Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krize v Brně: nejde o dopravu, natož o parkování. Hraje se o nádraží, nepochybuje Žít Brno

Krize v Brně: nejde o dopravu, natož o parkování. Hraje se o nádraží, nepochybuje Žít Brno

Podle lídra hnutí Žít Brno Matěje Hollana je nedělní výzva primátora města Petra Vokřála, aby se vzdal pozice náměstka pro dopravu, úhybným manévrem, který má odvést pozornost od debaty o přesunu brněnského nádraží. Vokřál svou výzvu zveřejnil na sociálních sítích nezvykle v neděli večer, navíc den před smírčím koaličním jednáním o poloze nádraží a dva dny před mimořádným zasedáním zastupitelstva, jehož jediným bodem je také poloha hlavního vlakového nádraží v Brně. Téma štěpí magistrátní koalici: zatímco hnutí ANO preferuje přesun dopravního uzlu, Žít Brno a Zelení jsou pro jeho rekonstrukci v centru města. O tom ale Vokřálova výzva mlčí.

„Já jsem tah primátora, který výzvu zveřejnil v neděli v sedm večer na sociálních sítích, tedy den před dohodovacím řízením koalice na jiné téma, nepochopil. Nevím přesně, co tím sleduje, čeho chce dosáhnout, netuším, zda chce rozbít koalici, anebo situaci zašmodrchat tak, abychom se bavili o jiném tématu a nikdo si nevšiml, co se prohlasuje na zastupitelstvu o nádraží. Nevím,“ krčil rameny Hollan v pondělí ráno na tiskové konferenci, kterou Žít Brno svolalo v reakci na Vokřálův manévr. Podle jeho slov se hnutí bude snažit situaci uklidnit.

A to navzdory faktu, že nelze vyloučit scénář, dle kterého hnutí ANO prosadí přesun nádraží společně s hlasy opozičních zastupitelů ODS a ČSSD. „Hnutí ANO má se sociálními a občanskými demokraty pohodlných osmadvacet hlasů,“ vyjádřil se k takové variantě Hollan stroze. Brněnské zastupitelstvo má pětapadesát členů, ANO, ČSSD a ODS tak disponují pohodlnou většinou. Pokud by Vokřál a hnutí ANO k takovému kroku přistoupili, Hollan v tuto chvíli nepočítá, že by to znamenalo konec koalice, kterou kromě ANO a Žít Brno tvoří Zelení, lidovci a Piráti.

„Všichni máme v koalici rozpracovaných několik věcí, kde se potřebujeme dohromady, abychom je dokázali uspokojivě dotáhnout,“ vysvětlil náměstek primátora pro dopravu, kulturu a sociální věci. Pokud jde o pondělní dohodovací řízení i úterní zastupitelstvo, Hollan zopakoval, že se budou snažit koaliční partnery přesvědčit o své pozici ve vztahu k přesunu hlavního vlakového nádraží. Ještě předtím odmítl Vokřálovu kritiku, která se týkala způsobu, jakým vede odbor dopravy.

„Rezidentní parkování je zástupný důvod, jak jsem včera doložil v reakci na facebookovou výzvu primátora Vokřála. Primátor ví, co vše se díky nám v oblasti dopravy dělá, a nikdy nebyla od něj, ani ze strany jeho hnutí zmíněna jakákoliv věcná výtka k naší činnosti. Skutečné důvody k odebrání dopravy jsou dle všeho spojeny s otázkou modernizace brněnského nádraží – železničního uzlu Brno,“ nastínil Hollan.

Pokud jde o problematiku nádraží, de facto zopakoval, co řekl redakci INFO.CZ minulý týden v obsáhlém rozhovoru. Na sociálních sítích dokonce v neděli připustil, že to byl právě rozhovor s námi, co motivovalo Vokřála k načasovaní výzvy. „Pravý důvod, proč mě chce primátor Vokřál zbavit dopravy, je předpokládám toto,“ napsal Hollan s odkazem na rozhovor pro INFO.CZ. Vokřálovi podle něj vadí, že si dovoluje upozorňovat, že s odsunem nádraží jsou spojena extrémní rizika a dopravní problémy, které Brno po dopravní stránce nenávratně poškodí.

„Jak uvádím v rozhovoru, budu bez ohledu na to, jak dopadne hlasování na zastupitelstvu, dlouhodobě poukazovat na objektivní aspekty celé věci, budu říkat, že je odsun nádraží pro město extrémně rizikový a že bez diametru to město nezvládne. Žádným hlasováním politiků totiž objektivní problémy nezmizí,“ zdůrazňuje Hollan.

Odsun nádraží prosazovaný hnutím ANO by podle něj přinesl Brnu obří dopravní komplikace. „Stali bychom se prvním městem na světě, které své dopravní problémy vyřeší tím, že si dopravu v Brně výrazně zhorší a u toho se bude tvářit, že pak už to konečně vyřeší“ uvedl Hollan. Konkrétně jde o to, že bez souběžně zrealizovaného podzemního železničního diametru, což je stavba za desítky miliard, by podle Hollana město nezvládlo důstojně převést cestující od nádraží do cíle cesty.

„Proto jasně říkáme, že je pro Brno dopravně a ekonomicky daleko lepší a méně rizikové modernizovat nádraží v centru. Tato varianta vyšla také daleko lépe po ekonomické stránce, jak plyne ze studie proveditelnosti. Současně však souhlasíme s tím, že Brno potřebuje protáhnout pod městem železnici, a zdůrazňujeme, že v případě odsunu nádraží je to nezbytné už v době případného otevření odsunutého nádraží. Jinak Brno zkolabuje. To nepřestaneme na základě průkazných dat tvrdit, ať už bude dopravu řídit kdokoliv,“ uzavřel náměstek primátora a lídr Žít Brno.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1