Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pilný zmrazil naděje na vyšší platy státních zaměstnanců. Nejsou žádné peníze, přiznal

Pilný zmrazil naděje na vyšší platy státních zaměstnanců. Nejsou žádné peníze, přiznal

Šéf resortu financí Ivan Pilný (ANO) dnes řekl České televizi, že ministři ve svých rozpočtech nenašli dost peněz na to, aby mohli zvýšit platy ve veřejném sektoru.  Premiér Bohuslav Sobotka ještě dnes tvrdil, že předpokládá, že se koalice na navýšení platů dohodne. Podobně mluvil i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Úřady dnes požádaly ministerstvo financí v souhrnu o dalších 33 miliard korun, což by dohromady s požadavkem na růst platů zvýšilo schodek rozpočtu až ke 100 miliardám korun.

"Pod takové saldo se v době rekordního hospodářského růstu jako zodpovědný ministr financí nechci a nemohu podepsat," uvedl.

"Všechny resorty na výzvu pana premiéra sdělily, že nemohou na příští rok ve prospěch učitelů ušetřit vůbec nic. Ani pan ministr (zahraničí Lubomír) Zaorálek, který sliboval, že dá 15 až 20 procent ze svého rozpočtu na platy učitelů," napsal Pilný.

Zaorálek na to podle ČT24 reagoval prohlášením, že jeho ministerstvo je připravené vyčlenit 120 milionů. ČSSD požaduje, aby se platy zvýšily od 1. listopadu, a to o deset procent všem ve veřejném sektoru a učitelům o 15 procent.

Na kabinet kvůli přidání tlačí odborové svazy veřejné sféry, které tento týden vyhlásily stávkovou pohotovost. Předáci chtějí politikům při jejich příchodu na pondělní schůzku předávat před sídlem vlády „dárky".

Naposled jednali zástupci koalice o rozpočtu v pondělí v Lednici na Břeclavsku. Shodli se na tom, že by se výdělky zvednout měly a učitelé by si měli polepšit víc. Kdy, kolik a komu se přidá, jasné není.

„Předpokládám dohodu o mzdách, aby se zvýšily od listopadu o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele a chci se dohodnout na zvýšení výdajů pro vysoké školy," uvedl dnes Sobotka v Brně na dotaz ČTK. Podpořil tak znovu odborářský požadavek na růst tarifů.

Na jednání v Lednici pozval Sobotka pouze členy kabinetu, pro pondělní schůzku nechal výběr zástupců na jednotlivých stranách. „Pozval jsem všechny tři koaliční strany, v jakém to bude složení, záleží na nich," uvedl. Účast Babiše, kterého na jaře vystřídal ve funkci ministra financí Ivan Pilný (ANO), na nadcházejícím jednání dnes ČTK potvrdila mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) už dřív uvedl, že dohoda stran na růstu platů už prakticky existuje, důvod k razantním odborářským akcím tedy nevidí. Do stávkové pohotovosti vstoupilo 14 odborových svazů s asi 100.000 členy. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1