Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šikana, diskriminace, plýtvání zdroji. Na vedení pražských strážníků se valí lavina stížností nespokojených strážníků

1080p720p480p360p240p

Strážníci se bouří. Podle jejich stížností, které má server Info.cz k dispozici, už mají dost věčného ponižování a šikany ze strany svých nadřízených a žádají rovné pracovní podmínky. Výtky přitom míří až do nejvyšších pater vedení městské policie – až k policejnímu řediteli Eduardu Šusterovi.  Info.cz oslovil i vedení městské policie, ale to do vydání článku nereagovalo.

Podle oficiálních stížností strážníků, které má server Info.cz k dispozici, jsou totiž řadoví policisté běžně šikanováni svými nadřízenými, kteří naopak požívají nezasloužených výhod.

To byl i případ strážnice, která se chtěla vrátit do práce po mateřské dovolené, ale zjistila, že na výplatní pásce má mnohem méně, než když odešla. "Nadřízený mi sdělil, že jsem byla dlouho doma a tak na ohodnocení, jaké mají kolegové, nemám nárok. Obdobné vyjádření se mi dostalo od ředitele Eduarda Šustera. Bylo mi také naznačeno, že v případě, že bych tento problém rozmazávala, ze mnou bude rozvázán pracovní poměr," říká žena ve své dubnové stížnosti s tím, že podobných žen je u městské policie více, ale ze strachu nic neřeší.

To se však podle všeho změnilo. Pro některé strážníky byl k tomu přímým impulzem nedávný článek v deníku Mladá fronta Dnes, který na první stížnosti na vedení obecní policie upozornil a rozhodli se proto promluvit. 

Jedna ze strážnic si na to raději najala advokáta, který nad poměry u městských policistů jenom žasnul. „Má klientka je vystavena nejen psychické šikaně, ale i šikaně finanční, zničení dobrého osobního i pracovního jména. V této organizaci je zřetelná diskriminace, nerovné zacházení se zaměstnanci a další porušování zákoníku práce,“ tvrdí rezolutně advokát strážnice, jejíž jméno má redakce k dispozici ale rozhodla se ho nezveřejňovat.

I další strážci městského pořádku jsou snahou o změnu poměrů povzbuzeni a snaží se o to zasadit i nyní svým přístupem - podáním stížností, aby se již konečně situace zlepšila. „V návaznosti na tento článek bych se chtěla připojit ke stížnostem svých kolegů strážníků. Zejména nerovné zacházení se zaměstnanci se zde praktikuje dnes a denně, za vnitřní politiku MP je mi stydno,“ říká další strážnice.

Ta ve své stížnosti poukazuje na existenci dvojích standardů pro běžné policisty a pro „vyšší šarže“. Rozdílnost je například v možnosti vybírání si dovolených či dokládání propustek, čili vykazování nepřítomnosti v zaměstnání. „Rovněž zacházení s osobními údaji by se dalo hodnotit jako přinejmenším podivné,“ říká.

Dvojí standardy ovšem nemají být jediným neduhem, který městskou policii sužuje. Nejvyšší patra policie včetně jejího ředitele Šustera stížnosti viní z toho, že protežuje své věrné. „Vycházím z podezření, že ředitel Šuster zneužívá prostředky hlavního města Prahy k vylepšení platových podmínek určitých osob ve vedení MP,“ říká další stížnost, která jako příklad uvádí zneužívání takzvaných pohotovostí – tedy situací, kdy strážník řeší mimořádné situace – většinou pouze přivoláním státních policistů.

„Zatímco minulému vedení na tyto pohotovosti stačili dva lidi, nyní jich je čtrnáct,“ píše se ve stížnosti s tím, že měsíčně takto vyplacené prostředky mají přesahovat sto tisíc korun.

Vedení policie se pak nemůže divit, že je pro Pražany nedůvěryhodnou institucí. Podle květnového průzkumu společnosti Phoenix Research ji totiž jako hodnou důvěry vnímá jen 24 procent lidí, opačný názor přitom zastává 58 procent Pražanů.

Je tak otázka, zda budou tyto stížnosti konečným impulsem k odvolání ředitele Eduarda Šustera, pod kterým se již několik týdnů kývá židle. Podle názoru mnohých politiků to totiž není muž na svém místě. „Podle mého názoru pan ředitel Šuster svou roli nezvládá dobře, což se odráží i na činnosti městské policie. Její řízení je ale v gesci koaličního partnera,“ uvedl na konci dubna náměstek primátorky Petr Dolínek. Městská policie spadá ovšem pod radního Libora Hadravu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1