Padesátá léta byla obdobím starších matek. I bez asistované reprodukce | info.cz

Články odjinud

Padesátá léta byla obdobím starších matek. I bez asistované reprodukce

Padesátá léta minulého století byla v Česku nejen dobou komunistického útlaku, ale také nadprůměrně vysokého počtu žen, které své první dítě přivedly na svět až po čtyřicítce. Tahle možná překvapivá informace vyplývá ze statistiky Českého statistického úřadu. Odborníci ale mají pro tuto demografickou záhadu padesátých let poměrně racionální vysvětlení.

Tabulka, kterou poskytl INFO.CZ Český statistický úřad, každopádně hovoří jasně. Pokud se dnes někdo pozastavuje nad tím, že v Česku i celém civilizovaném světě přibývá žen rodících ve věku „babiček“, měl by se podívat na období po druhé světové válce. Počet prvorodiček starších čtyřiceti let je mezi lety 1950 až 1955 naprosto srovnatelný s dneškem. Paradoxně i přes to, že v té době ještě neexistovala jakákoliv možnost asistované reprodukce. A starší ženy tedy na rozdíl od dnešní doby mohly otěhotnět pouze přirozenou cestou.

Jen v roce 1950 přitom ČSÚ eviduje 547 žen, které své první dítě porodily ve věku mezi 40 až 44 lety, dalších 24 prvorodiček podstoupilo první porod až po pětačtyřicítce, a tři ženy dokonce po padesátce. Tato statistika se nijak výrazně neliší od dnešní moderní doby. V roce 2013 se čtyřicetiletým a starším prvorodičkám narodilo celkem 551 dětí. Od té doby se sice počet takových porodů zvyšuje, stále je však s mírnou odchylkou srovnatelnými s padesátými lety. Jak je to možné?

Statistika by snadno mohla vést k domněnce, že rodit ve starším věku je úplně normální a ani ve společnosti, v níž ženy běžně rodily ve dvaceti, nebyly matky čtyřicátnice a padesátnice žádnou velkou výjimkou. Jenže odborníci takový výklad vyvracejí. „Vzhledem k vývoji porodnosti nelze úplně srovnávat absolutní čísla týkající se věku prvorodiček,“ řekl INFO.CZ Luděk Šídlo z katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle statistiky ČSÚ byl v roce 1950 počet prvních porodů žen výrazně vyšší. Poprvé rodilo 72 472 matek, zatímco v roce 2018 to bylo o 20 000 žen méně (viz tabulka). Poměr starších prvorodiček ke všem prvorodičkám byl tedy nižší. To ale nic nemění na zarážejícím faktu, že i bez využití jakýchkoliv metod asistované reprodukce se na začátku padesátých let narodilo čtyřicátnicím a padesátnicím prakticky stejně dětí jako dnes, kdy jsou podobné porody takřka bez výjimky možné pouze díky metodám umělého početí.

Porody, potraty a přerušení těhotenství u žen starších 50 letPorody, potraty a přerušení těhotenství u žen starších 50 letautor: Info.cz, ČSÚ

I pro tuto „záhadu“ mají ale odborníci vysvětlení. Ve společnosti vždy existuje určité procento žen, kterým příroda dovoluje otěhotnět přirozenou cestou i mimo průměrný reprodukční věk. Na začátku padesátých let neexistovala hormonální antikoncepce, zároveň ženy nemohly jít legálně na interrupci, což by mnoho starších rodiček zřejmě udělalo . „Výjimkou  pro povolení legální interrupce byly však tehdy pouze taková případy, kdy byl tento zákrok nutný ze zdravotních důvodů,“ řekla INFO.CZ Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.

Uvolnění potratů

Není podle ní pochyb o tom, že u naprosté většiny žen v padesátých letech nebyl na rozdíl od dneška první porod po čtyřicítce výsledkem dlouhé snahy záměrně otěhotnět, ale spíše dílem náhody, se kterou už žena nepočítala. „Mnoho takových starších rodiček by určitě raději zvolilo umělé přerušení těhotenství, protože tehdejší společnost se na starší matky dívala úplně jinak než dnes,“ uvedla Konečná.

Důkazem pak byl i vývoj v dalších letech. S postupnou liberalizací práva na potrat se začal počet prvorodiček ve věku čtyřicet a výše rapidně snižovat. V roce 1958, kdy bylo podle Luďka Šídla definitivně uzákoněno právo na interrupci nejen ze zdravotních, ale i sociálních důvodů, přišlo k prvnímu porodu už jen 113 čtyřicetiletých a starších žen. Až do devadesátých let se pak tento počet držel pod stovkou. Zároveň ale vzrostlo rekordně množství potratů.

„V roce 1988 bylo v Česku provedeno rekordních 114 000 interrupcí, což se ve stejném období rovnalo počtu narozených dětí,“ uvedl Luděk Šídlo. Průměrný věk prvorodiček se přitom držel na hranici 22,5 roku, což bylo dokonce ještě méně než na začátku padesátých let. Tehdy ženy rodily poprvé v průměru takřka ve čtyřiadvaceti.

INFOGRAFIKA DNE: 1918-2018 Porody a plodnostINFOGRAFIKA DNE: 1918-2018 Porody a plodnostautor: INFO.CZ

Jestliže ale liberalizace interrupcí v roce 1958 znamenala rapidní pokles starších rodiček, v polovině devadesátých let se křivka zase začala obracet. A to nikoliv kvůli potratům, ale kvůli možnosti využít hormonální koncepce na jedné a metod asistované reprodukce na druhé straně. Ženy získaly možnost nejen lépe plánovat těhotenství, ale také odkládat mateřství do pozdějšího až pozdního věku. I ženám mimo reprodukční věk totiž moderní medicína umožňuje, aby využily například možnost dárcovství vajíček.

Matky ve věku babiček

I když důvody nárůstu počtu starších rodiček už jsou zcela jiné než v padesátých letech, v roce 2014 počet prvních porodů žen, starších 40 let, poprvé překročil čísla z dosud rekordních roku 1950. Matkám po čtyřicítce se narodilo celkem 592 dětí, z toho 31 matek rodilo v pětačtyřiceti a později, dvě pak po padesátce. Od té doby podíl starších rodiček trvale roste.

V roce 2017, což je poslední rok zaznamenaný ve statistice ČSÚ, se už čtyřicátnicím a starším narodilo 923 dětí. A roste i průměrný věk prvorodiček. „Ten je dnes na hranici 28,4 roku,“ uvedl Luděk Šídlo. Mnozí odborníci však trend posouvání rodičovství do pozdějšího a pozdního věku příliš nevítají. A to nejen kvůli tomu, že čím více žena překročí reprodukční věk, tím vystavuje sebe i dítě většímu riziku zdravotních komplikací.

Podle některých studií totiž odsouvání rodičovství negativně ovlivňuje i životní pocit dítěte. Tým Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity se v roce 2015 pokoušel v rozsáhlém průzkumu zjistit, jak vnímají věk svých rodičů děti a mladí lidé od 11 do 25 let. A výsledek? Studie, široce citovaná v zahraničí, dospěla k závěru, že děti mají tendenci své rodiče omlazovat. 

Vůbec nejvíc respondentů, celkem 43 %, považovalo za ideální věk matky při prvním porodu 20 až 24 let, dalších 37 % dětských účastníků výzkumu pak preferovalo věk mezi 25 až 29 lety. Zhruba 90 % dětí by si přálo, aby maminka při porodu byla mladší 30 a otec 35 let. Výzkum také ukázal, že čím starší rodiče dítě mělo, tím více je „imaginární“ hůlkou omlazovalo. Sociologové přitom zároveň zjišťovali i názory dětí, které se narodili „teenagerům“, tedy rodičům mladších 20 let. V tomto případě však takřka všichni respondenti odpověděli, že jsou s věkem své matky a otce spokojeni a nic by na něm neměnili.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud