Jihočeský kraj si pochvaluje spornou kampaň o Šumavě. Kritici oponují, že vyhodil dva miliony | info.cz

Články odjinud

Jihočeský kraj si pochvaluje spornou kampaň o Šumavě. Kritici oponují, že vyhodil dva miliony

Jihočeský kraj si pochvaluje spornou kampaň o Šumavě. Kritici oponují, že vyhodil dva miliony
 

Vedení Jihočeského kraje zpětně obhajuje smysl kampaně, která měla za veřejné peníze přesvědčit Čechy o tom, že by se péče o Národní park Šumava měla změnit, protože tam vzniká měsíční krajina. Kraj trvá na tom, že bezmála dvoumilionová investice byla smysluplná, přestože o ní pochybují dokonce i ti šumavští starostové, kteří v mnoha ohledech s ochranou přírody na Šumavě nesouhlasí.

Kampaň, která skončila loni v říjnu, stála daňové poplatníky celkem 1 758 000 korun. Za tuto částku najatá agentura připravila strategii, zajistila mediální výstupy, průzkumy veřejného mínění, grafické práce a vytvořila webové stránky Šanceprolesy.cz. Vyplývá to z odpovědi mluvčí Krajského úřadu Jihočeského kraje Hany Brožkové pro INFO.CZ.

Kampaň zejména z počátku pracovala s motivem uschlých šumavských hvozdů a varovala před tím, že se ze Šumavy kvůli ochraně přírody a takzvaným bezzásahovým zónám postupně stane měsíční krajina bez života. A vinila ekology a ministerstvo životního prostředí z toho, že kvůli ponechání šumavských horských smrčin svému osudu mohou i za sucho pod horami. „Všechny činnosti uvedené ve smlouvě byly splněny v požadovaném rozsahu. A co je nejdůležitější, sama kampaň naplnila svůj hlavní cíl, kterým bylo vyvolat odbornou i celospolečenskou diskusi na téma ohrožení našich lesů suchem a kůrovcovou kalamitou,“ uvedla Brožková.

Vedení kraje si podle ní „troufá tvrdit“, že i díky jeho kampani dnes už nikdo nepochybuje o tom, jak vážná je hrozba sucha pro krajinu a jak důležité je hledat cesty k zadržení vody v přírodě. Poznatky z kampaně měly být údajně rozpracovány a využity jako podklad pro další projekty, například pro odborné konference, které se ale kvůli koronavirové pandemii přesunuly až na podzim. „V nejbližších dnech ale představíme komplexní materiál, který se týká zadržení vody v krajině,“ ujišťuje Brožková.

Kampaň však byla od počátku velmi vyostřená a kraj v ní využíval výhradně ty odborníky nebo politiky, kteří dlouhodobě nesouhlasí se způsobem ochrany přírody na Šumavě, a to zejména s tím, že po orkánu Kyrill v roce 2007 zůstaly „polámané“ horské smrčiny v parku bez lidského zásahu, včetně aktivit proti kůrovci. Aktéři kampaně tvrdili, že horské lesy, z velké části vysázené člověkem, si s obnovou samy neporadí. Šumava, jak se psalo ve zdůvodnění, „doslova mizí“ a „hrozí, že příští generace ji poznají už jen jako měsíční krajinu“.

Vedení Národního parku Šumava ale tvrdí, že pokud měla kampaň přesvědčit Čechy o „ničivých důsledcích“ současné péče o šumavskou přírodu, pak oproti původním předpokladům splnila úplně opačný cíl. „Žádný cílený průzkum veřejného mínění jsem nedělali, ovšem i z ohlasů na našich sociálních sítích a webech je evidentní, že mnohem více negativní reakcí vyvolalo samotné zahájení placené kampaně ze strany kraje než stav přírody na Šumavě,“ řekl INFO.CZ mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Jestli podle něj kampaň k něčemu evidentně přispěla, pak to bylo ke zvýšenému zájmu o návštěvu horských smrčin nebo informace o jejich vývoji. „Každý se mohl a může přesvědčit, že se příroda rychle obnovuje a žádná měsíční krajina nevzniká,“ uvedl Dvořák.

O smyslu kampaně ovšem s odstupem času pochybují i někteří šumavští starostové. A to dokonce i z tábora těch, kteří nikdy nebyli příliš nakloněni ponechání horských smrčin svému osudu. Příkladem může být například starosta Kvildy Václav Vostradovský. „Pokud měla mít podobná kampaň smysl, pak někdy v době před třemi nebo čtyřmi lety, kdy se rozhodovalo o nové zonaci a plánu péče na Šumavě. Tehdy se měl kraj mnohem více angažovat. Přesvědčovat ale lidi o nesmyslnosti něčeho, co už je schválené, to byly podle mého názoru vyhozené peníze,“ uvedl Vostradovský (STAN).

Kampaň podle něj pracovala se zastaralými nebo překonanými motivy a argumenty, zatímco těch skutečně důležitých témat na současné Šumavě se vůbec nedotkla. „Třeba se vůbec nemluví o tom, že park je stále ze 70 % financován z těžby dřeva. Aby tedy mohl nějaké lesy chránit, musí o to více v jiných lesích těžit. A to je ve světě zřejmě ojedinělý paradox,“ řekl Vostradovský.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud