KSČM opět přitlačí na vládu. Kvůli pandemii i vztahům s Ruskem a Čínou, naznačuje Dolejš | info.cz

Články odjinud

KSČM opět přitlačí na vládu. Kvůli pandemii i vztahům s Ruskem a Čínou, naznačuje Dolejš

Komunisté zatím odmítají podpořit vládní návrh spočívající v navýšení schodku státního rozpočtu na 500 miliard. Podle jejich poslance Jiřího Dolejše je totiž nejasné, na co chce přinejmenším sto miliard vláda použít. „Mohl bych spekulovat, že v podstatě potřebují mít volné ruce, protože se blíží volby,“ říká. Kromě toho nám prozradil, že komunisté plánují nové požadavky, bez jejichž splnění nebudou vládu tolerovat. Dolejš naznačuje, že se nevyhnou také zahraniční politice České republiky, především ve vztahu k Rusku a Číně.

Neuběhne týden, anebo aspoň měsíc, aby komunisté netlačili na vládu a nezvyšovali svou cenu. Stejně tak nyní, když chce vláda navyšovat schodek rozpočtu. Co se vám na tom nelíbí?

Kdyby vláda fungovala stabilněji a nehnala se do některých záležitostí bezhlavě, možná by náš odpor nebyl tak silný. Tady konkrétně jde o to, že pokud by se změna rozpočtu, respektive jeho schodku, připravovala tak, abychom i my věděli, kam a na co ty peníze půjdou, a že to nebude pouze dáreček, obrovská suma, o které bude dle své libovůle rozhodovat ministerstvo, stavěli bychom se k tomu jinak. Byl by klid. Důvod, proč se KSČM ozývá, je věcný. Určitě to není jenom šprajc s cílem licitovat s naši vyjednávací pozicí.

Je to zkrátka tak, že po třech měsících, kdy vládě procházelo prakticky všechno, určitě si nemohla stěžovat, že bychom nevnímali potřeby té těžké doby, už je třeba začít přemýšlet dopředu. Postupovat s rozvahou a neprodukovat opatření, která se musí vzápětí opravovat. To si myslím, že by už bylo neodpustitelné. No a dát vládě před krajskými volbami jen tak pro nic za nic dalších sto miliard prostě nelze.

Problém tedy spočívá v tom, že nevíte, na co chce vláda ty peníze použít?

Těch půl bilionu zní samozřejmě hrůzostrašně. O jisté části, konkrétně o třech stovkách miliard, je už rozhodnuto. Další díl je dán propadem daňových příjmů, ten prostě bude, to je už jasné. Zbývá nějakých 140 miliard, a tam prostě musíme vědět, kam půjdou.

Jinými slovy mi říkáte, že Andrej Babiš po vás chce, abyste hlasovali o navýšení schodku rozpočtu, aniž by vám řekl, na co vláda tyto peníze použije?

Pokud byste viděl důvodovou zprávu k tomu zákonu, zjistil byste, že ona samotná má jenom dvě stránky. A důvod se tam nedočtete. Dozvíte se z pouze to, že chce vláda navýšit schodek na 500 miliard, dozvíte se, o kolik procent podle predikcí klesnou státu příjmy, čímž se dostanete k tomu, že vláda bude mít navíc oněch 140 miliard. Paní ministryně financí nám per ústa některé položky vysvětlila, ale šlo řádově o desítky miliard. Sto miliard je tam zcela nejasných.

Jde podle vás o záměr?

Mohl bych spekulovat, že v podstatě potřebují mít volné ruce, protože se blíží volby. V každém případě je to ze strany ministerstva nekvalitní práce. U takovýchto peněz to musí být jednoznačně vypoložkované, je absolutně nepřípustné, aby byl schovaný ranec, který si posléze vláda nějak utratí…

Jak to bylo v podobných případech dřív? Vždy jste přesně věděli, co a proč vláda chystá?

