Krize na FAMU: Nejde o děkana, ale o studenty. A někteří odcházejí, říká Čestmír Kopecký | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krize na FAMU: Nejde o děkana, ale o studenty. A někteří odcházejí, říká Čestmír Kopecký

Krize na FAMU: Nejde o děkana, ale o studenty. A někteří odcházejí, říká Čestmír Kopecký
 

S renomovaným dramaturgem a filmovým a televizním producentem Čestmírem Kopeckým jsme hovořili o napjaté situaci na Filmové a televizní fakultě (FAMU) Akademie múzických umění. Kopecký se ve sporu, který kulminoval minulý týden návrhem na odvolání děkana fakulty Zdeňka Holého, staví na stranu části studentů a akademického Senátu. „Škola může být bez stávajícího děkana, ale těžko bez studentů,“ říká jasně s tím, že je nepřípustné, pokud někdo zpochybňuje vůli demokraticky zvolené instituce. Proto také odmítá výzvu na její rozpuštění. Příčina krize podle Kopeckého spočívá v absenci tvůrčí atmosféry, což je podle jeho slov také důvod, proč školu opouští řada talentovaných studentů.

Do médií v posledních dnech a týdnech probleskují zprávy o napjaté atmosféře na FAMU. Kde jsou její příčiny a co se tam vlastně děje?

Akademický Senát, který má devět členů, se sedmi hlasy z osmi přítomných rozhodl odvolat děkana Zdeňka Holého. Vedoucí některých kateder reagovali ultimátem, že pokud bude skutečně Holý odvolán, odejdou z FAMU a nebudou tam nadále učit.

Jak to odůvodňují?

V podstatě jsou s vývojem FAMU pod vedením děkana spokojeni. Někteří dokonce vyzvali senátory, aby odstoupili. To je krok, na který je už třeba reagovat. Princip demokratického akademického senátu je zásadní předpoklad nezávislosti vysoké školy. Školu to rozdělilo, jak pedagogy, tak studenty.


A jak svůj návrh na odvolání děkana odůvodnil Senát? Co ho k tomu vedlo?

Uskutečnilo se několik diskusí na půdě školy, kde Senát svůj návrh obhajoval a vysvětloval. Své důvody pro odvolání zformuloval do několika bodů: děkan podle Senátu nerespektuje demokratické mechanismy akademické samosprávy, překračuje pravomoci, Senát mu vyčítá také manažerská selhání a neplnění volebního programu. Detailní zdůvodnění lze nalézt na webu. Pro mě osobně je zásadní, že studenti, které vedu v dílně, a o kterých si myslím, že jsou talentovaní, ze školy odcházejí.

Proč?

Podle nich je klima a systém, nebo celkový způsob řízení školy, něco, co jim spíše škodí, než pomáhá. Někteří skončili po bakalářském studiu, někteří odešli ještě před tím, další přestupují na jiné katedry nebo školy. Příčina je prostá: atmosféra na škole podle nich není tvůrčí. A pokud s nimi mluvím, musím uznat, že mají pravdu. Podle mě by studenti měli filmy tvořit s vášní, protože musejí a jinak nemohou, protože je nic jiného nezajímá a protože by pro film téměř, jak jednou řekla Věra Chytilová, byli schopni i někoho zabít.

A oni prostě nežijí v tom, že by se těšili. Přitom tvůrčí klima a celkově inspirativní atmosféra jsou třeba pro mě tím nejpodstatnějším faktorem. A ve chvíli, kdy vedoucí pedagogové vyhrožují, že odejdou, pokud Senát neodstoupí, tak se mi zdá, že už jde o etický problém, který ve škole nesmí existovat. Není možné, aby někdo vydíral demokraticky zvolenou institucí tím, že pokud neskončí, skončím já. A opírat se o pomoc právníků, PR agentur nebo iDnes.cz, to už je moc.

Pokud se podívám na Karlovu univerzitu a položím si otázku, kdo je jejich největším nebo nejvěhlasnějším studentem, kterého si mohou dát na vlajku, tak si myslím, že to jsou Palach s Opletalem. Tato škola ale v současnosti dává příklad všech etických faulů, které jsou proti svobodné a pravdivé tvorbě. A já si prostě myslím, že není možné dvacetileté lidi formovat tímto způsobem.

Ta krize má nějaké hlubší a dlouhodobější příčiny?

Pokud jde o děkana, osobně se nezabývám tím, co udělal, ale tím, co neudělal. A on zkrátka sliboval, že přivede pedagogy, kteří to tam „rozsvítí“, kteří budou studentům vzorem, dodají jim nový elán, budou pomáhat. A to neudělal. Vůbec se mu nepodařilo na škole vytvořit tvůrčí atmosféru. Pro ilustraci uvedu malý příklad: jedna naše studentka byla na stáži v Dánsku, odkud nám psávala o půlnoci nebo ve tři ráno o tom, jak jsou skoro všichni ještě ve škole a hádají se o umění, jak tam mají piáno a hrajou… Což všechno ty lidi vede k vášni dělat filmy.

A tady, kdybych to měl vzít do důsledku, tak pokud chcete být ve škole i po osmnácté hodině, tak musíte mít souhlas nadřízeného. Zda za to může děkan, nevím. Umím si ale představit, že když někdo někam nastoupí, že dokáže tyto věci ovlivnit. Součástí jeho úkolu je získat lidi pro školu, pro studium, pro film.

Osobně jsem poprvé zaznamenal, že se něco děje, když loni katedra neprodloužila smlouvu Vítu Janečkovi. Odešel ještě někdo další?

Například filosof Miroslav Petříček, Tomáš Pospiszyl i další lidé, kvůli kterým jsem tam já naopak rád byl.

A proč odešli? Proč se jim tam přestalo líbit, nebo dařit?

Nedokážu mluvit za ně, ale v zásadě si myslím, že je to podobné. Raději budete na nějaké škole, kde jsou nadšení a šťastní studenti a jediné problémy, které mají, se týkají pracovních témat, jejich zpracování, tvorby. Je to naprosto zásadní věc, kterou nenahradíte. Potřebujete mít z práce radost a vědomí, že má smysl.  

Jaká je vlastně aktuálně strategie děkana? Jak na požadavek, aby skončil, reagoval?  

To je technická věc. S rektorem se dohodl, že jsou de facto tři možnosti. První je, že bude akademický senát trvat na svém a že by ho tedy rektor měl odvolat, druhá, že odstoupí děkan i akademický senát, třetí varianta spočívá v tom, že se šest měsíců počká a bude se hledat nějaký kompromis.  

Zde je třeba říct, že Senát tvoří jak studenti, tak pedagogové, a pokud Mirka Spáčilová v Mf Dnes píše, že mezi nimi není žádné známé jméno, tak já musím říct, že naprosto nemá pravdu. Pro mě jsou to naopak velice kredibilní lidé. David Jařab je skvělý divadelní režisér, Vít Klusák je pilíř našeho dokumentu, bez kterého si neumím třeba veřejnoprávní televizi ani představit, filmy Petra Marka mám rád. Stejně tak ostatní.

A problémy jsou na fakultě od chvíle, kdy byl zvolen současný děkan, anebo již delší čas?

Z mého pohledu tam byly už předtím. Jenomže od nového děkana se očekávala změna. A to i na základě programu, se kterým byl zvolen. Čekal bych nějakou viditelnou změnu. Čekal bych naději. Uvedu zdánlivě marginální věc, změna webových stránek je věc, která se stihne za měsíc, ale signalizuje to o škole vše. Na ten web se podívejte. To je peklo, které se za dva roky nezměnilo. Kdo se může na takovou školu hlásit nebo ji brát vážně?

Jak to podle vás dopadne? A jak by bylo nejlepší, aby to dopadlo?

Na FAMU je spousta skvělých pedagogů i studentů. Myslím, že pokud děkan zůstane, studenti projdou jistou etickou zkouškou. Pokud jsem strávil větší část života za socialismu, tak si myslím, že mi to prospělo v tom smyslu, že jsem poznal lidi kolem a nakonec i sebe, v různých situacích. Pro ty bouřící se studenty to může být dobrá zkušenost, která je zbaví idealizace světa a jejich generace.

Pro školu by naopak bylo velkým plus, kdyby tam přišel někdo, kdo otevře okna. Nemyslím si, že to může dopadnout zásadně hůř. A nevím, nakolik by škole ublížilo,  nebo prospělo, kdyby odešli pedagogové, kteří tím vyhrožují.

Jak se v té škole vlastně cítíte vy?

Nevím, zda je to dobrá otázka na mě. Společnost, ve které žiji, nikdy nebyla jiná. Pro mě není tahle situace žádná změna nebo novinka.
 
Tím chcete říct, že je to podobné, jako třeba v 80. letech?

Když se koukám na některé studenty, kteří se bojí podepsat petici, anebo na to, že se jich je někdo schopen ptát, proč něco lajkovali na sociálních sítích, tak si nepřipadám o moc líp. Autocenzura je strašná výbava do života. Ale jako zásadní věc, asi nejzásadnější, mi přijde, když někdo zpochybňuje legitimitu demokraticky zvoleného Senátu. Pak už není celkem o čem se bavit. Je to moment, kdy si už člověk musí vybrat jednu stranu.

A druhá věc je, že navzdory všem pokusům o změnu a zlepšení, nám soustavně nejlepší studenti ze školy odcházejí. Což je strašný. Sice se to nezdá, ostatně ono lze produkovat filmy, aniž by tu školu měli, za zcela zásadní ale považuji, aby jim někdo vysvětlil, co je to televize veřejné služby. Je to nadevšechno. A pokud budou mít od začátku pocit, že je lepší nebo prestižnější dělat v reklamní agentuře, můžeme to zabalit. Naše práce v takovém případě ztrácí smysl.

Čím to všechno vůbec začalo? Olga Sommerová za epicentrum rozvratu označuje katedru dokumentární tvorby. A mluví v její souvislosti o totalitní nadvládě neschopných…

Olga Sommerová ale na katedře už téměř dvacet let nepůsobí. Je přece jasné, že součástí výuky musí být vedení studentů k nějaké pracovní disciplíně. Faktem také je, že od začátku ční nadevše právě spor o směřování katedry dokumentu. Potažmo o to, kdo je a bude jejím vedoucím. A já si rozhodně nemyslím, že je tato katedra nejen v tomto ohledu v nějakém kritickém stavu.

Pokud tato škola formuje nějaké zásadně pozitivně tvůrce, pak je to nejviditelněji zásluhou právě této katedry řízené Karlem Vachkem. Odsud vzešli v poslední době dokumentaristi, kteří dělají pro naši společnost zásadní věci. Je zásadně důležité „být svědomím téhle společnosti“. A nejde o jednotlivce, není to ani deset jmen, je to dvacet a více výrazných osobností. Jsou to lidé, kteří chtějí něco změnit. A to je cíl, dělat filmy, které mají ambici něco změnit.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.