup Piráti cucají z prstu. Ale my fakt děláme deset hodin denně a ty věci máme velmi důkladně připravené. Jdeme do toho navíc s dobrou vírou, takže se ocitáme i v bitvách, kdy víme, že se nedá vyhrát, ale řešíme, co lze z dané situace vytěžit. Myslím, že třeba do této dálky Demokratický blok nešel, jeli čistou politiku a PR. Ale neusilovali kromě gesta také o něco jiného.

Stále se k tomu vracím: naše podpora Vondráčka do pozice předsedy sněmovny byl naprosto zásadní krok předtím, než ANO začalo obchodovat s podporou SPD a KSČM. Jednak bylo potřeba zprůchodnit sněmovnu, ale Vondráček šel na plénum sněmovny, představil se, což nikdy předtím nebývalo zvykem, zavázal se k něčemu, a to nejen těm dvou set poslancům, ale celé veřejnosti. Díky nám se na záznamy ze sněmovny dívají statisíce lidí, a pokud pan Vondráček druhý den vystupoval kdesi v televizi a hovořil o tom, jak by Babiš neměl být vydán, měl tam napsáno, že je předseda Poslanecké sněmovny.

No a druhý den jsme vystoupili na plénu sněmovny a připomněli mu, jak sliboval něco o tom, že bude „speaker“, který odhazuje stranickou legitimaci a že bude nestranný a tudíž že nemůže v médiích hájit svého šéfa a spekulovat o tom, že pro premiéra neplatí to samé, co pro poslance a občana, pokud zrovna vystupuje v roli předsedy sněmovny, které je ze své pozice mluvčím. Stejně tak Kolovratník, když vystupuje jako předseda Volební komise. Oba se potom na plénu omluvili.

Byli dvě možnosti, jak rozbít hlasovací většinu ANO, SPD a KSČM. Buď podpořit Vondráčka dřív než SPD, aby si SPD nemohlo vyrazit pozice, které chtělo třeba v Bezpečnostním výboru. Druhá možnost, kterou jsme měli připravenou a kterou jsme realizovali, bylo pozvání opozičních stran ke kulatému tomu, abychom se sešli u společného stolu a domluvili se o obsazení důležitých postů ve všech výborech.

Přitom by tato opoziční dohoda byla pro všechny strany výhodná. SPD a KSČM ale řekly, že bez hnutí ANO neudělají ani „ťuk“, a v tu chvíli bylo jasné, jak jsou síly rozložené a kdo se o koho opírá. Ne když už se mašinérie rozjela ve Sněmovně a staří matadoři z dalších stran hráli divadlo „to je překvápko“.

Jak potom ale čtete to, že v úterý na Mandátovém a imunitním výboru tento blok složený z ANO, SPD a KSČM nezafungoval. Jak to, že zůstalo ANO osamocené a výbor doporučil sněmovně, aby byli Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek vydáni? Rozpadl se ten blok?

Ne. Věřím, že vzhledem k tomu, že pro pana Babiše pracuje rovnou, přímo pro něj, obrovské množství lidí, ať už jde o divizi analytiků „jím nevlastněného“ Agrogfertu nebo o jiné, tak on to nemá postavené tak, že odpoledne zasedá nějaký výbor nebo klub a že se uvidí, jak to dopadne. Ne. On má nachystáno několik scénářů, počítá s několika možnostmi vývoje a má lidi, kteří mu dokážou tyto scénáře připravit.

Pokud se pak situace někam naklání, je schopen tomu přizpůsobit strategii. A protože je velmi silný v komunikaci, ANO je nejlépe komunikující stranou, a já doufám, že jsou Piráti hned za nimi (smích), tak si situaci vyhodnotí tak, že je pro něj v danou chvíli lepší uhrát to tímto způsobem. Někdy už ani PR nestačí a přece jenom zavazuje jiné strany, které přímo neovládá.

Ještě minulý týden jsem ale dělal rozhovor s Taťánou Malou, která je místopředsedkyní výboru za ANO, a ta otevřeně přiznala, že pracují se scénářem, dle kterého by se trestní stíhání odložilo do doby, kdy Babiš skončí v politice…

Mezitím se ale ukázalo, že pokud sečteme výsledky všech „nezemanovských“ kandidátů, zjistíme, že snad kromě tří regionů měli více hlasů než Zeman. A toho Babiš podpořil. To je prostě zásadní politická informace a změna. Což může to být jeden z faktorů, který ovlivnil posuny v Babišově strategii.

Každý politik se v každý moment rozhoduje na základě informací, které má k dispozici a na základě toho, jak dokáže predikovat vývoj. A protože má Andrej Babiš největší aparát poradců, tak ví moc dobře, jak se ve které chvíli zachová.

Takže podle vás neimprovizuje?

Podle mě většinou ne. Samozřejmě jsou momenty, kdy to jinak nejde. Podle mě třeba nebyl schopen reagovat minulý týden ve středu, kdy byl svolán nestandardně na večerní hodiny Mandátový a imunitní výbor. Respektive to bylo připravené, ale nevyšlo časování a Jakub Michálek to přednesl na plénu.

To byla divoká situace, tam musel podle mého názoru improvizovat, protože celá vláda včetně něj seděla ve sněmovně a z těch lavic se těžko řeší strategie. Dobré ale je, že má v holportu komunisty, protože Vojtěch Filip není žádné politické ořezávátko, a dokáže každé pochybení konkurence obracet ve výhodu své strany.

Jak s tím jde ale dohromady to, jak sám říkáte, že se nakonec vydat nenechá?

Nevím. Myslím si to. Ohrozilo by to výsledek prezidentské volby. Ale jinak? Jeho rodina teď prezentuje nějaké nemoce. Nechci o tom mluvit, někde jsem to četl. Takže o rodinu má postaráno. A z pohledu člověka Andreje Babiše je úplně jedno, jestli jako premiér vlády, s důvěrou nebo bez důvěry, v demisi, jestli je zbaven imunity nebo není. Případně bude prostě chodit k soudu, nebo tam budou chodit jeho právníci.

Je to ale špatně pro jeho image. To samozřejmě. Před lidmi, kteří ho volí, byť třeba z praktických důvodů, nepotřebuje negativní PR. A to vydání, zbavení imunity, může být pro spoustu z nich impulsem, nebo spíš tečkou. Můžou si říct, že pokud ho vydala sněmovna jako kolektivní orgán k trestnímu stíhání, že na tom tedy asi něco bude. Je to negativní PR a Andrej Babiš potřebuje pozitivní PR.

To všechno souvisí také se vznikem jeho druhé vlády…

Pro nás tam jsou jasné dvě věci: Andrej Babiš by neměl být pověřen sestavením vlády mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb. Mám z toho reálnou obavu. Prezident navíc řekl tu podmínku 101 podpisů, avšak neřekl ji na plénu, nýbrž až posléze novinářům, což byl určitě záměr. Přesto doufám, že to platí jinak, než slib, dle kterého nebude chodit do televizních debat. 

Prezident Zeman má ale první mandát do 7. března…

Pokud ale mandát neobhájí, bude situace zase jiná. A já pořád věřím, že ho neobhájí.

Dobře, ale počítejme s tím, že Miloš Zeman dodrží slovo, a Andreji Babišovi tak či tak druhý pokus dá. S kým bude chtít podle vás Babiš vládu sestavit.

Tak on se už vyjádřil, že bude jednat s kýmkoli kromě Pirátů. Ti jsou podle jeho slov příliš agresivní. Což není pravda, ale on tuto image se svým týmem o nás vytváří. Jsme slušní, konstruktivní, ale nejsme servilní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1