Standardní návrh rozpočtu je takový, že máte ke každému výdaji přesně specifikovanou položku. Víte, kam peníze jdou, v jakém režimu budou utráceny. Specifická položka pak jsou vládní rezervy, povinnost vlády je mít rezervu do tří desetin procenta celkového rozpočtu. Pak tam samozřejmě může být schovaná „vata“. Například nadhodnocení dluhové služby, anebo že se tolik neutratí na podporu nezaměstnanosti. Vnitřní „vata“. Ale v tomto případě se prostě vláda rozhodla vzít ranec peněz, zaparkovat ho do všeobecné pokladní správy a zároveň nechce říct, na co bude. Jako by nám říkala, my to v létě nějak utratíme.

A vaše hypotéza tedy je, že tak činí také kvůli volbám.

Takhle nám to říkají naši voliči a členové strany. Že tuto obavu mají. Podle mě ji lze jednoduše rozptýlit prostě tím, že vláda řekne, kam ty peníze půjdou. Že s nimi nebude možné zacházet s příliš velkou libovůlí.

Pak byste navýšení schodku podpořili?

Pokud účely, na které by to bylo specifikované, budou mít hlavu a patu, pak chápeme, že v této ekonomické situaci je možné nějaké peníze uvolnit. Konec konců, těch půl bilionu je skoro deset procent hrubého domácího produktu, a pokud se podíváte na to, jak krizi čelí sousední státy, zjistíte, že pumpují do svých ekonomik zhruba podobné částky. Takže je to ranec, který je pochopitelný, avšak nemůže to být dáreček k volnému použití. Musíme vědět, na co to dáváme a jaký od toho očekáváme efekt.

 

Vojtěch Filip se nechal slyšet, že zvažujete modifikaci vašeho tolerančního patentu. Tedy rozšíření oněch sedmi bodů, které byly vaší podmínkou pro toleranci menšinové vlády.

Ano, to také. Je to ale odvozenější věc. My samozřejmě máme oněch sedm bodů, které se postupně nějak plní, problém ale je, že v březnu přišla koronakrize, nyní jsme v ekonomické krizi, což je věc, se kterou v čase vzniku vlády a tolerančního patentu nemohl nikdo počítat. A s ohledem na aktuální situaci a na geopolitická a zahraničně-politická témata by měl toleranční patent zohlednit, že jsme se postupem času dostali do poměrně turbulentní situace.

Zmínil jste geopolitické a zahraničně politické otázky. Co přesně tím míníte?

Kdysi jsme koncipovali naší zahraniční politiku jako politiku všech azimutů. To znamená, že respektujeme naše alianční ukotvení, ale nechceme si dělat zbytečné nepřátele a potřebujeme obchodovat s celým světem. A to se v současné složité situaci, kdy hrozí nejen obchodní, ale i diplomatické války, zrovna moc neděje. Zahraniční a bezpečnostní politika je pro nás zkrátka také nesmírně důležitá, byť chápeme, že jsme se v těchto oblastech nedohodli ani na začátku. Můžeme to vytknout před závorku, pokud se ale naši voliči obávají, že se vláda dostává na šikmou plochu, tak na to musíme reagovat.

Šikmou plochou myslíte naše vztahy s Čínou a Ruskem…

No, kdyby se z toho vyvinuly vzájemné obchodní a diplomatické pomsty, tak to rozhodně k nastartování ekonomiky a návratu společnosti k nějaké stabilitě nepomůže.

Na podzim má KSČM sjezd. Do jaké míry tyto manévry Vojtěcha Filipa a obecně komunistické strany podle vás souvisí s tím, že jeho delegáti budou rozhodovat o novém vedení strany?

Pochopitelně, pokud by byl pasivní, bylo by mu to přičteno ke zlu. A zhoršily by se jeho šance obhájit post předsedy. Na tom sjezdu bude ale základním tématem výsledek krajských voleb. Platí nicméně, že v této náročné době, kdy jsou lidé vystrašení, a ptají se, jak bude zajištěna jejich perspektiva, by nám byla naše pasivita a neviditelnost právem vyčítána. Takže ano, ty motivy mohou být i tohoto druhu, ale nejsou samoúčelné. Určitě to není tak, že bychom se ozývali jenom kvůli sjezdu. Doba je myslím problematická objektivně, nikoli jen v souvislosti s komunistickým sjezdem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud