Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komunisté zpět u moci? Vidím větší rizika pro demokracii než pro KSČM, říká expert

Komunisté zpět u moci? Vidím větší rizika pro demokracii než pro KSČM, říká expert

Komunisté jsou zatím jedinou stranou, se kterou může Andrej Babiš počítat jako se spojencem při vzniku jeho druhé vlády. A pokud nepodstoupí ústupový manévr, který by počítal s tím, že již nebude aspirovat na post předsedy vlády, bude to právě trestně stíhaný oligarcha, kdo po téměř třiceti letech v opozici komunisty vytáhne zpět k podílu na exekutivě. Podle politologa Lukáše Jelínka je otázka připuštění KSČM k moci hlavně věcí vkusu. „Vidím větší rizika pro českou demokracii než komunisty. Ovšem chápu ty, pro něž je spolupráce s nástupnickou stranou totalitní KSČ zásadní etický problém,“ říká exkluzivně pro INFO.CZ.

„Komunistická strana Čech a Moravy je stranou velkých slov, ale malých činů,“ myslí si Jelínek. Tuto tezi ilustruje na několika příkladech. „Ráda by zásadně změnila českou zahraniční politiku, daňovou politiku, strukturu ekonomiky a podobně, ale když jde do tuhého, couvne.“ Podle něj se to týká našeho vztahu k NATO, Evropské unii, vojenským misím, čerstvé kauzy novičok, ale i jen nesmělého prosazování progresivnějších daní nebo sektorové daně. „U té jim například stačí, když Babiš toto téma otevře při jednání s evropskými partnery,“ připomíná.

Komunisté jsou podle Jelínka svou historií standardní a klasickou, programově laděnou stranou, avšak vlastní profilací jde ještě pořád o subjekt protestní a antisystémový. Právě z protestního apelu přitom KSČM těžila po celé polistopadové období. A z téhož důvodu také v posledních volbách neuspěli. „Komunisté dosud těžili ze svého protestního rázu. Nyní ale přišly formace podstatně dynamičtější – zejména hnutí ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury,“ upozorňuje Jelínek.

Podle něj jim zároveň nepomohlo, že jsou vnímáni jako lenivé ryby spokojeně přežívající v malostranském akváriu. A přestože loni zaznamenali nejslabší volební výsledek od voleb v roce 1992, volilo je pouhých 393 100 (7,76 %) voličů, jsou to právě oni, kdo za aktuální konstelace díky Babišovi posiluje svůj vliv na politický provoz. „Po drtivé porážce musela KSČM zkusit změnit strategii. V jejím rámci se snaží přesvědčit voliče, že podstatné body ze svého programu dokáže prosadit - nejlépe koketováním s Babišovou vládou,“ říká Jelínek.

Nepochybuje přitom, že jde v mnoha ohledech o strategii riskantní. „Je to hop, nebo trop. Když pragmatik Vojtěch Filip neuspěje, mohou jej vystřídat radikálové, kteří si nebudou chtít zadat prakticky s žádnou vládou. Hlavně by to ale znamenalo výrazné personální střídání. To Filip nehodlá dopustit,“ říká Jelínek. Přitom k onomu střídání v čele strany může dojít už za necelé dva týdny na sjezdu, který se koná v Nymburce. A nelze vyloučit, že Filipa na postu předsedy vystřídá stávající první místopředseda strany Josef Skála.

Jelínek přitom Skálu označuje za zvláštní úkaz. „Chová se bezprostředněji, civilněji a dynamičtěji než Filip. Umí se usmívat a používá srozumitelnější jazyk. Z obsahu jeho slov ale mrazí,“ upozorňuje Jelínek. Skálu lze totiž označit představitele neostalinistického proudu uvnitř KSČM. „Sází na obhajobu neobhajitelného a interpretuje moderní českou a československou historii pohledem komunistického kádru z 80. let minulého století,“ vysvětluje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ.

V jednom je však podle Jelínka jeho instinkt přesný. „Ví, že radikální levicová strana by měla být raději věčnou opozicí, než podržtaškou miliardářského hnutí, jehož šéf co chvíli opakuje, že kdyby to šlo, vládl by s největší chutí s pravicovou ODS,“ říká. Jelínek zároveň zdůrazňuje, že by bylo absurdní zbavovat komunisty jejich identity. „Nemají důvod na to přistoupit. Něco jiného ale je zachovat si specifický, byť mnohými legitimně kritizovaný program, a něco jiného lpět na zločinech stalinismu i přešlapech normalizace,“ upozorňuje.

Je přesvědčený, že by za důrazný distanc od největších zhůvěřilostí čtyřicetileté vlády nástupnická organizace KSČ nic nedala. „Kdo generální omluvu chtěl slyšet, slyšel ji. Problém ale, že KSČM dodnes trvá na šílené interpretaci některých konkrétních událostí. Nesmí se pak divit, že reakcí na ni je ostrakizace ze strany demokratických stran,“ pokračuje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ. S případnou volbou Skály souvisí ještě jeden výrazný moment. KSČM totiž čelí stárnoucí členské základně, zrovna tak se ji nedaří oslovovat mladší voliče.

A pokud by se Skála stal skutečně předsedou, potenciál strany by zůstal i do budoucna v tomto ohledu značně omezen. „KSČM sice provozuje protestní rétoriku, ale její styl mladé voliče odrazuje. Je těžkopádná, tesilová, používá nesrozumitelný jazyk. Hodně ji ovlivňuje struktura členů i voličů. Strana, jejímž jádrem jsou zhruba sedmdesátníci, sotva dokáže být zároveň pružná a moderní, aby oslovila voliče pod třicet,“ uvažuje Jelínek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Zkrátka a dobře, pokud má Komunistická strana Čech a Moravy přežít, musí podle Jelínka nezbytně podchytit právě také střední a mladší generaci protestních voličů. „K tomu potřebuje úderný obsah a atraktivní formu. Technokratický styl není řešením. Zároveň se musí pokusit zejména na komunální a krajské úrovni prezentovat nové, uvěřitelné tváře s příběhem, který by jim otevřel dveře i do vysoké politiky,“ uzavírá Lukáš Jelínek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1