Je to precedent. Kauza Poche znejasnila, kdo určuje složení vlády, upozorňují experti | info.cz

Články odjinud

Je to precedent. Kauza Poche znejasnila, kdo určuje složení vlády, upozorňují experti

Že se Miroslav Poche ministrem zahraničí nestane, bylo jasné už dlouho. Předseda ČSSD Jan Hamáček v úterý oznámil, že strana místo europoslance navrhuje do čela resortu zahraničí Tomáše Petříčka. Muže s nespornými odbornými předpoklady, ale také – jak zní kritika – s minimální politickou „váhou“ a s vazbami na Pocheho. Lze v jistém ohledu hovořit o zcela mimořádné události. Celá kauza je totiž bezprecedentní v tom ohledu, že zesílila dualitu v exekutivě a znejasnila, kdo určuje personální složení vlády. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká politolog Lubomír Kopeček. „Do budoucna se tím otevírá možnost podobného postupu prezidenta v dalších případech. Díky tomu může rozšířit svůj vliv při vytváření vlády nebo jejím doplňování,“ dodává.

Ústavně-právní a politické důsledky kauzy pro INFO.CZ rekapitulují také Kopečkovi kolegové Milan Znoj a Ladislav Cabada. Znoj tak činí stručně a jednoduše: „Prezident Zeman prosadil svou. Nejmenoval ministra, ačkoli mu jej premiér navrhl.“ Nelze ale podle něj říct, že by tím prezident porušil Ústavu, neboť premiér mu sice Pocheho na ministra navrhl, ale zároveň mu v podstatě řekl, že pokud ho nechce jmenovat, nemusí. „Prezident tedy nejednal svévolně proti vůli premiéra. Tahanice kolem návrhu Miroslava Pocheho na ministra se dají chápat jako politické vyjednávání, jež předchází aktu jmenování, jak o něm mluví Ústava. Politických sporů o jmenování ministra už bylo v minulosti více,“ uvažuje Znoj.

Politolog Ladislav Cabada pak připomíná, že samotní sociální demokraté přispěli k tomu, že prezident Zeman mohl rozehrát hru s nejmenováním Miroslava Pocheho, neboť vedení strany akceptovalo skutečnost, že předseda vlády Andrej Babiš v případě prezidentova odporu navrhne jiného kandidáta ČSSD, jenž zastane i post ministra zahraničních věcí. „Nyní ČSSD ze svého návrhu couvá, čímž jasně ukazuje, že neplatí zásadní koaliční pravidlo, tedy že každá ze dvou stran sama navrhuje své nominanty na ministry. Pokud Babiš Tomáše Petříčka navrhne a pan prezident jmenuje, pak vše proběhne v souladu s Ústavou,“ myslí si Cabada.

Také podle Kopečka se ústavně-právní důsledky rýsovaly už od momentu, kdy Babiš a Hamáček ustoupili při jmenování vlády a netrvali na předpokládaném ministrovi. Podobně to vidí i Znoj, dle kterého celá kauza ukázala, že ČSSD neměla páku, jak si jmenování Pocheho ministrem vynutit. „Jedině kdyby premiér Babiš podal ústavní žalobu na prezidenta, pak by ČSSD dosáhla svého. Ale premiér do konfliktu s prezidentem jít odmítl. Ostatně neměl k tomu ani důvod. ČSSD si jenom stěžovala, že premiér Babiš neplní koaliční dohodu. Ani nezahrozila odchodem z koalice. Takže výsledek není až takové překvapení,“ upozorňuje Znoj.

Přesto lze podle Kopečka hovořit o závažném precedentu, kdy prezident reálně může vetovat kandidáta na nějakou ministerskou pozici. „Což je v parlamentním režimu velmi problematické – a projde mu to,“ upozorňuje Kopeček s tím, že se tak zesiluje dualita v exekutivě a znejasňuje se, kdo určuje personální složení vlády. Podle něj se tím zároveň do budoucna otevírá možnost podobného postupu prezidenta v dalších případech. „Díky tomu může prezident rozšířit svůj vliv při vytváření vlády nebo jejím doplňování,“ vysvětluje Kopeček.

Pokud jde o politické důsledky celé peripetie, podle Cabady jsou zřejmé. Ministrem zahraničních věcí se zřejmě stane člověk, který v této citlivé oblasti nemá zásadní zkušenosti. Petříček má sice odborné předpoklady, ať už se jedná o studium mezinárodních vztahů, zahraniční stáže nebo působení v Bruselu, ale je otázkou, jak si poradí s politickým provozem na nejvyšší úrovni. „Navíc nic nevíme o jeho názorech, prioritách,“ upozorňuje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ.

Otázkou podle jeho mínění navíc je, zda v pozici ministra nebude sloužit zejména jako krytí Miroslava Poche, který by tak zůstal faktickým šéfem Černínského paláce. Mimochodem jde o scénář, který již zmínil premiér Babiš. Zdůraznil přitom, že je pro něj podobná varianta neakceptovatelná.

Podle premiéra by se měl Poche vrátit do Bruselu, kde zastává post europoslance. „Babišovo ohrazení považuji za správné. Není to nic proti Miroslavu Pochemu, měl být ministrem, tak to Ústava předpokládala, ale premiér Babiš a zejména prezident Zeman ji natáhli na hranici akceptovatelnosti a jeho nástupu na ministerstvo v roli ministra zabránil,“ popisuje Cabada. „Jistě,“ vysvětluje, „může se stát třeba prvním náměstkem či šéfem poradců, ale neměl by být stínovým ministrem, tím by zásady ústavnosti narušoval podobně jako výše kritizovaní premiér a prezident.“

Petříček místo Pocheho: Roztomilý kompromis uvadající ČSSD, která je v rukou neschopných aparátčíků>>>

K ještě jiné rovině celé kauzy se vrací Kopeček. Vláda se sice podle jeho slov krátkodobě politicky zbavila nepříjemného problému, tedy že nemá plnohodnotně obsazenou velmi důležitou pozici ministra zahraničí, avšak to samé, zdůrazňuje, neplatí o jedné z vládních stran. „Tedy o ČSSD, která z toho vychází jako někdo, na koho není nutné brát velké ohledy, a jehož představy je možné upozadit.“ Hamáček sice podle Kopečka vyřešil určitý problém, avšak upozorňuje, že může jít o jednu z věcí, které jeho postavení ve straně rozhodně neposílí. „A další,“ uzavírá politolog, „přijdou v souvislosti s výsledkem komunálních a senátních voleb, které patrně budou dost velkým neúspěchem.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud