Předák sudetských Němců Posselt: Jako český prezident bych posiloval demokracii | info.cz

Články odjinud

Předák sudetských Němců Posselt: Jako český prezident bych posiloval demokracii

Češi a sudetští Němci by mohli podle mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SDL) Berndta Posselta ukázat celému světu cestu ke smíření a dohodě. V rozhovoru s INFO.CZ Posselt mluví o tom, jaký smysl by měl sudetoněmecký sraz v Česku, jak vidí dnešní českou politiku i co by dělal, kdyby se – zcela teoreticky – stal českým prezidentem.

Sudetoněmecký sraz, který skončil v neděli v Řezně, tentokrát nenavštívil žádný český ministr ani špičkový politik, z jednání nevzešel žádný zásadní závěr. O čem to tedy bylo?

Sudetoněmecký den byl tentokrát především o evropské myšlence a středoevropské spolupráci. Z Česka přijelo tolik hostů jako nikdy předtím. Byli tady zástupci KDU-ČSL, Zelených, TOP 09, Pirátů i ČSSD, český velvyslanec jménem českého státu pozdravil účastníky velmi pěkným uvítacím slovem.

Vítězkou Ceny Karla Velikého v letošním roce je Charlotte Knoblochová, prezidentka židovské náboženské komunity v Mnichově a Horním Bavorsku, která byla dlouho předsedkyní Ústřední rady Židů v Německu. Stejně jako já promluvila na srazu jasně proti nacionalismu a každému extremismu, ať už ze strany levice či pravice

Bývalý ministerský předseda Bavorska a současný německý ministr vnitra Horst Seehofer podpořil myšlenku, aby se některý z příštích sudetoněmeckých srazů konal v České republice. Je to podle vás reálné? V Česku jsou tomu nakloněni pouze Piráti a KDU-ČSL...

Už dnes se v Česku účastníme řady akcí, tou největší je v březnu Brněnský mírový pochod, a vždycky mají harmonický průběh. Nerozumím tedy hysterickým reakcím některých lidí na Seehoferův návrh, a to zejména z toho důvodu, že mluvil o delší časové perspektivě. Nikoho nenutíme, aby nám umožnil organizaci Sudetoněmeckého srazu v Česku. Pokud nás ale někdo pozve, budeme šťastní.

Bernd Posselt
Mluvčí a nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SLÖ), které zastřešuje organizace bývalých sudetských Němců a jejich potomků. Zároveň je dlouholetým členem předsednictva bavorské CSU, v letech 1994 až 2014 byl v jejích barvách europoslancem. Jeho otec pochází z Jablonce nad Nisou, odkud byl po válce s rodinou odsunut do Německa. Posselt je odpůrcem poválečných Benešových dekretů, které podle něj už nemají praktický význam a patří na „smetiště dějin“. Vyjádřil se však v tom smyslu, že Češi dekrety stejně zruší sami a není možné je k tomu nutit.

Co by konání Sudetoněmeckého dne v České republice přineslo ve vztazích sudetských Němců a Čechů?

Bylo by to úžasné znamení přátelství a usmíření, které by sloužilo jako model pro celý svět, kde je dnes tolik válek a vyhánění. Češi a sudetští Němci by pak mohli každému ukázat, že jsou průkopníci míru.

Říká se, že přes všechny spory má většina sudetských Němců k Česku mnohem bližší vztah než jiní Němci. Sledujete vy osobně českou politiku?

Samozřejmě, emocionálně jsme velmi úzce spojeni se zemí, ve které naši předkové žili po staletí a která dnes formuje naši mentalitu a kulturu. Většina sudetských Němců sleduje českou politiku pravidelně, zejména prostřednictvím německého vysílání Radio Praha a Sudetendeutsche Zeitung, které jsou jedinými novinami v Německu s vlastními korespondenty v České republice. Sám jsem také dvakrát denně informován naší pražskou kanceláří o aktuálním vývoji. Kromě toho udržuji kontakt s českými poslanci a přáteli v celém Česku.

Pokud sledujete českou politiku, co říkáte na aktuální kauzy premiéra Babiše, spojené s obviněním ze střetu zájmů? Nejste jenom mluvčí SDL, ale také bývalý dlouholetý poslanec Evropského parlamentu...

K tomuto tématu se nevyslovuji, i když ho znám velmi dobře. Mým úkolem je zlepšení česko-sudetoněmeckých vztahů a ty s tím nemají nic společného.

Myslíte si jako bývalý europoslanec, že problémy premiéra Babiše jsou nějakým českým specifikem? Nebo se jedná o obecnější problém v celé EU?

Evropská komise, která je za to zodpovědná, v současné době vyšetřuje několik porušení evropského práva v několika zemích.

Pokud nějaký miliardář podniká jako Babiš v mnoha oblastech, nemůže se v dnešním systému přerozdělování peněz v EU dotacím úplně vyhnout. Znamená to, že by takoví lidé měli být automaticky vyloučeni z politiky?

Ne. Demokracie je tu pro každého. Ale každý musí dodržovat pravidla a zákony.

Němci jsou největšími čistými přispěvateli do rozpočtu EU. Přitom mi ale připadá, že se ani příliš nebouří proti zneužívání dotací v jiných zemích unie. Jakoby s tím byli smířeni. Němcům nevadí, že někdo rozkrádá jejich těžce vydělané peníze?

Evropa není spořitelna, ale politický mírový projekt. Finance musí být dobře řízené, ale odmítám spojení „čistí plátci“. Všichni mají z Evropy materiální i nehmotný prospěch a každý k tomu musí přispět. Většina Němců, stejně jako já, je nadšenými Evropany, protože se jedná o přežití Evropy v nebezpečném světě. A to můžeme dokázat jen společně.

Nedávné volby do Evropského parlamentu znamenaly nástup Zelených, ale i různých populistických a extremistických uskupení. Tradiční strany naopak zaznamenaly propad. Co to podle vás znamená pro unijní politiku?

Evropské volby byly velkým úspěchem, protože ve většině zemí, bohužel ne v České republice, se značně zvýšila volební účast. V Mnichově přišlo volit dokonce 66 procent voličů. Proevropské a demokratické strany, jako jsou křesťanští a sociální demokraté, liberálové a zelení, mají jasnou většinu a demokratická legitimita Evropského parlamentu tak vzrostla.

Levicoví a pravicoví extremisté jako AfD (Alternativa pro Německo – pozn. redakce) a komunisté nemají žádný vliv. V Bavorsku se CSU (Křesťansko-sociální unie – pozn. redakce) a Zelení stali silnějšími tím, že zvolili proevropskou volební kampaň. AfD a Linkspartei (Levice) jsou tady naopak slabší než ve zbytku Německa.

Na závěr jedna hypotetická otázka. Pokud byste se jako potomek sudetských Němců teoreticky stal českým prezidentem, co byste chtěl v Česku změnit?

Snažil bych se mezi lidmi zlepšit informovanost o Evropě, mimo jiné proto, že evropská myšlenka vznikla ve formě panevropského hnutí právě v Česku. První moderní Evropan byl po první světové válce hrabě Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi z Ronspergu (Poběžovic) v západních Čechách. Celkově by pro mě bylo důležité zlepšit občanskou výchovu mladých lidí a dospělých s cílem posílit demokracii.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud